Když se před čtyřmi lety ANNA ŠIŠKOVÁ (55) vdávala, věřila, že jí začíná nový život. Místo toho zůstala pouhý rok a půl po svatbě opuštěná.

Nechtěně se herečka, kterou známe z filmu Musíme si pomáhat, zařadila mezi ženy, které v domnění, že žijí ve spokojeném manželství, zůstaly ze dne na den samy. V jejím případě byl krach vztahu s režisérem JIŘÍM CHLUMSKÝM (57) bolestnější, že ji opustil kvůli mladší.

Pro Šiškovou, které v době rozvodu bylo 54 let, nemohl být žádný důvod víc ponižující. Místo radosti z manželského života se musela náhle potýkat s otázkou, co dál se životem. Přestože se od té doby chlubí, že na nezájem mužů si nemůže stěžovat, žádného nového si nedokáže připustit blíže k tělu.

Veškerý svůj zájem raději věnuje vnukovi FILIPOVI (2) a dvěma dcerám, DOROTĚ (33) a TEREZE (28), se kterými má podle svých slov pohádkový vztah. Zdroj obeznámený s jejich rodinnými poměry ale tvrdí, že si jejich pozornost mnohdy sobecky vynucuje.

Pokřivené vztahy

Přijít po padesátce o partnera je pro většinu žen životní prohra. Šišková sice tvrdí, že ona se s tou svou už vyrovnala, podle všeho si ale její snaha působit spokojeně vybírá tvrdou daň na vztazích s jejími nejbližšími.

Zmíněný zdroj naznačuje, že herečka svou osamělost zneužívá jako záminku k tomu, aby mohla mít vnuka co nejvíc jen pro sebe. „Nejradši jsem s ním sama. Máme takový svůj svět,“ líčí s tím, že i když ví, že je Filípek její dcery Dorotky, ráda si namlouvá, že je její vlastní.

Stejný zdroj tvrdí, že i když Dorota sama nic neřekne, protože mámu nechce psychicky trápit ještě víc, než už ztrápená je, její přivlastňování si Filípka jí stále více vadí. Druhý velký problém mají obě sestry vůči mámě prý v tom, že se k nim vůbec nechová jako máma.

Dcera pečovatelky

Anna si vztah se svými holkami nemůže vynachválit. „Mám úžasné dcery, všude mě berou s sebou,“ raduje se. Podle zmíněného zdroje přitom asi netuší, že z jejich strany jde nejspíš jen o povinnou lítost, jelikož společné výlety jsou jediná možnost, jak mámu udržet v dobré náladě.

Ve skutečnosti ale nejásají radostí, že si z nich Anna dělá soukromou zpovědnici. „Řeším s nimi všechno,“ nevnímá to Šišková jako problém. „Někdy mám pocit, že já jsem dcera a ony moje mámy,“ popisuje s tím, že i to jsou pro ni chvíle štěstí. Jenže dcery chtějí mámu, ne přerostlé dítě.