Dana Medřická prožívala nečekané štěstí, ale předčasně jí zradilo srdce!

Než se mohla rozhodnout, zda se chce přestěhovat do ciziny, zasáhla smrt!

Vynikající výkony Dany Medřické (+62) můžeme dodnes vídat v desítkách filmů nebo televizních inscenací. Málokterá herečka byla ve své době tak oblíbená. I mimo kameru nebo jeviště se ale jednalo o obdivuhodnou ženu!

Legendární česká herečka Dana Medřická (+62) se narodila ve znamení Raka. O takových ženách astrologie říká, že jsou vřelé, mají smysl pro rodinu a jsou oddanými matkami. Na Danu tahle charakteristika opravdu seděla.

Také vás může zajímat ...

Velká bolest matky

O tom, že bude jednou herečkou, se malá Dana rozhodla už v raném dětství. Bylo jí pouhých šest let, když viděla divadelní představení Radúz a Mahulena. Doma se k tomu stavěli různě. Zatímco praktický otec se snažil Daně v jejím snu spíš bránit, od maminky měla tajnou podporu. Studovat šla budoucí herečka na gymnázium, protože konzervatoř jí tatínek zakázal.

V roce 1939 se tam ale přece jenom dostala. Hrát pak začala v Brně, nejprve pod pseudonymem Dáňa Čechová. Na konci války se provdala za hereckého kolegu Václava Vydru. Narodil se jim syn, který dostal jméno po svém otci. Stala se ale bohužel velká tragédie. Malý Vašík byl vážně nemocný, tak moc, že se nedožil ani prvních narozenin. Pro Danu to byl obrovský šok a velká citová zátěž.

Přesto v sobě našla tolik síly, že nezrušila divadelní představení ani v den synovy smrti ani v den jeho pohřbu. Bolest si pak v sobě nesla hodně dlouho, vlastně až do konce života. Překonat ji ale pomohlo narození druhého syna o deset let později.

Dostal stejné jméno a dnes ho známe jako sympatického herce Václava Vydru nejmladšího (64).

Musel jí říct, že je kráva!

Rejstřík Dany Medřické byl velmi široký, zvládla věrohodně zahrát jak energickou, tak i křehkou hrdinku, hodnou matku i zákeřnou osobu. Na rozdíl od plakátových typů hereček z ní byla vždy cítit ryzí a opravdová ženskost.

O jejím vztahu k plnému prožívání postav nejlépe svědčí historka, kterou v televizním pořadu vyprávěl herec a režisér Jan Kačer (83): „Já jsem se s Danou Medřickou sešel ve filmu Návrat ztraceného syna. Točili jsme milostnou scénu s pádem na zem, kde jsme se po sobě váleli. To bylo pro mě strašně komplikované, protože dáma byla skutečně nádherná.

Režisér mi řekl, že až to pojedeme podruhé, tak že v tom nejintimnějším místě řekni: „Ty jsi stará kráva!“ Ptal jsem se, jak to myslí. On odpověděl, že tak zdůvodníme, že my víme, že je stará – že to je důvod, jak to vyzradit.“ Dana o tom dopředu nevěděla, protože přáním režiséra bylo zachytit její opravdovou reakci. Všechno tedy probíhalo tak, jak bylo domluveno.

Jan a Dana se váleli po zemi a když bylo napětí největší, řekl herec své kolegyni onu požadovanou větu. A jak velkorysá herečka reagovala? Dejme opět slovo Janu Kačerovi: „Ona ani nemrkla, podívala se na mě těma nádherně mandlovýma očima a řekla: Jsem.“ Naprosto ho tím prý odrovnala.

Čekal všechno možné: že se bude smát, zlobit, přeruší akci – ale ona tu scénu začlenila do herectví jako samozřejmost.

Nepodařená škodolibost

Ke své nejslavnější divadelní roli přišla Dana Medřická díky škodolibosti a náhodě. Národní divadlo nasadilo do programu hru maďarského spisovatele Istvána Örkényho Kočičí hra. Byl to příběh dvou sester, které rozdělila železná opona. Jedna z nich, temperamentní Erži žila v Maďarsku, druhá, upjatější Gisela na invalidním vozíku v Západním Německu. Dana dostala právě roli Erži.

