K filmovým rolím vrátila Ladislava Peška jedna dobře mířená facka!

Miloval svoji hereckou kolegyni, ale kvůli vydírání si vzal jinou ženu!

Jeden čas to vypadalo, že se legendární herec Ladislav Pešek (+79) už nebude objevovat před kamerou. Naštěstí se objevila žena, která ho o tom přesvědčila, i když to bylo za použití násilí!

Své herecké geny zdědil Ladislav Pešek (+79) po obou rodičích. Otec byl tanečníkem Národního divadla, maminka prošla několika kočovnými divadelními společnostmi. On sám si zahrál už tři měsíce po narození. Pro operu Piková dáma bylo totiž zapotřebí nemluvně v dětském kočárku!

Také vás může zajímat ...

Původně nebyl Peškem

Do divadla pak pravidelně chodil jako malý kluk – když rodiče neměli hlídání, brali ho s sebou. Jednou se jim to nevyplatilo, protože ve hře, kde hráli společně, byla scéna, kdy otec matku popraví mečem. Ladislav z toho byl tak vyděšený, že zařídil předčasné spuštění opony, což pak odnesl výpraskem.

Od mala sice věděl, co herecký život obnáší, ale přál si úplně jiné povolání. Snil o tom, že se stane vojákem, dragounem. To se mu nesplnilo, nastoupil na reálné gymnázium a potom na obchodní školu. Nakonec geny zvítězily a Ladislava zlákala konzervatoř.

V té době se ještě jmenoval trochu jinak, než jak ho známe: Ladislav Pech. A protože stejné jméno nosil i jeho otec, tak si ho při nástupu do divadla oblíbený herec změnil na Peška. Už ve třiadvaceti letech se stal členem pražského Národního divadla. Odtamtud odešel až do hereckého důchodu v polovině 70. let.

Věděl hned, co přijde

Ladislava Peška známe dnes hlavně díky jeho filmovým rolím. Hlavně ty z mládí jsou nezapomenutelné. Ačkoliv mu v době natáčení klasických snímků jako Škola, základ života bylo už přes třicet let, tak mu jeho rozpustilé středoškoláky věříme.

Málem jsme ale o tyhle role přišli. Jemu samotnému se totiž natáčení filmů moc nezamlouvalo. Naštěstí ho usměrnila jeho tehdejší přítelkyně a velká láska Jiřina Štěpničková (+73). Ta pro něho vyjednala roli ve filmu, ale Ladislav se ani nenamáhal přijít domluvit se.

Rozzlobená herečka si svého milého našla v jeho oblíbené kavárně Slavie. Jakmile ji spatřil, bylo mu jasné, že je zle. A vážně bylo. „Přišla ke mně a vrazila mi takovou facku, až se mi zatmělo před očima. Řekla: mazej. A já mazal,“ vzpomínal na chvíli, která rozhodla, že jsme nepřišli o jeho skvělé role.

Její otec ho vydíral!

Svoji lásku Jiřinu si Ladislav nakonec ovšem nevzal. Oženil se totiž skoro proti své vůli pod nátlakem vyděračky. Měl jednu neúnavnou ctitelku, která se podepisovala Divá Bára a neustále ho zahrnovala dopisy s výlevy své lásky.

Ladislav k ní pochopitelně nic necítil. Dívky se dotklo, že si jí nevšímá a chtěla spáchat sebevraždu. Herec jí pak navštívil a dostal se pod tlak ze strany jejího otce. Ten mu jasně řekl, že si dceru buď vezme, nebo bude mít na svědomí její smrt.

Ladislav ustoupil a uzavřel formální manželství. Doplatil na to málem sám životem, protože nechtěná manželka byla napůl židovkou a herci hrozilo, že se kvůli tomu dostane do koncentračního tábora.

Rozvod proběhl až za dlouhou dobu po mnohaletém citovém šikanování ze strany duševně nemocné ženy. Ladislav se pak oženil znovu, tentokrát už šťastně a narodila se mu dcera.

Jen za sebou práskl dveřmi!

Další těžkou zkouškou pak po letech bylo pro Ladislava Peška rozloučení s jeho milovaným Národním divadlem. Vzhledem ke svému věku už nedostával mnoho rolí a nová generace režisérů o legendárního umělce příliš nestála.

Poté, co během prázdnin studoval jednu roli a na začátku sezóny se dozvěděl, že má hrát jinou, došla Ladislavovi trpělivost. S divadlem se rozloučil dost nedůstojně.

Přinesl si prázdnou tašku na věci, ve své šatně do ní vše vysypal, nikoho ani nepozdravil, jen za sebou bouchl dveřmi. Na půdu Národního divadla pak až do své smrti nevstoupil!

Bavit lidi na ulici mu nevadilo, v divadle ale trpěl trémou!

Ačkoliv Ladislav Pešek miloval jeviště a divadelní prostředí, z obecenstva měl strach. Bylo známo, že trpěl někdy až nesnesitelnou trémou. Dokázal ji v sobě ale každý večer překonat – motivace dopřát divákům potěšení ze vzájemné cesty za uměleckým zážitkem byla vždy silnější.

Ve společnosti ovšem dokázal být zábavný a nebál se „šaškovat“. Klidně se dokázal převléknout za žebrajícího dědu: vzal si bílou paruku, nalepil dlouhé vousy, navlékl plandavé kalhoty a před divadlem s miskou v ruce vybíral peníze.

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj čas na kafíčko

Ve čtvrtek vycházející Můj čas na kafíčko odhaluje strhující životní story slavných hvězd, jejich lásky, prohry, vítězství, spalující vášně, bolestné rozchody, i usmíření a osudové vzestupy i pády těch největších českých i světových legend. To vše a mnohem více najdete v časopise Můj čas na kafíčko.

Komentáře

...