Iva Janžurová si vzala nepoučitelného bohéma a to jí už navždy odradilo od manželství!

Osudový muž se objevil na její svatební hostině, ale tehdy netušil, že brzy budou spolu!

Jednou z velkých ženských hereckých legend, které máme, je určitě Iva Janžurová (78). Její velká obliba trvá už více než půl století. Dokázala miliony diváků nejen spolehlivě rozesmát a pobavit, ale skvěle zahrála i velké dramatické role.

Lásku k herectví zdědila Iva Janžurová (78) po svém otci. V Žirovnici na Vysočině, odkud velká herečka pochází, její tatínek totiž vedl místní ochotníky. To ale zdaleka neznamenalo, že by tuhle profesi viděl jako vhodnou pro svoji dceru. A v žádném případě si to nemyslela maminky Ivy, takže první kroky k úspěchu musela v mládí udělat tajně.

Také vás může zajímat ...

Kvůli Chaplinovi dělala domácí práce!

Nejprve Iva Janžurová bavila hlavně doma své rodiče. Měla k tomu dva starší bratry, s nimiž nacvičovali domácí divadlo. Na Ivu ovšem vždycky zbyly nějaké podřadnější role jako sousedka nebo pes. Rodiče tyhle výstupy bavily a Iva rychle zjistila, jak je příjemné takhle se v dobrém slova smyslu předvádět. Hodně jí prý daly americké grotesky, a to ještě v době, kdy je přímo neviděla.

„Ještě jsem nesměla do kina, bylo mi sotva osm, když mi bratr Pavel bravurně přehrával Chaplina,“ vzpomínala v jednom rozhovoru. Zadarmo to ale nebylo: musela za bratra vykonávat domácí práce, které měl v rámci rodiny přidělené – jako třeba štípat dříví, odhazovat sníh nebo sekat trávu králíkům. Ivě to ovšem za to stálo.

Na konzervatoř by jí bývali rodiče nepustili a tak šla studovat na pedagogické gymnázium. O tom, jaký měla k případné herecké budoucnosti své dcery postoj její maminka, svědčí, že když se o téhle možnosti Iva v šestnácti letech zmínila při mytí nádobí, dostala mokrým hadrem přes pusu.

Nenechala se zviklat a přihlásila se na vytouženou DAMU.

Už to vypadalo na prohru!

Ze strany budoucí herecké hvězdy se jednalo o přísně utajovanou akci. Role se Iva chodila učit do lesa, aby nikdo nepoznal, k čemu se připravuje. A když odjížděla do Prahy na zkoušky, krycí legendou bylo, že jede vystupovat se souborem Úsvit. Měla totiž strach, že pokud by v Praze neuspěla a nepřijali by jí, neustále by jí to pak rodiče předhazovali.

Nechybělo mnoho a skutečně k takové situaci došlo. Zkoušky dělala Iva týden před maturitou na gymnáziu. Komise samozřejmě věděla, jakou střední školu studuje a tak z toho vycházely i zadané úkoly. Jednalo se o dva výstupy a v každém z nich měla sehrát učitelku. V tom druhém případě se měla jako hájit u soudu kvůli zanedbání pozornosti a zranění dítěte na školním výletě.

Iva, kterou známe jako temperamentní herečku, ale působila chladně a rozumově. Tím si pozornost komise rozhodně nezískala. Vypadalo to, že na cestě za hereckým snem zůstane stát před tou nejdůležitější branou. Naštěstí zasáhla náhoda. Jiná uchazečka měla připravený dialog a poprosila Ivu, aby jí dělala „nahrávačku“.

Protože už z ní všechno po tom fiasku spadlo, přišlo uvolnění a najednou komise viděla úplně jinou Ivu. Přijali jí nejprve na půl roku, ale rychle se stala jednou z nejlepších studentek. Tak jako mnozí další absolventi DAMU, i ona začínala hrát na oblasti, konkrétně v Liberci.

Tam zazářila natolik, že jí brzy přijeli lákat do Divadla na Vinohradech – a s touhle slavnou pražskou scénou Iva spojila velkou část své kariéry.

Proč odmítla roli v oscarovém filmu?

Jeden z bratrů kdysi Ivě trochu nahlodal sebevědomí, když jí předhazoval, že pro práci herečky je málo atraktivní. Něco podobného pak zopakoval pedagog na DAMU. Ten prorokoval, že ve filmu nedostane pořádné role. Samozřejmě se pořádně spletl. Navíc Ivu ani nerozhodil. „V tomhle jsem si věřila víc než v čemkoli jiném“ uvedla. „ Den od dne jsem se ujišťovala, že budu hrát, že budu lidi bavit.

Spolužáci i profesoři mi naznačovali, že se stanu dobrou charakterní herečkou ve čtyřiceti, ale jen na divadle, ve filmu že se neuplatním. Tak se neuplatním, říkala jsem si, no a co. Budu hrát divadlo.“ Talent se prosadí sám a Iva dostala i velice krásné role ve filmech jako Kočár do Vídně, Morgiana nebo Petrolejové lampy. Odmítla ovšem menší roli v oscarovém filmu.

