Se zradou blízkých se člověk vyrovnává nejhůř, tím spíš, když je zničena mnohaletá partnerská důvěra.
Člověk může mít dlouhé roky krásný a šťastný rodinný život a pak jednoho dne přijde naprostý šok. Dobře to vím ze své zkušenosti, protože to právě prožívám.
Líbila se mu už dřív
Svého muže jsem znala už od střední školy. Tehdy jsme s Markem jenom kamarádili, láska přišla až těsně po maturitě. Vždy jsme si věřili, měli jsme velmi otevřený vztah. Prošli jsme řadou životních zkoušek, od studia na vysoké škole, které Markovi vyšlo a mně ne až po problémy s mým otěhotněním. Děti jsme nakonec neměli, ale přesto jsme žili spokojeným partnerským životem. Věřila jsem, že s Markem budu opravdu až do smrti. Brala jsem jako jistotu, že mám vedle sebe muže, který mě nikdy nezradí. Samozřejmě jsme si prošli nějakými menšími krizemi, asi jako v každém manželství. Nejednalo se ale o nic zásadního a nikdy v tom nebyla nevěra. Měli jsme spoustu přátel, se kterými jsme se navzájem navštěvovali celá léta. Mezi ně patřili i Aleš s Kamilou. Později pak už jen Aleš, protože se rozvedli, Kamila se odstěhovala do ciziny a už vůbec nekomunikovala. Párkrát Aleš přišel s dcerou Lindou, která zůstala v jeho péči. Už v době, kdy Linda studovala na střední škole, neušlo mi, že se mému manželovi líbí. Tenkrát bych ho ale nikdy nepodezřívala z nějakých postranních úmyslů. Ostatně, když jsem se ho na dceru našeho nejlepšího kamaráda přímo zeptala, tak upřímně přiznal, že je to hezká holka.
Chtěl se mnou nutně mluvit
Linda se hlásila na vysokou školu, konkrétně na právnickou fakultu. A protože Marek je úspěšným advokátem, bylo tak nějak samozřejmé, že jí pomůže s přípravou na zkoušky. Trávili tedy spolu poměrně dost času. Nepřišlo mi to nijak neobvyklé, vždyť Linda chodila k nám. Zdálo se mi tedy, že mám všechno pod kontrolou. Markovi jsem stále věřila. Jenže brzy se za mými zády začalo odehrávat něco, o čem jsem se měla dozvědět až se zpožděním a ponižujícím způsobem. Jednoho dne mi zavolal Aleš, že se mnou potřebuje nutně mluvit. Tak nějak automaticky jsem se zeptala, jestli tedy nechce přijít k nám, ale překvapil mě. Prý něco musíme probrat jen my dva. To, co mi řekl, pro mě bylo šokem. Chtěl vědět, jestli je mi známo, že Marek má tajný vztah s Lindou. Nejprve jsem se tomu smála, potom jsem protestovala a nakonec jsem se rozbrečela. Asi bych si po tolika letech spokojeného manželství připadala zrazená a ponížená při odhalení jakékoliv nevěry. Protože se ale jednalo právě o Lindu, bylo to mnohem horší.
Rozvodu se bojím
Byli jsme spolu s Markem tak dlouho, že mi okamžitě poznal na očích, co se děje. Pochopil, že všechno vím. Položila jsem mu jedinou otázku – jestli je pravda to, co mi řekl Aleš. Marek se netvářil ani nijak zahanbeně. Místo toho, aby se omlouval, začal naopak svoji lásku k dívce o generaci mladší obhajovat. Utekla jsem před jeho slovy a zavřela se v ložnici. Od toho dne u nás začala tichá domácnost. Ten nejhorší šok ale měl teprve přijít. Za tři týdny mi Marek oznámil, že s Lindou čeká dítě. Pak se události rozběhly ve vysokém tempu. Manžel a Aleš se poprali. Marek zařídil Lindě podnájem bytu od jedné známé – a platil jí ho. Jasně mi dal najevo dvě věci: že si kamarádova dcera dítě nechá a že on se rozvádět nemíní. Ten vztah mu úplně zaslepil oči. Lindě se narodil syn a Marek věnuje pozornost jen jí a miminku. Odhodil všechno, co jsme si vybudovali a co jsme spolu prožili. Ze spolehlivého partnera se stal drsný hráč. Vím, že kvůli Markovu povolání advokáta bych z rozvodu vyšla finančně ožebračena. Zatímco můj manžel si užívá opožděné otcovství, já se cítím jako v pasti. Jsem zoufalá a nevím, co mám dělat.
Jana N. (44), Praha
