Manželka ho šacovala na drzouna

Občas se vyválel v blátě, aby nemusel návštěvám zpívat

Chvíli to trvalo, než ho hudba začala živit. Jožka Černý se vyučil mechanikem šicích strojů a po vojně se živil jako řidič, umělecký kovář a zámečník. Lidovky byly dlouho jen velkým koníčkem. Jenže pak se z Jožky Černého stal nekorunovaný král lidové muziky.

Bral jsem to jako vytržení z her

Také vás může zajímat ...

V době, kdy muzika zněla maximálně z rádia, se u Černých na zahradě v létě zpívalo a popíjelo vínko. Na tom prvním se (zpočátku především kvůli rodičům) podílel i malý Jožka. „Když jsem musel jít zpívat, bral jsem to jako vytržení z dětských her.“ Dokonce se prý několikrát schválně vyválel v blátě, aby se obecenstvu hnusil a vystupovat nemusel.

Když jsem šel z Hradišťa

Osobně by prý z těch stovek písniček, které kdy zpíval, vybíral tu nejslavnější jen těžko. Ale jeho fanoušci mají úplně jasno. Je to Když jsem šel z Hradišťa. Občas s úsměvem říká, že dokud by ji nezazpíval, nepustili by ho domů. „Když vidím, jak osmileté děti i osmdesátileté babičky čekají, jestli to dám, řeknu, že se touhle písní budeme loučit.

A dám ji.“

Hlavně se musím dobře vyspat

Zatvrzelí příznivci hlasové jógy jen neradi slyší, když Jožka Černý vypráví, že se o svůj hlas vlastně nikdy nestaral. A omdlévají v momentě, kdy ho vidí, jak si pár minut předtím, než jde na pódium, dá studené pivo. „Mně se úplně stačí před koncertem pořádně vyspat,“ líčí svou hlasovou hygienu zpěvák.

Chtěl bych natočit swing

Protože už se to může, tvrdí, že byl odchovaný zakázanou muzikou. Jazzem a dixielandy. „Dokonce jsem si koupil trumpetu, na kterou jsem na vojně hrával večerky.“ Jazz je ostatně jeho životním koníčkem. Prý proto, že se nejvíc podobá folkloru. „Můj tajný sen ale je, že bych jako stařeček mohl natočit swingové melodie,“ plánuje král lidovky.

Hlavní je, aby písnička byla od srdce.

Je to jako se obléct do národního dresu

Jestli se mu něco na mladé generaci líbí, pak je to fakt, že jí ani ve 21. století nevadí obléct se do slavnostního kroje. „Přirovnal bych to k tomu, jako byste si vzali národní dres,“ říká muzikant a pochvaluje si, že folklór dávno není záležitostí těch dříve narozených. „Mladí lidé si kupují kroje a respektují místní tradice.“

Hlavně, když jsou od srdce

Proč vlastně milovník jazzu propadl kouzlu lidových písniček? „Protože jsou o celém životě. Od narození až po smrt.“ Považuje je za národní poklad, který sám odhalil, až když projel kus světa. Nejdůležitější ale podle Jožky Černého je, aby byla písnička od srdce. Aby jí lidi věřili. „Já se písničkou snažím rozdávat lidem radost.

A ještě mě nevyhnali.“

Ze dvou manželství má tři dcery

Když se Jožka Černý na rodinných oslavách rozhlédne kolem sebe, s největší pravděpodobností uvidí ženu. Z prvního manželství má totiž dceru Jolanu a z druhého dokonce dcery dvě – Michaelu a Petru. A to přesto, že ho jeho druhá žena Ludmila na začátku šacovala spíš jako drzouna, kterého není radno si příliš pouštět k tělu.

„Když mě viděl podruhé v životě, řekl, že si mě stejně vezme,“ vysvětluje.

A už jsou spolu přes půl století.

.

Časopis, který by vás mohl zajímat

Staré dobré časy

V pestré nabídce měsíčníku STARÉ DOBRÉ ČASY čtenáři najdou vzrušující příběhy ze soukromí českých i zahraničních hereckých a pěveckých legend nedávné minulosti.

Komentáře

...