Jiří Sovák – Herec, který rád mluvil do všeho

Z rodné hospody utekl ke kočovní společnosti, aby nakonec zakotvil v Národním divadle a stal se jednou z největších osobností našeho filmu. Jeho nezkrotná drzost byla pověstná.

Svátky nesvátky, ve vyhlášené restauraci v ulici Na bojišti teklo 27. prosince 1920 pivo proudem. Hostinskému Schmitzerovi se totiž narodil syn. Bude z něho jednou velký hoteliér! Jiří se skutečně na přání otce využil číšníkem. Pak se ale rozhodl jinak – pro herecké řemeslo.

Také vás může zajímat ...

Hostinský Schmitzer se hodně durdil, když za ním přišla jeho drahá choť se synkem, že si představují jeho budoucnost jinak. Nakonec to ale dopadlo dobře a dospívající Jiří zamířil na konzervatoř.

Po studiích zjistil, jaké to je vydělávat si herectvím v kočovné společnosti.

V dnešním divadle Rokoko si také vyzkoušel v tu dobu kabaret. Tam už ale vystupoval jako Jiří Sovák. Poté se vydal do divadla v Třebíči, odkud se vrátil do Prahy, do Déčka E.F. Buriana, hrál ve Vinohradském divadle a nakonec v Národním. Na výběr rolí měl nos.

Jen stěží byste mezi jeho postavami našli nezajímavý kousek, ať už se jedná o rytíře Brtníka z Brtníku z filmu Ať žijí duchové nebo kouzelníka Viga z Arabely.

Stal se hvězdou komedií a také televizních seriálů, jako jsou legendární Chalupáři.

V Chalupářích místo Marvana

Do nezapomenutelného seriálu se dostal Sovák náhodou. Roli vysloužilého revizora Evžena Humla měl původně hrát Jaroslav Marvan (†72). Ten ale několik měsíců před natáčením zemřel, a tak roli protivného penzisty zahrál naprosto skvěle Sovák. Podle slov jeho manželky hrál prý sám sebe.

Tentokrát si ale k práci herce přibral ještě roli producenta, protože se neustále opakovaně vyjadřoval k obsazení jednotlivých rolí.

Jako velká hvězda byl zvyklý na to, že si na place zahraje dokonalý ping pong se stejně zaměřenými kolegy, jako byli Miloš Kopecký (†73) a Miroslav Horníček (†84). Josef Kemr (†72), který v obsazení zůstal i poté, co svět opustil jeho oblíbený parťák Marvan, mu na začátku vůbec neseděl. Přesto se z těch dvou nakonec stala dobrá dvojka.

A naopak to byl Jiří Sovák, kdo zařídil, aby se v roli mladičké kadeřnice objevila talentovaná začínající hvězdička Hana Maciuchová (74). Jeho profesionální herecké angažmá trvalo čtyřicet let, a to navzdory tomu, že jako věčný potížista dělal všechno proto, aby se dostal do problémů, které mohly znamenat zákaz hraní.

Bývalí kolegové s úsměvem vzpomínali, že povinné stranické schůze v divadle před Sovákem tajili.

Hrozilo totiž, že na nich řekne něco, co by se soudruhům nemuselo líbit.

Anička ho zachránila

Ne náhodou o něm jeho přítel Miroslav Horníček řekl, že stejně jako se většina lidí snaží žít tak, aby se vyhýbali komplikacím, „Sovča“ celý život komplikace přivolával, aby mohl žít. V 70. letech, v době normalizace, vrazil facku režisérovi, který o něm prohlásil, že je kolaborant. Soudruh režisér ho zažaloval. Jeden známý, právník, Sovákovi poradil, aby napsal žádost o milost prezidentovi.

Problémů měl totiž herec víc a mohlo mu hrozit vězení.

Jiří celou věc přehodil na svou ženu Annu (†82), která, coby vystudovaná profesorka češtiny, zodpovídala v rodině za vyřizování korespondence. „Tak jsem napsala dopis doktoru Husákovi. Sovák ho ani nečetl, rovnou to podepsal červenou propisovačkou. Tak jsem to celé přepsala a stála za ním tak dlouho, dokud se nepodepsal normálně,“ vzpomínala Anna.

