František Němec – Zahraje Hamleta i Fausta Nebojí se ale ani Lucifera

Ačkoli ho někteří divadelníci označují za momentálně nejlepšího českého herce, skoro nic se o jeho soukromí neví – natož nějaké pikantnosti a skandály. Téměř padesát let je ženatý s jednou ženou, která bůhvíjak vypadá a bůhvíco dělá. Nikdy o ní, natož o svých dcerách, nemluví.

Jen výjimečně se pochlubil tím, že má čtyři vnuky a chalupu na severu Čech, kde ve svém volnu čte detektivky a historické romány… Jediné, co z jeho dětství prosáklo do médií, je zásluhou jeho mladší sestry Marie Půlpytlové (67).

Také vás může zajímat ...

V pořadu o Františku Němcovi zavzpomínala, jak rád chodíval její bratr na chýnovský hřbitov, kamarádil se s místním hrobníkem a zvonil umíráček, když někdo umřel.

Strmý vzestup

Herec se v jednom ze svých rozhovorů také přiznal, že ho chýnovský hřbitov s jeho expresivními sochami velmi ovlivnil. V tom, kam povedou jeho kroky, měl jasno už na gymnáziu. Tam poznával divadelní prostředí jako člen několika ochotnických souborů. A hned po maturitě vystoupil o stupínek výš. Vzali ho na DAMU. Od té chvíle šlo, alespoň co se hereckého řemesla týče, všechno jako po másle.

Už během studií si coby talent s velkým hereckým srdcem získal jméno. A to i díky svému pohostinskému vystupování v představení Divadla S. K. Neumanna Měsíc nad řekou.

Hned po skončení školy po něm sáhla Městská divadla pražská.

Prosadil „ušaté torpédo“

Následující angažmá mělo pro něj po všech stránkách klíčový význam. Mimo jiné i ten, že Městská divadla měla vlastní bytové družstvo. Díky němu se František Němec dočkal svého bytu. „Ale to bylo opravdu až po mnoha letech,“ upozorňuje herec, který si, coby rodák ze Sezimova Ústí, zažil do té doby s hledáním bydlení v Praze své. Také velká televizní šance na sebe nenechala dlouho čekat.

A hned to byla trefa do černého.

Měla podobu dvou rodinných komedií Jak vytrhnout velrybě stoličku a Jak dostat tatínka do polepšovny.

Zastínil své rodiče

K televizní manželce Janě Preissové (71) dostal začínající František Němec i národem milovaného filmového syna Tomáše Holého (†21). Na to, jak si s pohlednou „manželkou“ vybírali dítě, vzpomínal herec vždy s úsměvem. Finalisté, kteří prošli několika koly castingu, totiž byli předhozeni nakonec filmovým „rodičům“, aby se rozhodli oni pro toho pravého.

František Němec měl prý jasno hned, od začátku prosazoval, že malého hrdinu musí hrát „to ušaté torpédo“ neboli Tomáš Holý, ač produkce měla v záloze jiného adepta. Nezávisle na hereckém otci si vybrala Tomáše i Jana Preissová. „Říkali jsme tehdy režisérce Poledňákové, že když máme tomu klukovi opravdu všechno věřit, tak to musí být jedině Tomáš.“ Výsledek volby byl velkolepý.

Oba filmy se dodnes s železnou pravidelností objevují v nabídce televizí v těch nejžhavějších vysílacích termínech a hlášky mezi diváky zdomácněly. Skála, na níž táta se synem lezli (a ze které František Němec mimochodem doopravdy k hrůze štábu spadl) sice trochu zarostla stromky, ale přesto ji najdete ve všech průvodcích po místech ze slavných natáčení.

Jen s jednou věcí se tak úplně nepočítalo. Že žezlo bude třímat nejmladší z rodiny. Hvězda Tomáše Holého v té době zářila naplno. A když připočteme skutečnost, že se točilo v létě a Prachovské skály byly odjakživa místem oblíbených letních táborů, vypadalo to chvílemi na natáčení jako na pouti.

