Josef Abrhám – Filmový svůdník chtěl být farářem

Narodil se sice do skvělé rodiny, bylo to ale v nesprávný čas. Dědeček farář, otec majitel cihelny. I přesto dnes svého herce zná, obdivuje a miluje celý národ. Josef Abrhám (80).

Narodit se do takové rodiny by bylo jistě velké štěstí, kdyby se nepsal rok 1939 a nebylo to v Baťově nemocnici ve Zlíně. Jeho dědečkem nebyl nikdo jiný, než evangelický farář a hlavně slovenský dramatik Jozef Hollý.

Také vás může zajímat ...

K umění měl blízko jak otec, majitel cihelny, tak Josefova maminka. Oba byli vášnivými ochotníky. „Jsem mix předků z matčiny i otcovy strany. Snažím se, pokud to jde, s tím dědictvím slušně zacházet,“ řekl kdysi herec Josef Abrhám.

Měl tisíc plánů

Jeho samotného to ale k divadlu nijak zvlášť netáhlo. Jeho velkým dětským snem bylo stát se pilotem. Jenže tady byl problém. Malému Josefovi se dělalo špatně i na kolotočích. Odmalička hrál na klavír, a tak koketoval s možností stát se pianistou.

A nebo také rybářem, uměleckým fotografem či evangelickým farářem po dědečkovi. Zajímavých povolání bylo mnoho a všestranně talentovaný a chytrý kluk si dlouho nemohl vybrat.

„O studiu teologie jsem přemýšlel dlouho. Herci a duchovní totiž mají mnoho společného. Třeba to, že otevírají lidem téma dobra a zla.“

Začal u míchačky

Výběr možných povolání ale nebyl pro tohoto mladíka příliš široký. Po Únoru se pro potomka majitele cihelny totiž na většině vysokých škol místo nenašlo. Nezbylo nic jiného, než si aspoň trochu vylepšit kádrový profil dělnickým povoláním.

A tak se čerstvý maturant Josef na dva roky stal zedníkem. Nastoupil u Pozemných staveb Bratislava jako přidavač. Bourali bunkry a místo nich stavěli podzemní nemocnici.

Tehdy u míchačky mu došlo, že tohle nemůže dělat celý život. A jeho divadelně zaměřená rodina se rozhodla zkrátit jeho trápení sama. Podali za něj přihlášku na divadelní fakultu na bratislavské VŠMU.

U příjimaček si ho nevěřícně prohlíželi, protože vůbec nepůsobil jako budoucí herec. Dokonce se ho prý ptali, jestli se nehlásí na výtvarnou fakultu.

Všechny ale vzápětí překvapil, protože zkoušky složil jako jeden z nejlepších. Na akademii strávil dva roky a přestoupil do Prahy na DAMU.

Praly se o něho

To už všichni věděli, že z tohoto pohledného mladíka roste veliký herec. A čím víc se blížil ke konci studia, tím větší rvačka se o něj mezi šéfy divadel strhávala.

Dvakrát odmítl nabídku z Divadla na zábradlí, aby mohl splnit slib a nastoupit do Divadla na Vinohradech. Po návratu z vojny ho lákali dokonce do Národního, kde mezitím pohostinsky hrál.

Nabídka už ležela na stole, stačilo jen podepsat smlouvu a zařadit se mezi legendy, které tam tehdy hrály. Na poslední chvíli ale ze zlaté kapličky utekl.

Pár kroků od Václavského náměstí tenkrát vznikala novodobá legenda – Činoherní klub. Stal se jedním ze zakládajících členů. A nikdy toho nelitoval.

Navždy Vrána?

V divadle odehrál desítky úžasných rolí, exceloval v řadě divadelních her, navždy ale už nejspíš zůstane v povědomí a paměti všech svých fanoušků a celého národa jako otrok erotických vizí, knihkupec Dalibor Vrána z komedie Vrchní, prchni!, nebo jako nenapravitelný sukničkář doktor Arnošt Blažej ze seriálu Nemocnice na kraji města.