Všichni si mysleli, že hra bude propadák a nebudou na ni chodit lidé. Dana si celé představení ukradla pro sebe a její obdivuhodný výkon je pověstný až dodnes, i díky televiznímu záznamu.

Odehrálo se tenkrát více než čtyři sta zcela vyprodaných představení!

Chodil na všechna představení!

Dlouhá léta měla Dana Medřická obdivovatele z ciziny, konkrétně ze Španělska. Jmenoval se Artemio Precioso Ugarte (+90). V socialistickém Československu dokonce nějaký čas žil – patnáct let pobýval v Praze jako vysokoškolský profesor. Byl vzdělaný a měl šlechtický původ. Rád chodil na kulturní akce. V Národním divadle ho zaujala právě Dana. Pravidelně navštěvoval všechna její představení.

Do Dany se platonicky zamiloval. Věděl, že je vdaná a on sám byl rovněž ženatý a měl tři děti. Když se rozhodl vrátit se do Španělska, chtěl se s obdivovanou herečkou rozloučit z očí do očí. Po jednom představení na ni počkal a dal jí kytici růží. Ani ve Španělsku Artemio na Danu nezapomněl. Posílal jí pohledy a koncem 70. let ji na Pyrenejský poloostrov pozval.

„Zařídil jí veškerý servis, připadala si tam jako královna,“ popisoval Václav Vydra nejmladší, jak se o jeho maminku španělský kavalír postaral. Také on k němu našel srdečný vztah. Poté, co jak Artemio, tak Dana ovdověli, požádal dlouholetý ctitel herečku o ruku.

Souhlasila a v roce 1981 se vzali.

Smrt nedopřála rozloučení!

Zamilovaná dvojice křižovala autem Španělsko, užívala si života a pro Danu to byla záchrana před smutkem ze smrti milovaného prvního manžela. V té době prožívala vedle Artemia vrcholné štěstí, musela však učinit jedno závažné rozhodnutí. Mohla se odstěhovat do Španělska, ale to by znamenalo skončit s hereckou kariérou. Než ale mohla definitivně vybrat jednu z těchto možností, krutě zasáhl osud.

Jednoho dne, právě když se chystala jít zhlédnout představení svého syna, ucítila bolest na hrudi. Srdce bylo zasaženo infarktem. Václav Vydra nejmladší odvezl maminku do nemocnice. Zatelefonoval i do Španělska Artemiovi, který se snažil co nejrychleji přijet. Smrt byla ale bohužel rychlejší a svoji osudovou ženu už živou nespatřil.

Na problémech oblíbené herečky se srdcem se nepřímo podíleli i tehdejší mocipáni. Dana v té době měla přislíbenou vysněnou roli ve hře Karla Čapka Matka. Pro své postoje se ale dostala do konfliktu s vedením Národního divadla a tak vytouženou postavu nakonec hrát nesměla.

Smutek a zoufalství nad touto schválností společně s pocitem bezmoci tak patrně přispěl k předčasnému odchodu jedné z největších českých hereček minulého století.

Vidět zklamané oči Dany byl pro syna největší trest!

Na svoji matku vzpomínal Václav vždy velmi rád. Říkal o ní, že ho zbytečně nerozmazlovala, ale nebyla ani přísná. Platilo na něho něco jiného: pokud zlobil a něco provedl, byla maminka smutná. „Vidět ty její zklamané oči, to byl pro mě ten největší trest,“ přiznal. Byl také svědkem toho, jak se připravovala na role.

Stále vyvíjela nějakou činnost a k hraní se dostávala jen v pár volných chvilkách, při vaření nebo frontě na nákupu.

Proto prý nikdy nepodlehla nějakému sebeklamu o své slávě.

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj čas na kafíčko

Ve čtvrtek vycházející Můj čas na kafíčko odhaluje strhující životní story slavných hvězd, jejich lásky, prohry, vítězství, spalující vášně, bolestné rozchody, i usmíření a osudové vzestupy i pády těch největších českých i světových legend. To vše a mnohem více najdete v časopise Můj čas na kafíčko.

Komentáře

...