Slušelo jí to, hrála jako vždy s grácií, ale se zoufalým textem scénáře nemohla udělat zřejmě nic. Emília Vášáryová se nechala přemluvit k trapasu. Kéž to nějaký režisér brzy napraví…
Slováci toho s Čechy mají stále hodně společného. Mimo jiné mnoho úspěšných filmů. Proto jsou někteří herci a některé herečky považováni tak trochu za „československé“. Hlavně díky filmu Pelíšky je to ze Slovenek Emília Vášáryová. Její noblesní herectví a jemný šarm ocení každý režisér a ve výsledku především divák. Mohlo tomu tak být i na přelomu roku, kdy jsme měli příležitost v komerční televizi vidět film Šťastný nový rok.
Ovšem ze slíbeného zážitku se stal spíš trapas a divák, poté co si od romantické slátaniny oddechl, musel politovat především Emílii. V podobné situaci jako ona se ocitl i Jiří Bartoška (73), který má ovšem jako Čech větší šanci, že si reputaci u českých diváků brzy napraví. Zato fanoušek manželky cholerického válečného veterána Jiřího Kodeta (†67) z Pelíšků bude v jejím případě na opravu nějakou dobrou rolí čekat asi dlouho. Vášáryová nedávno prohlásila, že už ani nevychází z domu, zůstává sama a ani ji to netrápí.
Nejraději zůstává doma
„Nerada běduji, naučila jsem se žít a vycházet dobře sama se sebou. Nikam nechodím. Veškerý čas trávím ve svém domě a na zahradě. Oblíbila jsem si samu sebe,“ líčí s lehkým vtipem své současné rozpoložení, tolik odlišné od své filmové postavy, která potká v přepychovém hotelu v Tatrách svou dávnou lásku v podání Bartošky. Na rozdíl od ní ale Emília ve svém vlastním životě moc důvodů pro víru v hezký vztah s milovaným mužem nemá.
Před sedmi lety přišla o manžela, kostýmního výtvarníka Milana Čorbu (†72) a je znát, že tím zároveň ztratila mnoho energie a chuti do života. S mužem, který pro ni a ostatní herce šil kostýmy do skoro všech jejích filmů, žila celých třicet šest let. „Když zemřel, byla to chvíle, kdy jsem se rozhodovala, že se vším skončím,“ přiznala Emília před bezmála čtyřmi lety. Naštěstí to na rozdíl od své sestry Magdy Vášáryové (72) nakonec neudělala.
Ovšem zmiňovaná další hvězda, kterou čeští diváci považují, hlavně díky filmu Postřižiny, za domácí, se dala na politiku brzy po sametové revoluci a na herectví rezignovala, což jí starší sestra občas v rozhovorech na dálku vyčítá. Ovšem dodává smířlivě, že to je její volba. Je paradoxem, že setrvání v branži se Emílii aktuálně očividně poněkud vymstilo, ale to už je zkrátka herecký úděl. Většina umělců si kšefty moc pečlivě vybírat nemůže. Snad další film Emílie dojem z romantické slátaniny napraví. Na romantiku a návrat k životu sdílenému s příjemným člověkem, by ale neměla rezignovat herečka ve svém soukromí.
Peklo se žárlivcem
Tady je však jedno bolavé místo. Její vlastní zkušenost ji varuje, že vztah se snadno může stát nesnesitelným peklem, jako v případě jejího prvního manželství se sportovním lékařem Ivanem Horským. Byl to žárlivec, hrubián a Emílii bil a jinak týral nekonečných sedm let. Jistotou tak pro ni zůstávají dva synové, které má po obou mužích, a už dospělí vnuci.
