Jitka je šťastná, že může kráčet cestou humoru a hudby

JITKA MOLAVCOVÁ (69) začínala v českém showbyznysu původně jako šansoniérka. Pak ale JIŘÍ SUCHÝ (87) objevil, že má báječný smysl pro humor, a začala spolupráce.

Sympatická herečka a zpěvačka Jitka Molavcová (69) se narodila 13. března 1950 na Vinohradech, odkud ji tatínek přinesl rovnou do pivovaru, kde pracoval jako sládek.

Také vás může zajímat ...

Na slavném pivovarském dvoře, který měl kouzelnou atmosféru a kde Vlasta Burian (†70) nebo Jiří Voskovec (†76) s Janem Werichem (†75) točili své filmy, pak vnímavá Jitka prožívala svoje dětství.

Měla blízko k hraní i k hudbě

Jitka už odmalička obdivovala klauny a komiky a také vnímala humor jako jeden z největších pokladů světa. Velmi brzy totiž pochopila, že je to prostředek, s jehož pomocí může překonávat mnohá životní úskalí.

Snad i proto už odmala toužila po dráze herečky nebo klavírní virtuosky. Není divu, vždyť její maminka pracovala jako provozní v kabaretu U svatého Tomáše, takže Jitka měla k obojímu blízko.

Když jí byly pouhé čtyři roky, ocitla se v tomto vyhlášeném podniku na vánoční besídce.

Poprvé zpívala kvůli čokoládě

Tehdy pan konferenciér prohlásil, že dítě, které zazpívá písničku, dostane oříškovou čokoládu. „Ve mně se zatajil dech, protože oříšková čokoláda, to byl můj sen,“ vyprávěla nadšeně Molavcová.

Jitka se tehdy kvůli čokoládě odvážila přijít na jeviště, kde jí přistavili k mikrofonu židli, a ona spustila: „Mým domovem ztichlá je putyka, mou touhou je sklenice plná…“

V tu chvíli prý její maminka omdlela a tatínek z kabaretu zahanbeně utekl. Ale tu oříškovou čokoládu vyhrála. Láska k této dobrotě vydržela herečce dodnes. I když se prý během let k čokoládě ještě přidala kachna a pivo.

Hraje na několik nástrojů

Molavcová na hudbu nikdy nezanevřela. Už jako dítě doslova zbožňovala piano. „Hned jak jsem přišla ze školy, odhodila jsem brašnu a hrála. Později si přibrala ještě hru na flétnu, kytaru a banjo.

Na všechny tyto nástroje se naučila hrát sama. Později se nadchla i pro středověké hudební nástroje. Molavcová je dnes schopná zahrát na trumšaj, tamburínku, smyčcový žaltář nebo na kastaněty. Dokonce se naučila hrát i na loutnu.

Vyhrála Zlatý dudlík

Přestože Jitka odmalička milovala i divadlo, přihlásila se po základní škole na grafickou školu a svého rozhodnutí nikdy nelitovala. „Ve škole se mi líbilo. Odmaturovala jsem s vyznamenáním,“ říkávala později a dodávala, že je vlastně vystudovaná technická redaktorka.

A že kdyby ji osud nezavál do Semaforu, tak by se patrně přihlásila na grafickou školu někde v zahraničí, třeba v Německu nebo ve Švédsku. Nakonec ale u Jitky stejně převládla touha po umění.

Svoji pěveckou kariéru odstartovala na počátku sedmdesátých let v soutěži Talent 70. Porotu, kterou vedl Karel Vlach (†74), svým podáním šansonu začínajícího slovy „Už deset let nám láska slouží“ tak okouzlila, že soutěž vyhrála a ještě dostala Zlatý dudlík na růžové stuze.

Tímto gestem ji Karel Vlach tehdy vlastně pasoval na mimino v showbyznysu. Jaké ale bylo Jitčino zklamání, když po příchodu domů zjistila, že má pouze stuhu bez dudlíku.

Byla z toho tak nešťastná, že druhý den ráno vstala o půl čtvrté a jela do tehdejšího Parku kultury a oddechu dudlík hledat. Měla obrovské štěstí, protože svou ztracenou cenu našla v louži.

Začínala jako šansoniérka

Vítězství v soutěži Jitku povzbudilo k tomu, že se 18. května 1970 vydala na konkurz do Semaforu. Tam prý dorazila jako slušné děvče s kytarou. V hledišti tehdy seděli Jiří Suchý (87) a hudební skladatel Ferdinand Havlík (†85) a Jitka spustila svou oblíbenou Už deset let nám láska slouží.

V ten okamžik se z hlediště ozvalo: „Něco rychlejšího by tam nebylo?“ Tak Jitka zazpívala oblíbenou píseň Život je jen náhoda. Jiří Suchý s Havlíkem se chvíli radili a pak jí nabídli externí spolupráci na rok.

Jitka v Semafor kupodivu začínala jako šansoniérka. Pak ale Suchému ukázala, že má velký smysl pro humor. „Zjistili jsme, že ona je pěkně trhlá, má smysl pro legraci a komiku.

Najednou to rozbalila a my jsme z toho byli nadšeni,“ vzpomínal později Suchý. Když v roce 1969 Jiří Šlitr (†45) zemřel, hledal za něj Suchý náhradu.

