Jeho chlapecký zjev ženy fascinoval. Při natáčení Krále Šumavy se do něj Jiřina Švorcová zamilovala doopravdy.

Tatínek byl důstojníkem československé armády, přidělený do slovenského Popradu, kde se také Jiří Vala na podzim roku 1926 narodil. Jeho o jedenáct let mladší sestra Eva ráda vzpomínala na spokojené a bezstarostné dětství se starším bratrem, který se k ní choval jako pravý rytíř. Rodina vojáka z povolání se často stěhovala, a tak se nelze divit, že mladý Vala maturoval pro změnu v Praze.

Tíhl ke sportu, ale nakonec ho zcela pohltilo divadlo, propadl mu už během gymnaziálních studií. Během války stihl hrát v Divadle pražských předměstí a dostat se na konzervatoř, kterou dokončil až v roce 1947.

Poté zakotvil v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého, potom ve Státním divadle v Ostravě. Režiséři mu přisoudili role vnitřně rozpolcených mladíků. Přes Divadlo na Vinohradech a Divadlo E. F. Buriana dospěl do Národního divadla, kde působil od roku 1972 do roku 1999.   Smrt v bažině

Valovým nejznámějším filmovým počinem je bezesporu Král Šumavy, film režiséra Karla Kachyni (†79) z roku 1959, který se natáčel na šumavské Kvildě.

Vala zde