Rozjetý spor utnout v pravý čas je docela velké umění. Přesto to dokážete i vy a vyhnete se přitom mnoha nepříjemnostem. Stačí jen přestat toužit po odplatě a vítězství a raději si přiznat, že vás něco ranilo.
Když se do takové situace dostanete, zkuste se zastavit a potlačte v sobě touhu oplatit úder. Nekřičte a nenadávejte. Jen mu v klidu řekněte ‚au, tohle vážně bolelo.“ Tahle věta prý ve většině případů stačí.
Dáte tak partnerovi najevo, že to přehnal, že vás opravdu ranil a že vy odmítáte v téhle bolestivé hádce tímto stylem pokračovat. Ukázat zranitelnost není ostuda! Nejspíš si uvědomí, co řekl nebo udělal, zklidní se a nebude mít dál potřebu vám ubližovat.
Navíc tím vytvoříte atmosféru pro lepší diskusi, která třeba povede ke kompromisu a řešení.
Tohle dodržujte
A jakmile tahle chvíle nastane, diskutujte, hádejte se, vyměňujte si názory, ale dodržujte následující čtyři pravidla. Zjistěte, co je za vaším hněvem - Zlost je primární emoce a je to v podstatě obrana před mnohem nepříjemnějšími pocity, jako je strach či smutek.
Jenže hněv vám také brání uvědomit si, co je příčinou vaší naštvanosti, co vás rozesmutňuje nebo čeho se bojíte. Přitom to jsou klíčové emoce pro to, aby vaše hádka vedla k řešení. Je tedy potřeba zastavit se a přemýšlet, co vás tak naštvalo, a až pak reagovat…
Nikdy neexistuje
Nikdy nepoužívejte slovo „nikdy“ - Jsou to ty věty „nikdy mě neposloucháš“, „vždycky všechno zkazíš“ a podobně. Realita je totiž taková, že vás partner možná velmi často opravdu neposlouchá, ale není to tak vždycky.
Ale pokud tahle fatální slova používáte, říkáte tím, že tohle je on, taková je jeho povaha a charakter. A to ho příliš nemotivuje k tomu, aby cokoli měnil. Nebuďte oběť - Tón, jakým mluvíte, je vaším poselstvím.
Takže když kňouráte, pláčete, škemráte a doprošujete se, děláte ze sebe oběť. Možná partnera přimějete k nějaké změně, ale ne proto, že by chtěl, ale protože k tomu byl donucen.
