Koketoval se satanismem, s alkoholem, se sebevraždami. Zachránila ho manželka, práce a automobilismus.

Jaké bylo dětství plzeňského rodáka, herce Lukáše Langmajera? Dá se říct, že je obestřeno tajemstvím. Jeho starší bratr tvrdí, že dětství považuje za krásné, ale pak se sourozenecké vztahy jaksi rozklížily.

„S bráchou, doufám, najdeme společnou řeč ve chvíli, až oba dospějeme,“ říká poměrně už hodně dospělý Jiří Langmajer (54). „Snaží se žít svůj život, ze kterého úplně upřímně nejsem vždycky nadšený.

Zkrátka zatímco některé rodiny bez sebe nemůžou být, my, jak se zdá, ano. Bohužel,“ dodává Jiří s tím, že jak on sám, tak otec i bratr Lukáš jsou komplikované povahy, které si k sobě těžko hledají cestu.

Také Lukáš má k rodině určité výhrady: „Můj otec neumí chválit, takže mi to v životě strašně chybělo a snižuje to moje sebevědomí. Je to strašně poznat v tom, co dělám nebo jak s lidmi jednám,“ prozradil.

Proto se snaží  svoje děti naopak chválit, ví, jak je to důležité. Proslavil ho film o víně, který se jmenuje příznačně Bobule. Podobou, hlasem, mimikou nezapře staršího a známějšího bratra, talentem rovněž.

Divadelní prkna důvěrně zná už od