Manžel si sháněl brigádu kvůli opravě střechy a našel ji u bývalé ženy. Na hádky a rozepře zapomněl a pěl na ni jen samou chválu. Žárlit jsem přestala, až když si zlomil nohu a musel zůstat doma!
Koho by těšila děravá střecha! Naše malé důchody na opravu nestačily a na finanční rezervy jsme s manželem sahat nechtěli. „Budeme potřebovat nové zuby, ty jsou přednější, než nějaká střecha!“ prohlásil manžel a já souhlasila. „Co kdybys hledal nějakou brigádu?“ navrhla jsem a dodala: „Přišel bys na jiné myšlenky a peníze by se opravdu hodily!“
Z nabídek si mohl vybírat
Měla jsem na mysli roznášku novin nebo třeba prodávání zmrzliny. On to ale pochopil jinak. Sedl a odpověděl na všechny inzeráty, které přicházely jen trochu v úvahu. Brzy si mohl začít vybírat. V jeho sedmdesáti by ho klidně nechali i řídit traktor! „To snad nemyslíš vážně…“ úpěla jsem, když mi všechny nabídky večer předčítal. Obchodní zástupce s nadstandardním příjmem, ošetřovatel drůbeže a dokonce i průvodce katakombami. „No, sám nevím, co si vyberu,“ řekl a nenápadně dal stranou jeden lístek. O den později mi radostně sděloval, že byl přijatý na místo pomocného administrativního pracovníka. Pochválila jsem ho. Lehká práce v kanceláři ještě nikoho nezabila! Teprve potom jsem si všimla názvu firmy, kam měl nastoupit co nejdříve. Ve stejném podniku pracovala i jeho bývalá žena!
Byl pořád jen s bývalou
Rozvedli se už dávno, asi před deseti lety, ale moje žárlivost ani za ty roky nezeslábla. Spíš naopak. Sílila čím dál víc. To když si na tu svoji nostalgicky zavzpomínal: „Tohle Magdička vařila výtečně. Králíčka na smetaně…A ty buchty, jak uměla!“ Vždycky jsem měla před očima mlhu. Nejraději bych tu ženskou rozsekala do nudlí, jak se říká! Manžel se mému žárlení smál: „Vždyť víš, že miluji jen a jen tebe!“ Jenže já to vážně nevěděla! Jistotu jsem rozhodně neměla. A teď tohle. Budou se s bývalkou denně vídat. Ona bude dokonce jeho šéfka! Byla jsem kategoricky proti, ale manžel nedbal. Nastoupil do nového zaměstnání a začaly se dít věci! „Musím zůstat přes čas, Magdička potřebuje pomoct. Musím do práce i v sobotu! Magdička mi napsala odměny…“ Takhle to šlo skoro půl roku a já začínala být zoufalá. „Co když se k té svojí bývalce vrátí?“ třásla jsem se strachy snad každý den. Kdo by řekl, že pěkně zlomená noha mi zachrání manželství! Že úraz může být požehnáním.
Občas nějaká ta intrika neuškodí
Jednou přišel manžel domů až pozdě večer a tvářil se utrápeně. Okamžitě mě napadlo, že maskuje něco jiného. Ani jsem mu nedala najíst a udeřila: „No, co si na mě vymyslíš, ty kocoure mlsná! Že ty s ní něco máš!“ On jen mlčel a potom se mu tvář zkroutila bolestí. Zakopnul na schodech a celý den trpěl. Aby tu svoji Magdičku nezklamal. Vyhrnul si kalhoty a já uviděla nateklý kotník. Byl celý fialový a horký! Zavolala jsem přes plot na souseda, aby mi s manželem pomohl a odvezl nás na pohotovost. Manžel dostal škrobový obvaz a po týdnu pěknou sádru. V neschopnosti měl být jen měsíc, ale nechtěla jsem nic nechat náhodě. Zavolala jsem té jeho Magdičce a vylíčila jí, jaký je můj manžel invalida. „Do práce už nepřijde. Asi zůstane na vozíku!“ Výpověď dohodou, kterou jsem mu za jeho zády sjednala, dostal poštou. Byl úplně v šoku! Já jen před ním kroutila hlavou, jaká je ta jeho bývalka necitelná. Zlá a krutá!
Petra B. (69), Semily
