Rozhodující pro kvalitu krmiva není jenom jeho složení, ale hlavně kvalita vstupních surovin.
Kvalitní krmiva se vyznačují tím, že suroviny na obalu jsou naprosto konkrétní, to znamená, že všechny složky krmiva jsou jednoznačně a pochopitelně pojmenovány. Například je uvedeno, zda je maso v čerstvém stavu (kuře, losos, kachna) nebo dehydrovaném stavu (kuřecí moučka, krůtí moučka, apod.).
Pořadí a přehled jednotlivých surovin
Složky, uváděné na prvních místech, jsou v krmivu obsaženy v největším množství. Zde je však potřeba upozornit na velmi důležitou skutečnost. Jde o to, zda výrobce uvádí množství masa v čerstvém nebo v dehydrovaném stavu. Pokud jej uvádí v čerstvém, je nutné si uvědomit, že čerstvé maso obsahuje kolem 80 % vody, a tím se v pořadí položek dostává na první místa. To je také finta výrobců méně kvalitních krmiv. Tím, že uvedou procento masa v čerstvém stavu, objevuje se jim maso na prvních místech v popisu, i když reálně je masa v krmivu mnohem méně. Pokud v popisu krmiva najdete složky jako vedlejší produkty živočišného původu nebo drůbeží vedlejší produkty, tak se vždy jedná a jateční odpad. Podobné je to i s tuky. U kvalitních krmiv se dozvíte, jaké konkrétní tuky krmivo obsahuje, např. kuřecí tuk, krůtí tuk. U méně kvalitních krmiv najdete označení „živočišný tuk“. Dalšími složkami většiny krmiv jsou obiloviny. V současnosti se v těch nejkvalitnějších krmivech nepoužívají.
Další (ne)důležité složky
Do krmiv je nutné dodávat konzervační látky. Důležité je, jakým způsobem je krmivo konzervováno. Přírodní konzervace je pro zvířata mnohem šetrnější než chemická, a používají se k ní tzv. tokoferoly, což jsou vitaminy E a C. Nevhodné je přidávání umělých barviv a ochucovadel.
