Kněžna s duší čarodějnice

Celý život se těšila na to, až zjistí, co se s člověkem děje po smrti. Dostala se oblíbená herečka do vysněného ráje?

Noblesní dáma s krásnou lidskou duší. Vyhledávaná herečka, vrba pro nezadané či nešťastně zamilované kolegyně. Tak trochu psycholožka i čarodějka. Prostě Květa Fialová.

To, že se s ní osud zrovna mazlit nebude, věděla už od dětství. Otec, vysloužilý ruský legionář Vlastimil Fiala a jeho „importovaná“ ruská žena Květoslava, netvořili zrovna sousedy milovaný pár.

Také vás může zajímat ...

Maminka chodila za úplňku sbírat bylinky

Zvlášť maminka, které ve slovenské obci Veľké Dravce, kde se Květa narodila, nikdo neřekl jinak než striga (volně přeloženo čarodějnice), mnohdy děsila bohabojné spoluobčany ze sna. Zvlášť, když ji za úplňku zahlédli, jak se o holi (měla místo jedné nohy protézu) belhá nasbírat bylinky do svých čarodějnických lektvarů.

Později v doprovodu své dcery Květy, která k životu mezi nebem a zemí až do smrti inklinovala.

Pachatele znásilnění popravili před jejíma očima

Štěstí nepřišlo ani se stěhováním rodiny do Čech, kam Fialovy ještě před válkou doslova vyštvali Slováci. Na konci války totiž mladičkou Květušku znásilnili dva mladíci, „osvoboditelé“ ze Sovětské armády. To, že pak musela navíc sledovat, jak jejich život ukončila popravčí četa, jí taky zrovna nepřidalo.

Tahle jizva na duši se jí do konce života nezacelila.

Vzhůru na vlastní nohy

Jenže paní Květa byla odjakživa velká bojovnice. „Tatínek mi umřel brzy, maminka měla tu svou protézu z ruského gulagu, musela jsem se postavit na vlastní nohy,“ vysvětlovala svůj úprk na prkna, která znamenají svět.

Už rok po skončení válce hrála v divadle v Českém Těšíně, a protože měla vždycky dobrou hlavu, souběžně s hraním úspěšně zvládla i studium na JAMU v Brně.

Po sedmi letech na oblasti zaklepala u Wericha

Celých sedm let sbírala zkušenosti v oblastních divadlech. Hrála v Opavě, v Českých Budějovicích i v Kolíně. Na rok dokonce zavítala na rodné Slovensko – do Martina. Po sedmi letech ji napadlo, že by bylo na čase se kariérně konečně pohnout rázně nahoru. „Tak jsem šla k Werichovi, jestli by nepotřeboval herečku.“

Vás už potřebuju od včera!

A udělala tenkrát moc dobře. Slavný Jan Werich ji nejprve řádně vyzkoušel. Řekl jí, ať mu zahraje dědečka. A protože paní Květa byla vždycky talent, zvládla to tak dobře, že slavný principál s úctou v hlase prohlásil: „Vás už potřebuju od včera.“ A za chvilku už před ni položil vytouženou hereckou smlouvu.

Bála se, že na Tornádo Lou ještě nestačí

Na dveře všech potenciálních diváků klepat nemusela. Od toho tu byly film a televize. A hlavně, slavná hudební parodie Limonádový Joe aneb Koňská opera. Na začátku chvilku váhala, zda má roli Tornádo Lou vůbec přijmout. Nebyla si jistá, že na to už má. „Byla jsem tehdy westernová panna,“ vysvětlovala situaci.

Herečka se změnila ve filmovou ambasadorku

Když ji ujistili, že bude jen hrát a zpěv barové zpěvačky Tornado Lou za ni obstará Yvetta Simonová, vzala do ruky pero a podepsala další životní smlouvu. Od chvíle, kdy se poprvé jako Tornádo Lou objevila na filmovém plátně, ji totiž znal skutečně každý. Na dlouhé měsíce se teď už známá herečka změnila v ambasadorku, která společně s kolegy Limonádníka propagovala snad po celém světě.

