Nechápete, co se děje v chlapovi, když se začne chovat podivně? A co se děje ve vás, když se cítíte ohrožená a začnete vyvádět, že se nepoznáváte? Často toužíte po románu od Shakespeara a místo toho hrajete hru na Toma a Jerryho.
Konflikty ve vztazích pramení často z nedorozumění a v tom, že jeden druhého nechápete. Na počátku dospělosti o sobě většinou nevíte prakticky nic, a tak nemůžete pochopit ani nikoho druhého.
Příliš málo víte o tom, jak se zranění na duši, způsobené v dětství, projevují v dospělosti. Vaše chování je tvarované vašimi zážitky, napasované na herce vaší původní rodiny. To způsobí, že toužíte po románu od Shakespeara, ale hrajete hru na Toma a Jerryho.
Uzdravte svá zranění
Toužíte po lásce, chcete odpouštět, být nad věcí a milovat, ale jdete na to často ze špatného konce. Úplně přeskočíte fázi učení se, myslíte si, že milujete a zlobíte se na partnera, že vám to kazí.
Ve skutečnosti nemůžete milovat to, co jsme před tím plně nepochopila. Alespoň do doby, než pochopíte a uzdravíte svá vlastní dávná zranění. Držet se zuby nehty představy, že se oba vzájemně milujete, často jen zbožné přání.
Kdy přichází konec lásky?
Ve skutečnosti bývá láska touhou po zaplnění tím druhým, po zmírnění pocitu opuštěnosti. A tak brzy po prvních zklamáních z toho, že pocit osamění, přehlížení nezmizel, ale ještě se znásobil, přijde hněv a konec lásky.
Když se naučíte chápat víc sebe, síť svých idealizovaných nadějí a ostrých reakcí na jejich pád, naučíte se opravdu milovat. Stejně tak, když se budete snažit pochopit partnerovy dávné deprivace i zahlcení matkou, či otcem.
Pojmenujte své pocity
Do partnera vkládáte dávnou zklamanou touhu i dusivé zahlcení svými rodiči. Vyčítáte mu pak všechno. V něčem je ho málo a v něčem zase moc. Jenže není v jeho silách najít míru blízkosti i vzdálenosti, kterou od něj požadujete, a chová se jako slon v porcelánu.
Tu nedokročí a jinde přešlápne. Když vás začne chlap štvát, pomůže vám, když řeknete své pocity nahlas: „Promiň, teď cítím, že mě opouštíš. (máma). Teď se zas cítím tebou zahlcená.“
Touha i odpor
V každém z nás je obojí. Touha po matce, či otci a její idealizace, sžíravá, horká láska, ale zároveň i odpor k matce, či otci. Často až nenávist, která už může být překrytá vrstvou ledu ve vašem srdci.
Když porozumíte těm horkým, i chladným vlnám v sobě a v partnerovi, naučíte se přijmout obě části, které k vám opatří: opuštěnost i zahlcení. Rozumět tomu, jak bolí, když je mámy málo. A jak dusí, týrá, když je mámy moc.
Spolu na jedné lodi
Tím se naučíte druhého chápat, bez toho, že byste ho stále obviňovala nebo něco požadovala. Je to obrovská úleva, najednou budete na jedné lodi. Možná to bude poprvé, co budete v blízkém vztahu s někým na jedné lodi.
Ani vaši rodiče dost pravděpodobně nechápali sebe, ani vás dostatečně, abyste mohli společně v bezpečí plout. Nesnažte se umanutě trvat na to, že druhého milujete, že mu odpouštíte, že jste nad věcí.
Říkejte vše, co cítíte
Vysvětlete muži, že vaše rozběsněné emoce jsou jen vaše, a že i když ve vás řádí tajfun, měl by se vedle vás přesto cítit bezpečně, a počkat, až znovu najdete svůj klid.
A jindy zase, po všech těch fatálních vyznáních: „Jsme si souzeni“, stačí říct jen: „Dnes cítím silně, že tě mám ráda.“ A možná uslyšíte partnera odpovědět: „Ještě nikdy jsem tě tak silně necítil.“
A až se začnete cítit ohrožená, poctivě se přiznejte: „Dnes se cítím zahlcená a vzdaluje mě to od tebe. Je to moje, promiň. Zase se ti vrátím. Počkáš?“
