Udržet si práci a sama vychovávat tři dospívající dcery byl pro mě stále těžší oříšek. Navíc mě v práci začala šikanovat kolegyně.
Je to už hezkých pár let, ale na ty časy nevzpomínám ráda. Po rozvodu jsem na všechno zůstala sama na tři puberťačky a starou maminku. V práci to také nebyl žádný med a navíc mi přidělil novou přechytralou kolegyni, která si hrála na moji nadřízenou.
Byla o dobrých dvacet let mladší, než já, ale o to víc studovaná. Co jsem proti ní byla já s obyčejnou maturitou! A tak jsem musela skákat, jak ona pískala.
Kolegyně mě naštvala
„Evo, podejte mi ten šanon!“ poroučela si a já lezla na štafle až ke stropu. „Evo, takhle to psát nemůžete, musíte to předělat, a to ještě dneska!“ oznamovala mi pravidelně půl hodiny před koncem pracovní doby.
Jednou mě ale naštvala opravdu moc. Bylo to v den mých narozenin a já pospíchala domů připravit holkám nějakou dobrou večeři. Koupily mi za peníze z brigád nové hodinky, dost drahé a velmi hezké. Tak jsem se chystala upéct kuřátko a koupit cestou dort v jednom moc dobrém cukrářství.
„Evo, asi pospícháte, ale tohle nepočká!“ hodila mi kolegyně nějaká lejstra a prý, že je mám přepsat. Bylo to tak do půlnoci, minimálně.
Pomsta byla víc než sladká
„Ale já dneska opravdu nemohu, mám narozeniny!“ snažila jsem se jí přemluvit, ale ta mrcha byla neoblomná. Koukla na mě výsměšně a řekla: „No, asi už na tu práci nestačíte. Budu muset informovat šéfa!“ Udělalo se mi mdlo.
O práci jsem prostě přijít nemohla! Odšourala jsem se na toalety opláchnout ledovou vodou. Při hledání kapesníčku jsem v kabelce nahmatala tubu s léky. Před pár dny jsem je vyzvedla pro svoji starou maminku.
Byly to prášky na spaní! Tak jsem si jich pár nasypala do dlaně a šla za kolegyní. „Zůstávám přes čas a všechno splním!“ ujistila jsem ji a nenápadně nasypala prášky do její ještě vroucí kávy. Neuplynula ani hodina a už tvrdě pochrupovala s hlavou na stole.
Zbývalo jí jen pod hlavu zasunout ta moje nevyplněná lejstra. Ráno ji objevil šéf a nemohl jí probudit. Dostala padáka. A já měla od té doby zase klid.
Eva S. (53), Milevsko
