Když se dva perou, třetí se směje

Naše dvě rodiny se od nepaměti hádali a dokonce i prali o kus políčka mezi našimi pozemky. To ale už dávno patřilo někomu jinému. Jen stěží bych se dopátrala, kdy přesně jsme se s Kučeráky stali sousedi.

Vím jen, že mi prababička vyprávěla jako malé, že její maminka se prala s Kučerovic Barčou na návsi, až pentle lítaly. Sousedské vztahy mezi našimi rody byly vždycky napjaté, v nejlepším případě na bodu mrazu.O naší vzájemné nenávisti kolovaly divoké historky, které si občas někdo přikreslil.

Také vás může zajímat ...

Každopádně za vrchol sousedské války považujeme legendární vyhánění krtka z jedné zahrady na druhou, kdy se naší dědečkové předvedli ve své vynalézavosti a důvtipu.Válka tehdy skončila vynuceným smírem na obecním úřadu a podepsáním příměří, které ještě týž den vesnice zapila v místní hospodě a oba dědečkové se tam zase poprali.

Bitevním polem se stalo políčko nad našimi zahradami.Pole bylo státní, ale kdysi někomu z nás patřilo – a samozřejmě Kučerovci tvrdili, že je jejich, a my si byli jisti, že patří nám. Jak tomu bylo opravdu, jsme nevěděli. Staré záznamy musely existovat, ale kdo by se po nich pídil, když na poli hospodařil stát?

Každé jaro jsme čekali, co tam vysadí.Každý ale kradl na své půlce.

Právo silnějšího?

Když přišly restituce, vzplála mezi našimi rody strašlivá bitva o tento kousek půdy. Byla to otázka rodinné cti, kdo políčko dostane. Oslovila jsem dceru, která si vzala právníka, aby nám k pomohl.Sousedi ale měli synovce novináře, který nám začal šlapat na paty. Na svou stranu jsme získali předsedu obecního úřadu, Kučerovic Madla si ale hned vzápětí uhnala dítě s tajemníkem na okrese.

Úřední záznamy ohledně pole byly zmatené.Komu to pole patří? Chvíli bylo majetkem Kučerů, pak několik let nás, pak ho naše prababička zase prodala sousedům. Neustále se objevovaly nové dokumenty, které vnášely do problému ještě větší zmatek.

Zatímco naše vzdělaná mládež válčila na úřadech a soudech, my ostatní se chopili zbraní tradičních – staré praktiky, jak naštvat souseda, stále zabíraly.Plot mezi zahradami se proměnily v barikádu, přes kterou létaly nejen nadávky, ale i různé biologické zbraně. Konečně usmíření Jaké bylo naše překvapení a šok, když na naše políčko jednoho dne najel bagr a začal hrabat?

Celá rodina vyběhla na zahradu.Co to ti Kučerové vymysleli? Když vylezla stará na zápraží, zaječela jsem: „Co to má znamenat, Kučerko?“ Než se zmohla na odpověď, vyběhl ze dveří její synátor Tonda a běžel k našemu plotu. „Co nám ryjete na poli, babo Sýkorová?“ ječel mi do obličeje.Trvalo chvíli, než jsme si vysvětlili, že neryje ani jeden z nás.

Vyrazili jsme společně za bagrem a dozvěděli se, že se na našem poli bude stavět. Cože? Kdo? Jak to? Naše políčko už totiž dávno někdo z našich předků prodal a v restituci ho dostali nějací Majerovi z Prahy.Dnes ten dům už stojí a je obehnaný zdí. Nám to ale nezabrání škodit.

Pravidelně se s Kučery navštěvujeme a vždycky u kávičky a bábovce něco vymyslíme, jak jim to naše políčko znechutit.

Blanka (51), Krušné hory .

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj kousek štěstí

Každé pondělí se můžete potěšit novým vydáním časopisu MŮJ KOUSEK ŠTĚSTÍ. Najdete v něm aktuální zprávy ze společnosti, přitažlivé příběhy známých českých osobností, dechberoucí zážitky ze života čtenářů, spousty výherních křížovek a samozřejmě nechybí ani různé rady pro zdraví, krásu, zajímavé recepty a tipy pro volný čas.

Komentáře

...