Bývali jsme taková docela mírumilovná vesnice. Všichni se tu známe od dětství. Za ty roky tu nepřibylo ani moc náplav. Až na Frantu a jeho rodinu.
Když se k nám před osmi lety Franta přistěhoval z města, snažil se mezi nás zapadnout. Měl mladou ženu a dvě malé děti a koupil bývalý statek i s polem a kusem lesa. O své hospodářství se celkem dobře staral.
Měli jsme od něj čerstvé mléko, brambory na zimu a i další věci. Franta se spřátelil s chlapy v hospodě. Jeho děti dováděly s těmi našimi. Jen jeho hezká manželka nad vším dost ohrnovala nos. Byla to taková barbína, co se na venkov vůbec nehodí.
Měl jí dost i Franta
Jarmilka, jak se jmenovala, lezla všem ve vesnici na nervy. Franta na ni ale nedal dopustit. Byl nesmírně pyšný na tu svou křehotinku, která do země ani nehrábne, aby si neponičila své dlouhé rudé nehtíky.
Dokázal být i dost vzteklý. A stačilo, když někdo v hospodě utrousil nějakou vtipnou poznámku na Jarmilku. A už byl oheň na střeše. Chlapi to ale nikdy nemysleli zle. Nikdo nemohl tušit, že opravdová tragédie na nás na všechny teprve čeká.
Léto na koupališti
Ten rok bylo krásné léto. Jak jsme měli chvilku, každý z nás trávil všechen volný čas u nedalekého rybníka. Nejvíc ze všech si tam užívala Jarmilka. Ta do práce nechodila. Ležela na dece ve svých mini bikinkách a provokovala všechny chlapy okolo.
Od juniorů až po seniory. Franta to neviděl. Ten seděl na traktoru a makal na poli. A tak dočokoládova opálenou Jarmilku o víkendu začal balit takový frajírek. Mladý kluk, celý zpitomělý z Jarmilčiných silikonů. A Jarmile to dělalo očividně dobře.
Veřejně tajný románek
Tentokrát chlapi v hospodě nežertovali. Nechtěli Frantovi ublížit a báli se mu říct, že je z něj paroháč. Franta proto dlouho nic nevěděl a dodnes nikdo neví, jak na nevěru své manželky nakonec přišel.
Toho osudného dne zkrátka vlítl jak šílený do hospody. Byla neděle, poledne, rodiny s dětmi tu seděli na obědě. Bohužel také onen zamilovaný mladík. Franta si to namířil přímo k němu. Chňapl ho pod krkem a praštil půllitrem po hlavě.
Když se chystal k druhé ráně, skočil po něm můj švagr, aby tomu zabránil. Franta mu dal pěstí. Švagr zavrávoral a padl hlavou na schod.
Dostal amok
Všude kolem byla krev a Franta jakoby v tu chvíli zešílel. Začal mladíka mlátit hlava nehlava, kopat. Přitom cosi neartikulovaně řval. Přestal, až když na něm viseli tři chlapíci. O zbytek se postarala policie.
Mladík zraněním v nemocnici podlehl. Můj švagr přežil, ale trpí od té doby velmi silnými bolestmi hlavy a už nikdy nebude v pořádku jako dřív. No a Jarmilka také nedopadla nejlépe. Franta ji, ještě, než dorazil na hospody, také pěkně zřídil.
Ze všeho se vylízala. Ale ošklivě pořezaný obličej jí hned tak nikdo nespraví. Frantu zavřeli. A přesto, že je to vrah, je nám ho líto. Pořád o tom v hospodě diskutujeme, jestli to všechno nemohlo dopadnout jinak. A zda a kde jsme udělali chybu.
Soňa L. (54), Plzeňsko
