Hana Maciuchová se nikdy neprovdala, přesto prožila tu nejkrásnější lásku!

„Rok jsme se scházeli a rozcházeli, zásadně a několikrát, a přesto jsme spolu museli být.“

V soukromém životě měla Hana Maciuchová (73) štěstí, jaké mnozí jiní lidé neprožijí. O to tvrdší byl pak odchod milovaného partnera ze světa.

Nejstarší dětské vzpomínky má oblíbená herečka Hana Maciuchová (73) spojené s rodným městem Šternberk, ležícím nedaleko Olomouce. Pamatuje si rozsvícený vánoční stromeček, u kterého jí rodiče s babičkou zpívali koledy. „Pamatuji si i školku, kam jsem vodila svého o dva roky mladšího bratra,“ vyprávěla v jednom rozhovoru. „A poprvé hrála divadlo. A od Mikuláše jsem dostala perličkovou taštičku.

Také vás může zajímat ...

Vším, co život nabízí malým dětem, jsem procházela ve Šternberku.

Brzy jsme se přestěhovali do Olomouce, do domu rodičů mé milované maminky.“

V pohádce Čarovné prstýnky.

Vrátila se den před okupací!

Rodiče Hany byli nadšenými ochotníky a právě po nich nejspíš zdědila lásku k herectví. První roli si zahrála už v mateřské školce, když si místo původní Sněhurky raději vyvzdorovala trpaslíka Šmudlu. Bála se jednak smrti Sněhurky, jednak pusy od prince. Také ve škole v Olomouci hrála divadlo, ale o kariéře v tomto směru ještě tehdy neuvažovala.

Vybírala si mezi pedagogickou fakultou a medicínou. Přece jen ale zkusila i zkoušky na DAMU, hlavně proto, že se konaly nejdřív ze všech. Díky tomu česká herecká scéna nepřišla o jednu budoucí půvabnou legendu. Do povědomí diváků se nejprve výrazně zapsala jako Anče ve večerníčkovém seriálu Krkonošské pohádky.

Následovaly dvě role v seriálech pro dospělé – „lahůdková“ Olinka v Ženě za pultem a manželka doktora Blažeje v Nemocnici na kraji města. To už Hanu dobře znali nejen návštěvníci pravidelně vyprodaných představení v Divadle na Vinohradech. Mnoho ale nechybělo a uvedené role by si bývala Hana vůbec nezahrála.

V roce 1968, krátce před okupací ze strany vojsk zemí Varšavské smlouvy, pobývala v cizině, konkrétně v Itálii. Bylo jí dvacet dva let, hranice tehdy byly otevřené, ale Hana, ačkoliv měla možnost emigrovat, nechtěla zradit své vybrané povolání ani své blízké. Bylo jí jasné, že bez znalostí jazyka by na Západě hrát nemohla. Vrátila se do Olomouce, kde jí čekala skvěle fungující rodina.

Jak sama konstatovala, právě tam se mohla nadechnout.

Ironií osudu bylo, že den po jejím návratu přišel zmíněný vpád cizích armád.

Slávu jí přinesly i Krkonošské pohádky.

Po operaci přišla krutá zpráva!

Pokud je každému člověku na světě určena jedna opravdu velká osudová láska, tak Hana si ji prožila s Jiřím Adamírou (+67). Panoval mezi nimi sice téměř dvacetiletý věkový rozdíl a navíc v době, kdy se do sebe zamilovali, byl Jiří ženatý, velký cit se nedal zastavit. Nejprve probíhal tajně. Po několika rozchodech a návratech se Jiří rozvedl – s Hanou se ale nikdy neoženil, i když chtěl.

Nechtěla ale ona. „Říkala jsem si, že třetí manželství Jiřího by mohlo znamenat nejen všechno dobré, ale i všechno zlé. A to mě děsilo,“ přiznala své rozhodnutí, které později brala jako chybu. S Jiřím chtěla mít i dítě, ale nebylo jí bohužel přáno. Během vážné nemoci začátkem 80. let musela podstoupit operaci.

Po ní se dozvěděla zdrcující novinu: že už nikdy nebude moci přijít do jiného stavu. To se na jejím zdraví znovu podepsalo, dostala silné horečky.

„Nebyly tam žádné komplikace, jen mě prostě takhle zničila ta zpráva,“ konstatovala.

Jiří Adamíra, její osudový muž.

Navždy zůstane jejím světem!

Tvrdou osudovou ránu pomohl Haně zmírnit vztah s Jiřím. Představoval pro ni to nejlepší, co kdy prožila. I tuto lásku ale nakonec poznamenalo trápení, když partner vážně onemocněl a bojoval s rakovinou. Nyní mu na oplátku dodávala sílu Hana. Věřila, že nemoc zvládne. Když pak pochopila, že konec se blíží, křičela prý dokonce na lékaře. Nebylo to nic platné.

Jiří odešel do hereckého nebe a Hana zůstala sama a zlomená. To, co v ní ale nezemřelo, byla a je její láska. Člověk, který byl celým jejím světem, jím zůstal i po tolika letech od své smrti.

Nikoho jiného už oblíbená herečka nenašla a nehledala.

Po letech s Jiřího synem.

Mladým hercům dnes stačí, že jsou na obrazovce!

V minulosti Hana Maciuchová učila herectví, ale dnes už jí to neláká. Je to dané i tím, jak se změnila doba. Souhlasí s kolegyní Janou Preissovou (70), která se vyjádřila v tom smyslu, že herecká kultura upadá. „Představa dětí, které se ucházely o studium na konzervatoři, byla tak povrchní, že mě lekalo, že bych je musela uvádět do zásadních potřeb řemesla,“ přiznala Hana.

Myslí si, že dnešní mladí adepti herectví už nemají zájem se vyvíjet, stačí jim, když jsou vidět na obrazovce.

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj čas na kafíčko

Ve čtvrtek vycházející Můj čas na kafíčko odhaluje strhující životní story slavných hvězd, jejich lásky, prohry, vítězství, spalující vášně, bolestné rozchody, i usmíření a osudové vzestupy i pády těch největších českých i světových legend. To vše a mnohem více najdete v časopise Můj čas na kafíčko.

Komentáře

...