Zlomyslný vtípek osudu, když si uvědomíme, že herec chtěl být původně duchovním. A přitom stačilo tak málo a natáčení slavné veselohry Vrchní prchni! proběhlo málem bez Josefa Abrháma.

Autor námětu a scénáře Zdeněk Svěrák (84) byl totiž zásadně proti, aby hlavní roli hrál právě on. Dokonce se kvůli tomu s režisérem Ladislavem Smoljakem (†78) pohádali. Nakonec vyhrál pan režisér.

Ta facka sedla

Ani pak to ale na zápis do dějin české kinematografie nevypadalo. Dokonce sami herci si dlouho nebyli jisti, jestli komedie o knihkupci, který si poněkud netradičním způsobem vydělává nejenom na alimenty, neskončí v zapomnění.

O natáčení některých scén se rozhodovalo do poslední chvíle. Třeba o té, kdy se nechá Vrána odvláčet Pařízkem (Zdeněk Svěrák) ke dveřím svého bytu, aby byl své ženě Helence (Libuše Šafránkové, 67) představen jako inženýr Králík, prošla velkým tvůrčím referendem.

Autoři ji na poslední chvíli chtěli škrtnout. Hercům se ale naopak moc líbila a její natáčení prosadili. Facka, kterou při té příležitosti Libuška svému manželovi vlepila, byla opravdová. Nebyla totiž ve scénáři, ve filmu však zůstala. Kdo ví, proč tak sedla a za co tehdy byla?

Proč nechtěl hrát Blažeje?

Když se blížilo natáčení Nemocnice na kraji města, dilema se vrátilo. „Roli doktora Blažeje jsem velmi zvažoval. Tušil jsem, že pak budu pro zbytek života Blažej, stejně jako jsem pro ně ten vrchní, prchni,“ svěřoval se herec odstupem času.

Ona navíc slavná postava nezaručovala až takové požitky. Scénář mu sice předepisoval slabost pro krásné ženy a luxusní auta, ale… „Občas mi připadá, že byli na Blažeje všichni moc přísní,“ svěřil se Josef Abrhám mnohokrát. „Pořád o něm čtu, jaký je sukničkář, a on je přitom jednou rozvedený.

A to je tomhle státě každý druhý,“ zastal se své postavy. A co se rychlých bouráků týče, moc si jich taky neužil.

Jediné opravdu luxusní auto měli filmaři půjčené z Tuzexu, a tak Blažej musel s tehdy normálnímu smrtelníkovi nedostupnou Hondou Civic jezdit krokem, aby ji snad, nedej bože, nepoškrábal!

Jeho nejlepší životní role

Když v roce 1992 skončil svou divadelní kariéru v Národním divadle, prorokovali mu mnozí, že se bude nudit. Brzy je vyvedl z omylu.

Dokonce se ukázalo, že si, coby čerstvý herecký penzista, konečně může dovolit opravdový luxus – vybírat si z nabídky jen ty nejlepší kousky. Třeba statkáře Josefa Hraběte z úspěšného televizního seriálu Hraběnky.

Primáře Blažeje z pokračování Nemocnice. Hoteliéra Brandejse z filmu Obsluhoval jsem anglického krále a nebo svatého Josefa z Anděla páně 2.

A k tomu si vychutnává i roli skutečného dědečka. „Všichni říkali, že je krásné mít vnoučata. A já ty své mám a vím, že nejlepší, co můžu dělat, je být s nimi celý den,“ říká spokojený herec, který za několik dní oslaví velké životní jubileum.

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj kousek štěstí

Každé pondělí se můžete potěšit novým vydáním časopisu MŮJ KOUSEK ŠTĚSTÍ. Najdete v něm aktuální zprávy ze společnosti, přitažlivé příběhy známých českých osobností, dechberoucí zážitky ze života čtenářů, spousty výherních křížovek a samozřejmě nechybí ani různé rady pro zdraví, krásu, zajímavé recepty a tipy pro volný čas.

Komentáře

...