Zatímco po necitlivých lidech chceme, aby se naučili větší ohleduplnosti, těm vysoce emotivním naopak radíme, aby se obrnili hroší kůží. Jenže to není tak snadné.
Lidé se jako přecitlivělí skutečně narodí, nejedná se o nic naučeného. Přitom vysoce senzitivním jedincům více hrozí tžeba deprese a jiná duševní onemocnění.
Co je přecitlivělost
Přecitlivělí lidé mají citlivější část mozku nazývanou insula, která reaguje na nepříjemné stimuly. Vysoká citlivost souvisí nejen s pozitivními vlastnostmi, ale rovněž s duševními chorobami. Asi není překvapením, že tento rys se často vyskytuje u umělců, protože je přímo spojen s nadáním, tvořivostí a empatií. Vysoce senzitivní člověk víc inklinuje k syndromu vyhoření, protože se snadno přetíží.
Má to své příčiny
Přecitlivělost má své biologické příčiny. Mozek takového člověka je jinak propojen. Nervový systém je velmi citlivý, s nižší prahovou hodnotou, než je tomu u jiných lidí. Tato hypercitlivost přispívá k silnější emoční reaktivitě. Tito lidé mají nižší prahové hodnoty pro třeba pro obtěžování hlukem, příliš mnoho světla. Oblasti v mozku spojené s vysokou senzitivitou se rovněž hodně překrývají s oblastmi spojenými s empatií. Tito lidé mají také citlivější část mozku nazývanou insula, která reaguje na nepříjemné stimuly. Jsou též citlivější na bolest, hlad a kofein.
Jak s tím pracovat
Pokud jste vysoce citliví, měli byste dodržovat několik následujících doporučení. Snižte počet intenzivních podnětů v prostředí, ve kterém se pohybujete. Omezte počet úkolů, kterým se věnujete. Vyhněte se syndromu vyhoření tím, že si budete všímat varovných signálů, například úzkosti. Své hluboké myšlenky a pocity si zapisujte – když je svěříte papíru, nebudou vás tolik tížit v hlavě. Kreslete, skládejte hudbu, pište. Nestyďte se za to, že jste vysoce emotivní. Narodili jste se tak, naučte se s tím žít.