Jiří prezidentskou milost skutečně dostal. Ovšem krátce na to, když mu u piva mezi herci neoblíbený vedoucí oddělení kultury ÚV KSČ Miroslav Müller (†71) nabídl, aby coby člověk, který se těší obzvláštní důvěře národa, vystoupil na obrazovce s projevem o nutnosti normalizace, odvětil mu Sovák: „To já, soudruhu, nemůžu. Já jsem herec, ne politik.

To je stejná blbost, jako kdyby začala politická krize a soudruh Husák by začal hrát Hamleta.“

O ženu si napsal

Anna Sováková, které její muž neřekl jinak, než Andulka nebo Anička, zatímco ona o něm nejčastěji mluvila jako o Sovákovi, byla v třetí hercovou manželkou. „Během našeho čtyřicetiletého manželství jsem úspěšně absolvovala vysokou školu tolerance,“ zhodnotila svazek s o osmnáct let starším mužem.

Právě značný věkový rozdíl a dvě krátká Sovákova manželství, byly důvodem, proč se Annina matka netvářila nadšeně, že by se mohla stát Sovákovou tchyní.

Tehdy herec napsal budoucí tchyni dopis, v němž ji důrazně upozornil, že rozhodně není její dcera ovce a ať ji nechá rozhodovat podle svého. „Když jsem si ten dopis přečetla, rozhodla jsem se, že si ho opravdu vezmu. A neměla jsem důvod toho litovat.“ zhodnotila manželství se Sovákem jeho třetí žena.

Dostaveníčka na hřbitově

Své první schůzky absolvovali na hřbitově, kde se tehdy mladičká studentka učila na zkoušky. Měla tam prý božský klid. Odtud možná pochází i památná scéna z filmu Marečku, podejte mi pero! Ta, v níž Jiří Schmitzer (70) jako Jiří Kroupa píše své přítelkyni Taťjáně Medvecké (66) alias Evě Tůmové na kus papírku vzkaz „Sejdeme se na hřbitově!“.

Jiří Sovák totiž rád přispíval do děje filmů, v nichž hrál. Pánům režisérům pravidelně nosil zážitky ze svého života. Pokud se dá v souvislosti s Jiřím Sovákem o něčem mluvit jako o prokletí, pak to byly tragické havárie. První jej připravila o syna.

To, když Jiří Schmitzer zabil při nehodě chodce.

Jelikož usedl za volant s alkoholem v krvi, poslal ho soud na tři roky do vězení. Fakt, že se ho v této chvíli Sovák zřekl, svému otci Jiří nikdy neodpustil. Nešel mu dokonce ani na pohřeb. Podruhé těžká autonehoda ukončila hereckou kariéru Jiřího Sováka. V noci ho srazilo auto. Neosvětlené ujelo a viník se nikdy nenašel. O nohu nepřišel herec jen zázrakem.

Poté, co byl po dlouhém léčení propuštěn domů, odešel do důchodu.

Rozháněl artrózu

Když ho na chalupě, kam se uchýlil, navštívili novináři, ochotně jim ukazoval, jak s holí v ruce dělá jedno kolečko po zahradě za druhým. „Mám v nohách artrózu a navíc přeraženou páteř. Tohle mé špacírování má jediný důvod. Abych tu artrózu rozchodil. Abych došel z auta na jeviště.“ Obvykle ještě dodával, že díky tomu všemu nemá čas myslet na to, jak mu ubíhají roky.

Jak to šlo, jezdil s kolegy na zájezdová představení. Sem tam něco natočil. Když mu na chalupě podklouzla noha při osvěžování v jeho legendární venkovní sprše a zlomil si nohu v krčku, netušil, že osud už drží ruku na klice, aby zatáhl oponu. Z narkózy se už neprobudil.

V těchto dnech tomu bude 20 let.

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj kousek štěstí

Každé pondělí se můžete potěšit novým vydáním časopisu MŮJ KOUSEK ŠTĚSTÍ. Najdete v něm aktuální zprávy ze společnosti, přitažlivé příběhy známých českých osobností, dechberoucí zážitky ze života čtenářů, spousty výherních křížovek a samozřejmě nechybí ani různé rady pro zdraví, krásu, zajímavé recepty a tipy pro volný čas.

Komentáře

...