Dámě českého herectví způsobili muži jen samé trápení

Okouzlující herečka Květa Fialová (†88) byla ke svým fanouškům vždy velmi upřímná. Proto dobře víme, že její život ovlivnilo mnoho mužů, a často se jednalo o velmi drsné zážitky.

Tím prvním byl bezesporu její otec, přísný ruský legionář, který musel mít jako typický chlap tehdejší doby v rodině vždy poslední slovo.

Také vás může zajímat ...

Navíc byl pravým opakem její citlivé maminky, která odjakživa nesnášela jakékoli násilí. Rodiče Květy Fialové se poznali v Rusku, když byli zavřeni v gulagu.

Jako malá obdivovala veselé muže

Oba tehdy trápilo vážné tělesné postižení a to je možná zpočátku sbližovalo. Zatímco maminka o nohu přišla už v mládí kvůli vážné nemoci, tatínek si své zranění přivodil jako válečný pilot, když spadl s letadlem.

Od té doby špatně chodil a později si svou zlobu vybíjel na malé Květě a její o tři roky starší sestře. I to byl možná důvod, proč už jako velmi malá holčička přilnula k úplně jinému „muži“.

Ve třetí třídě obecné školy se zamilovala do Ferdy Mravence, postavičky z knížky Ondřeje Sekory (†67). Tehdy ještě obdivovala veselé a aktivní muže.

První svatbu měla s Ferdou Mravencem

Proto jí chápavá maminka k Vánocům ušila velkou loutku Ferdy a kamarádky ji s ním v místní kapličce oddaly. Pak se ale o její naivní první lásce dozvěděly jeptišky a hadrového manžela jí nemilosrdně sebraly.

I tak to tehdy Květa pokládala za právoplatný křesťanský sňatek. „Možná že některá manželství by byla šťastnější, kdyby nám ženicha hned u oltáře zabavili,“ filozofovala pak na toto téma krásná herečka.

Po téhle první dětské lásce už Květu bohužel potkaly jen samé nešťastné zkušenosti. Brzy byla konfrontována s krutým světem, ve kterém nebylo pro city místo.

Napsala dopis Adolfu Hitlerovi

Protože byl její otec ruský legionář a maminka výtvarnice, museli se v roce 1938 vystěhovat z fašistického Slovenska, kde dosud žili. Rodina našla azyl až v Borohrádku ve východních Čechách.

To už si malá Květa uvědomovala, že se okolo ní děje něco velmi vážného. Plná obav z budoucnosti jen krátce nato napsala dopis Adolfu Hitlerovi (†56), v kterém se ho ptala, zda má rád české děti.

K velkému překvapení dostala v obálce s hákovým křížem odpověď. Hitler jí odepsal, že české děti má také rád, a k dopisu přiložil svoji podepsanou fotografii.

Násilníky popravili před jejíma očima

Dospívající Květa se ještě během války stala obětí brutálního násilí, když ji ještě jako čtrnáctiletou znásilnili ruští vojáci. Přestože Fialová tehdy cítila strašlivou hanbu, dokázala překonat stud a svěřila se svému otci.

Tenkrát prý poprvé, a asi i naposledy, viděla tohoto tvrdého muže plakat. Možná i pochopila, že tento zdánlivě chladný muž skrývá před světem milující srdce.

Pachatelé sice byli za svůj ohavný čin potrestáni, mladinké Květě to však nijak nepomohlo. Možná i proto, že byli popraveni přímo před jejíma očima.

Není divu, že ji tehdy tento otřesný zážitek poznamenal do konce života. Fialová se začala mužů bát a později je dokonce i nenáviděla. „Zapomenout se to nedá,“ říkala herečka, když o tomto tragickém incidentu otevřeně hovořila.

Okouzlila i Jana Wericha

Fialová se už od šestnácti let pokoušela živit herectvím. Tak moc toužila hrát po boku Jana Wericha (†75), že se vydala rovnou do Prahy, kde si dodala odvahy a slavného herce oslovila.

A protože jí dal Werich šanci, její kariéra na pražských divadelních prknech mohla začít. Záhy nato herečku objevil i fi lm a s rolemi osudových žen se doslova roztrhl pytel.

Fialová excelovala jako Tornádo Lou v nestárnoucím filmovém muzikálu Limonádový Joe z roku 1964 nebo jako legendární hraběnka v krásné parodii Adéla ještě nevečeřela, která měla premiéru v roce 1978.

Úspěšná herečka se také navzdory brutálnímu zážitku pokusila o založení rodiny. Její manželství s dramaturgem Jiřím Joskem však nemělo dlouhého trvání.

