Byla krásná a talentovaná. Herečka LIBUŠE GEPRTOVÁ (†63) byla podle ostatních ale také chladná. Přestože potkala lásku, nakonec dala přednost nezávislosti.

Vyrůstala ve vážené a intelektuální rodině. Citově strádala už od dětství, za což mohla v první řadě její matka, která nebyla dvakrát nadšená z toho, že za války porodila dvojčata. Libuše matčino odmítnutí nesla celý život.

Už od dětství prchala k ochotnickým spolkům.  Tato vášeň ji naštěstí neopustila, přestože několik let učila na základní škole. Původně vystřídala několik divadelních souborů. Šanci postavit se před kameru nakonec dostala v  dramatu Kohout plaší smrt, když jí bylo 21 let.

Odmítla životní lásku

Kariéru měla rozjetou výborně, když ve třiatřiceti letech poznala osudového muže, kterým byl herecký kolega VÍTĚZSLAV JANDÁK (68). Krátce nato s ním otěhotněla, ale nakonec se rozhodla pro život svobodné matky a myšlen ky na šťastný život ve třech se dobrovolně vzdala, přestože otce svého syna SVATOPLUKA (41) údajně milovala.

Na muže ale podle svých slov měla vždycky smůlu, a tak se raději rozhodla žít sama. Jandák o ni měl zájem a s jejím přístupem se nechtěl smířit. Libuše si ale stála za svým, a tak byl jejich vztah po narození dítěte napjatý. Nakonec se stali jen přáteli.

Smrt v rodině

Na syna se herečka velmi upnula už proto, že se narodil v době, kdy její sestra byla těžce nemocná a stejně jako před lety otec, i ona podlehla rakovině. Byla to pro ni další životní rána a možná právě proto se rozhodla opět potlačit všechny city a odmítnout lásku svého života. Středobodem vesmíru pro ni byl Svatopluk, o kterého se prý až přehnaně bála i v jeho dospělosti.

Rána pod pás

V Divadle Na zábradlí působila 30 let. Sice jí bylo přislíbeno, že se s ní počítá i do budoucna, ale vše nakonec dopadlo jinak. Role jí stále ubývaly, až nedostávala žádné. Libuše byla zvyklá tvrdě pracovat. Koneckonců divadlo a její syn pro ni znamenali celý svět. Jenže syn už byl dospělý a měl vlastní rodinu. Radost jí dělali alespoň dva vnuci, kteří ji čas od času navštěvovali.

Většinu dne ale neměla co dělat a milované divadlo jí scházelo čím dál víc. Nakonec si, za peníze, které zdědila po tatínkovi, koupila auto a začala podnikat různé výlety. Přestože do společnosti moc nechodila, stále velmi pečovala o svůj zevnějšek a podle kolegů vypadala pořád skvěle. Možná i díky tomu se v roce 2004 opět vrátila na divadelní prkna, ale ne na dlouho.

Boj s rakovinou

Radost z návratu do práce brzy pominula. Herečka onemocněla a musela dát divadlu sbohem navždy. Podstoupila operaci, při níž jí byl odstraněn nádor na mozku. Věřila, že nemoc překoná, ale bohužel neměla velkou naději. Zemřela v nemocnici listopadu roku 2005.