Jednalo se o Ostře sledované vlaky a mělo se jednat o proslulou scénu s razítkováním nahého pozadí.

Tohle ovšem stud Ivě nedovolil, místo ní Josef Somr (85) coby výpravčí dával razítka na obnažený zadek Jitky Zelenohorské (72).

U soudu museli oba předstírat odpor!

Zatímco ve své profesi si Iva hodně věřila, v soukromém životě to bylo o něco složitější. Roky utíkaly a ona cítila, že je čas na vdávání, jenže ani v šestadvaceti letech nebyla žádná vážná známost na obzoru. Možná to bylo i tím, že už byla slavnou a ve svých rolích působila dost divoce na to, aby případným zájemcům sebrala odvahu. Pak přišlo natáčení seriálu Píseň pro Rudolfa III.

Jeden z dílů se natáčel v dramatických chvílích vstupu vojsk Varšavské smlouvy na naše území. Během téhle práce se Iva sblížila s kameramanem Janem Eisnerem (85). Vzali se, jenže nebylo to nadlouho. Manželství se rychle rozpadlo, protože Jan žil v podstatě dál dosavadním bohémským životem.

Rozvod byl dost dramatický, ani ne tak proto, že by proti sobě Jan a Iva něco měli – spíš šlo o to přesvědčit soud, že spolu už vážně být nechtějí. Byla to prý hodně ponižující situace, říkat, že má k manželovi nepřekonatelný odpor. Na herečku ale čekal jiný osudový muž, se kterým měla strávit dlouhá léta až do její smrti, a který se stal i otcem jejích dcer.

Herec a režisér Stanislav Remunda (+84) byl dokonce nezvaným hostem na její svatební hostině!

Jejich vztah rozdělila až smrt

Stanislav jel tenkrát náhodou kolem, aniž by tušil, co se jednou stane. S Ivou se pak sblížil, když už byla rozvedená. Utěšoval jí tak dlouho, až spolu začali žít. Postupně se jim narodily dcera Sabina (47) a Theodora (45). Dvojice si rozuměla a vycházela si ve všem vstříc, až na jednu věc. Iva po předchozí zkušenosti už zásadně odmítala uzavřít manželství.

Tahle zatvrzelost jí vydržela po celou dobu až do partnerovy smrti. Nebyli jen partnery v osobním životě, ale i na jevišti – v 90. letech si založili úspěšné zájezdové divadlo a psali si sami i hry. Ne vždycky to bylo úplně poklidné soužití. Během několika krizí už to vypadalo na rozchod, Iva dokonce sbalila Stanislavovi kufry nebo rozebrala postel. Všechno společně překonali.

Velká herečka pomáhala manželovi i ve stáří, když čelil vážným zdravotním problémům. Prodělal mozkovou příhodu a Iva ho nutila k tomu, aby na sobě pracoval a byl aktivní. Pak už bylo evidentní, že konec se blíží. V květnu roku 2012 držela Iva partnera za ruku při jeho odchodu z tohoto světa. Sice k ní nikdy nepatřil oficiálně, ale o to víc jí byl blízký jako muž a člověk.

Jedna z dcer o Ivě prohlásila, že její matka má v sobě světlou energii a že když někam přijde, udělá lidem vždy radost.

Podle toho, jakou dobu si dokázala udržet popularitu u tak velkého množství lidí, je na těch slovech hodně pravdy!

„Janžurka“ říkali už kdysi její mamince!

Jak se slavná herečka dívá na to, že jí lidé říkají „Janžurka“? Určitě se kvůli tomu neuráží, naopak. Prozradila, že jí to zní docela hezky a kromě toho je na to zvyklá už od dětství. Tehdy tak říkali lidé v Žirovnici nikoliv Ivě, ale její mamince. Nejvíc se jí líbilo, jak to vyslovovala jedna paní německého původu. „Její volání přes plot Paniii Jááánšurkaa!

nikdy nevymizí z mé paměti,“ uvedla.

„Jako děti jsme s bratry maminku zlobili napodobováním toho ječivého volání.“

Před vyhazovem ze seriálu jí zachránila podepsaná smlouva!

Postava sestry Huňkové ze seriálu Nemocnice na kraji města se Ivě Janžurové nejdřív vůbec nelíbila. Považovala ji za hloupou donašečku a bála se, že takový charakter pak uvidí diváci i v ní samotné. Nakonec jí ale tvůrci přemluvili. Vzápětí dostala Iva zákaz vystupovat v televizi z politických důvodů, ale smlouva už byla podepsaná a tak jsme ji v seriálu viděli.

V pokračování po letech byla její postava vypuštěná – podle herečky prý za to, že se nezúčastnila televizní stávky.

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj čas na kafíčko

Ve čtvrtek vycházející Můj čas na kafíčko odhaluje strhující životní story slavných hvězd, jejich lásky, prohry, vítězství, spalující vášně, bolestné rozchody, i usmíření a osudové vzestupy i pády těch největších českých i světových legend. To vše a mnohem více najdete v časopise Můj čas na kafíčko.

Komentáře

...