Říkal, že se mi to (sex) bude líbit

Zatímco v divadle a před kamerou sklízela aplaus na otevřené scéně, v osobním životě to nějakou dobu pořádně skřípalo. Mohl za to především její záporný vztah k mužům, který získala kvůli znásilnění. Vdala se sice už v jedenadvaceti letech, jenže trauma nepřekonala. „První muž mě k tomu ošklivému procesu (k sexu) přemlouval.

Říkal, že se mi to bude líbit,“ vysvětlovala, proč první manželství rychle zkrachovalo. „Ale já si nezvykla,“ dodávala.

Trvalé bydliště v opuštěné márnici

Sice tehdy požádala o rozvod, ale z hrůzy, že na rozhodnutí soudu bude muset čekat roky, jak to tehdy bývávalo, a její muž by své požadavky mohl opakovat, raději od prvního muže utekla. Útočiště tenkrát našla tam, kde byste to patrně nejméně čekali. Přespávala v opuštěné márnici na kolínském hřbitově. Když se jí ptali, zda se nebála, řekla, že ze smrti a mrtvých nikdy strach mít nebude.

Že se naopak těší na chvíli, až zjistí, co se s námi po posledním vydechnutí vlastně děje.

Sex měli jen jednou. A počali dceru

Po čase se vrátila mezi živé a k překvapení mnohých brzy skončila pod čepcem. Slavný režisér Pavel Háša (1929–2009) splňoval všechny její požadavky. Hlavně ten nejpodstatnější, nežádal po své choti plnění manželských povinností. „Sex jsme spolu měli jen jednou. Kvůli početí naší dcery Zuzanky,“ nechala se později slyšet paní režisérová.

V šuplíku měla vykládací karty

Zní to možná trošku zvláštně, ale vlastně nikdy v životě nebyla sama. Neustále byla obklopena davem většinou mladších kolegyň hereček, kostymérek, maskérek. Každou vyslechla, když si k ní přišla vylít srdce. A aby bylo jasno, jak bude jejich cesta životem probíhat dál, sáhla do šuplíku, kde měla schované vykládací karty.

S hlavou chodila do maskérny

Jiným zase pomáhala s jejich neduhy. Leccos totiž pochytila od své maminky a její čajíčky na bolavé tělo či duši i pověstné lektvary lásky, se vařily v leckteré dámské kuchyni. Odměnu za své drobné čarodějnické služby si nechala platit v naturáliích. Příklad? To dámy v maskérně vzaly nůžky a zkrátily její vlasy. „Možná mi to nebudete věřit, ale já jsem nikdy nebyla u kadeřníka,“ říkávala.

„A můj kosmetický salon je příroda.“

Hltala esoterické knihy

Když měla večer chvíli času, sedla si do pohodlného křesla a začetla se do některé z knih, které měla ve své knihovně. Zajímalo ji vše, co se života mezi nebem a zemí týče. Stejně vášnivě četla buddhistickou literaturu i knihy pojednávající o znalostech starých alchymistických mistrů.

Našla cestu do ráje?

Zkoumala stejně dychtivě tajemství života i smrti. A když se její životní cesta blížila ke konci, vždycky ujišťovala své přátele, že o ni se bát nemusí. Prý se jen přesune kamsi do země plné vůní, barev, a nádherných květin. Mezi své blízké, přátele i zvířata, které měla během života ráda. Snad nakonec cestu do vysněného ráje skutečně našla.

Časopis, který by vás mohl zajímat

Staré dobré časy

V pestré nabídce měsíčníku STARÉ DOBRÉ ČASY čtenáři najdou vzrušující příběhy ze soukromí českých i zahraničních hereckých a pěveckých legend nedávné minulosti.

Komentáře

...