Jen místo cukrové vaty držely přítomné děti památníčky a sešity s fotkami svého hrdiny a malé slečny vrhaly na Tomáše zamilované pohledy. Jakmile se dotočilo, vrhli se všichni na svou hvězdu.

Režisérka Marie Poledňáková (77) k tomu občas dodávala, že Tomáš byl v té době slavnější, než František Němec a Jana Preissová dohromady.

Na protekci má nos

Když se Františka Němce zeptáte, zda mu někdy v životě pomohla jeho popularita, patrně vám suše sdělí, že jednou… „Měl jsem tehdy tak zastydlé nosní dutiny, že jsem se nemohl ani předklonit, abych si zavázal tkaničky. Kolegové, kteří měli spoustu známých mezi doktory, zavolali tenkrát profesoru Černému do Střešovické nemocnice a ten se mě hned ujal.

To byla jediná protekce, kterou jsem v životě použil“ A to je vše. František Němec si prostě na využívání hvězdných bonusů nikdy nepotrpěl. Spíš vám řekne, že se vždycky soustředil na svou práci. Ať to byl Hamlet v Národním divadle či Goethův Faust, kterého nezapomenutelné ztvárnil tamtéž. A když k tomu přidal další skvělá vystoupení v Lucerně, Višňovém sadu či Kočce na rozpálené plechové střeše, není divu, že se o něm mluvilo jako o nepostradatelném stavebním kameni Zlaté kapličky, tedy slavného Národního divadla.

Co mu stále vyčítají?

S trochou smutku v hlase herec občas v rozhovoru připustí, že mu vadí, že mu mnozí dodnes neodpustili, že hrál v seriálu 30 případů majora Zemana jednu z hlavních postav – poručíka Žitného. „Zpočátku to nevypadalo, že to bude mít politický kontext.

První napsané díly vypadaly jako běžné kriminální případy,“ vzpomíná herec na začátky seriálu a dodává, že lidé mají bohužel sklon míchat herecké role a občanské postoje „do jedné buchty“. Krátce po revoluci v roce 1989 opustil DAMU, kde byl profesorem, Sešlo se tehdy prý hned několik důvodů, které jeho rozhodnutí podpořily.

Na škole se změnily poměry, které mu k srdci nepřirostly, škole musel také věnoval mnoho času, který by raději využil využil pro sebe a pro prkna, která znamenají svět. A učinil tak dobře.

Mohl nás tak naplno těšit svými jedinečnými hereckými výkony – za jeden z nich získal v roce 1998 získal Cenu Thálie.

Čím vlastně hřeší?

Vypadá to tak, že by Františku Němcovi slušela kolem hlavy svatozář. Jenže jedno celoživotní pokušení tenhle skvělý herec přece jenom má. Zapálenou cigaretu! „To je boj, který jsem nevyhrál. Zlobím se na sebe,“ říká a vzpomíná, že už jednou byl na dobré cestě se svým zlozvykem skoncovat. Nekouřil tehdy pět let. A pak si zapálil jen tak, protože byl přesvědčený, že už to zvládne.

„Jenže cigareta zvládla mě.“ Přiznal sebekriticky. A když se před nedávnem při natáčení pohádky Nejlepší přítel zjevil divákům v úboru Lucifera, s narážkou na Anděla Páně zavtipkoval: „Na nebi je obsazeno, tudíž musím do pekla.

Třeba tam potkám zajímavé lidi“.

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj kousek štěstí

Každé pondělí se můžete potěšit novým vydáním časopisu MŮJ KOUSEK ŠTĚSTÍ. Najdete v něm aktuální zprávy ze společnosti, přitažlivé příběhy známých českých osobností, dechberoucí zážitky ze života čtenářů, spousty výherních křížovek a samozřejmě nechybí ani různé rady pro zdraví, krásu, zajímavé recepty a tipy pro volný čas.

Komentáře

...