Celý život jsme ho vídali v rolích úředníků, řemeslníků, prostě obyčejných „mužů z lidu“. Ale chybělo jen málo a nikdy bychom Jana Skopečka (†94) nepoznali. To kdyby umřel v dobytčáku v transportu do koncentráku.
Skutečnost, že se narodil do rodiny litoměřického živnostníka, pro něj znamenala jistou povinnost. Vystudovat obchodní akademii a připravovat se na převzetí rodinné firmy.
A to už od dětství pošilhával po herectví, protože mu voněla líčidla a fascinovala možnost nasadit si na hlavu paruku, nalepit vousy a být najednou úplně někdo jiný. Když se ale pokusil po maturitě dostat na konzervatoř, nevzali ho. A tak vzal místo soustružníka ve slavné jinonické Waltrovce.