„Nechtěl jsem, aby to byl muž, kvůli budoucímu srovnávání každého výkonu. Proto padla volba logicky na Jitku,“ říkal Suchý. Tak se zrodila diváky milovaná dvojice Jonáš a Melicharová.

Melicharová provází Jitku dodnes, stejně jako šansony, z kterých si sestavila vlastní pořad.

Divadlo je její druhý domov

Ze Semaforu se brzy stal Jitčin druhý domov. Podle jejích vlastních slov tam prožila chvíle různobarevné a setkala se s osobnostmi, které navždy ovlivnily její život.

Také všechny úrazy, které kdy Molavcovou potkaly, se staly právě na jevišti Divadla Semafor. Odtud ji odnášeli do sanitky s přetrhanými vazy a výronem v kotníku.

„Tady jsem si pochroumala vše, co se pochroumat dá. Tady jsem zažila radost, která se přenesla na diváky, a vznikly chvíle, na které se nezapomíná. Mám to tam ráda,“ říká.

Herecký talent ve spojení s nevšedním pěveckým projevem umožnily Jitce Molavcové získat také role v jiných divadlech. V devadesátých letech hrála hlavní roli v muzikálu Hello, Dolly v Karlínském hudebním divadle a za tuto roli získala také Cenu Thálie za rok 1996.

V Karlíně pak hrála ještě ve hře Zvonokosy. Molavcová se také objevila v divadelní hře Miloše Formana (†86) Dobře placená procházka v Národním divadle.

Úspěch v pořadech pro děti

Jitka se brzy prosadila i v televizi. Její komediální talent se skvěle uplatnil v pohádkách, ale hlavně v pořadech pro děti, jako byly Malý televizní kabaret nebo Studio Kamarád, kde často vystupovala se svým semaforským kolegou Josefem Dvořákem (77).

Pro televizi namluvila také večerníček Káťa a Škubánek a skvělá byla i jako moderátorka, když uváděla populární pořad Komik a jeho svět. Ačkoli televizní diváci a nadšení divadelní fanoušci dobře znají Jitčiny úspěchy, dodnes nemají jistotu, komu vlastně patří její srdce.

Rozvedla se kvůli nové lásce

Dlouhá léta se totiž šuškalo o tom, že je zamilovaná do svého hereckého partnera Jiřího Suchého. Snad si za to mohla Molavcová sama, vždyť o svém soukromí vždy tajuplně mlžila.

Na samém počátku svého působení v Semaforu se totiž Jitka zakoukala do někoho úplně jiného. Mladou zpěvačku tehdy okouzlil scenárista a spisovatel Jan Petráň (79), který v divadle příležitostně hrál v drobných vedlejších rolích.

Vzali se a prožili spolu třicet let. Děti ale neměli, protože Petráň už jednoho syna z předchozího manželství měl a o další potomky už nestál.
Milenci, nebo přátelé?

Jejich vzájemné vztahy pomalu ochladly, a když se Jitka zamilovala, přišel v roce 2003 rozvod. Příčinou Jitčina rozvodu byl prý vztah s hercem Alfredem Strejčkem (77), který prý trval již delší dobu. Jak to ale bylo ve skutečnosti, nevíme.

Ti dva totiž před veřejností stále tajuplně mlžili. „Moc rád bych měl s Jitkou bližší vztahy, ale jsme jen přátelé. Její zájmy vedou totiž za hranice,“ tvrdil dokonce Strejček. Ať už je mezi nimi jakýkoli vztah, jedno je jisté.

Oporou nemocnému partnerovi

Molavcovou velmi zdrtilo, když na konci roku 2017 Alfred přestal chodit a dlouho nebylo jasné, co jeho vážný stav způsobilo. Později se hovořilo o tom, že příčinou Strejčkova kolapsu byl anákaza nebezpečným virem.

Na podzim loňského roku bylo naštěstí jasné, že se Alfred začíná uzdravovat. Tehdy Molavcová, která Freda, jak mu přátelé říkají, navštěvovala téměř denně a stále na něj mluvila, viditelně pookřála.

Snad také doufala, že Alfred Strejček po léčení v Kladrubech začne chodit. Místo toho museli známého recitátora převézt do nemocnice na ARO kvůli těžkému zápalu plic.

Jsou spolu už padesát let

Veřejnost dnes vlastně neví, jak je na tom Strejček v současné době po zdravotní stránce. A také pořádně netuší, jaká je povaha jeho vztahu s Molavcovou.

Zda jsou jen přátelé, nebo dlouholetí životní partneři. Jisté je jen jedno. Tím mužem, který Molavcovou provází životem už padesát let, je její jevištní partner Jiří Suchý.

„Často spolu jezdíme na zájezdy, povídáme, probíráme nejen život,“ říká Molavcová a se svým typickým humorem dodává, že vzhledem k tomu, že spolu pracují už půl století, tak se zřejmě zapíší do Guinnessovy knihy rekordů.

Časopis, který by vás mohl zajímat

Moje šťastná hvězda

Váš oblíbený časopis Moje šťastná hvězda dostal novější kabátek! Můžete se těšit na nové rubriky, ještě více žhavých kauz, které hýbou českým showbyznysem, dojemné osudy filmových legend i pikantní lásky slavných. To vše už v tomto čísle!

Komentáře

reklama