Před sexem utíkala do márnice

Možná i proto, že manžel nebyl schopný akceptovat Květin pověstný odpor k sexu. Aby s ním herečka nemusela žít v jednom bytě, utíkala dokonce do márnice na hřbitov.

„Každá ženská je tak trochu blbá,“ zhodnotila tuto svoji životní etapu později herečka. Není divu, že po těchto zážitcích začala Fialová velmi otevřeně a nahlas prohlašovat, že na světě nejvíc nenávidí týmové sporty, sex a politiku.

Se stejnou otevřeností tvrdila, že jediní muži, které je ochotná akceptovat ve své blízkosti, jsou homosexuálové.

Muž se kvůli ní obětoval

Přesto se ještě jednou vdala. Režisér Pavel Háša (†80) byl další muž, který výrazně ovlivnil život této talentované herečky, tentokrát ale naštěstí v dobrém.

Květa ho poznala v Praze, když natáčel pro Armádní film. Háša k ní byl velmi tolerantní a také ochranitelský. Snad proto jejich výjimečně spokojené manželství vydrželo až do Pavlovy smrti v roce 2009.

„Celých dvaapadesát let se kvůli mně obětoval,“ připustila herečka, která tím patrně chtěla naznačit, že jejich sexuální život v podstatě neexistoval.

Známí z jejich okolí dokonce spekulovali o tom, že ti dva spolu spali jen za účelem zplození potomka. Když se pak narodila jejich dcera Zuzana (57), dali údajně manželské radovánky definitivně k ledu.

Později se dokonce šuškalo, že režisér Háša v milostném životě upřednostňoval muže, takže s manželčinou nechutí k sexu neměl žádný problém.

Ať už to mezi Pavlem a Květou bylo jakkoli, ti dva se hluboce milovali. I proto se Fialová snažila o svého muže ze všech sil pečovat, když onemocněl Alzheimerovou chorobou.

Když však vinou své nemoci vstoupil pod tramvaj a zranil se, Květa konečně pochopila, že tohle už sama nezvládne. Její muž potřeboval odbornou péči, a proto byl hospitalizován na specializované klinice.

Nemohla jít manželovi na pohřeb

Je pochopitelné, že to milující Květa velmi špatně snášela. Pokaždé když svého manžela na klinice navštívila, došlo jí, že je jeho stav zase o něco horší. To ji tak bolelo, že za svým mužem nedokázala chodit sama.

Většinou si s sebou jako oporu brávala dlouholetou kamarádku Naďu Konvalinkovou (69). Když Pavel Háša v srpnu 2009 zemřel, nemohla mu jít zdrcená manželka ani na pohřeb.

V té době totiž sama bojovala v pražském IKEMu o holý život. Fialová měla plicní embolii a dlouhodobě nemocné srdce. Přesto ani v té době neztrácela svůj pověstný optimismus.

Stal se jejím přítelem a důvěrníkem

Dokonce to vypadalo, že našla recept na spokojený život. Ještě po osmdesátce pilně pracovala, hrála na několika divadelních scénách současně a pořádala různé besedy.

Říkala, že je stáří krásné a že až nyní spoustu věcí pochopila. A to není zdaleka všechno. Fialová dokonce poznala dalšího muže, s kterým v podstatě spojila poslední roky svého života.

Sympatického mladého herce Josefa Kubáníka (45) poznala ve Slováckém divadle. Ti dva si okamžitě padli do oka a během následujících let spolu trávili spoustu času.

Stal se jejím důvěrníkem, a dokonce za ni psal její deníky. Pochopitelně se snad ani nemusíme ptát, proč měla herečka Kubáníka tak ráda. Byl totiž gay, tak jako většina jejích přátel.

To už se ale bavíme o době, kdy tato velká herečka pomalu odcházela ze života. Je smutným paradoxem, že nemoc, na kterou zemřel její manžel, nakonec dostihla i kdysi tak krásnou a noblesní ženu.

Jak choroba neúprosně postupovala, musela být hospitalizovaná v Alzheimercentru v Průhonicích. Nemoc ji upoutala na invalidní vozík, krátkodobá paměť jí přestala sloužit.

Skvělá herečka už kdysi dávno řekla, že se smrti nebojí, protože věří, že se pak konečně setká se všemi, kteří jí zde na zemi byli drazí. Květa Fialová zemřela 26. září 2017.

Časopis, který by vás mohl zajímat

Moje šťastná hvězda

Váš oblíbený časopis Moje šťastná hvězda dostal novější kabátek! Můžete se těšit na nové rubriky, ještě více žhavých kauz, které hýbou českým showbyznysem, dojemné osudy filmových legend i pikantní lásky slavných. To vše už v tomto čísle!

Komentáře

...