Karty, pokud je někdo umí správně vyložit, vždycky odhalí pravdu. A na nás je, jak se s ní dokážeme vyrovnat.
Prostřednictvím tajemných sil se někdy dozvíme věci, které bychom radši ani nevěděli! Po pětadvacetiletém spokojeném manželství, během kterého jsme s Jaromírem neprošli žádnou velkou krizí, jsem si připadala jako spokojená žena. Věděla jsem, že ne každý má takové štěstí jako já. Většina mých bývalých spolužaček nebo kolegyň z práce se rozvedla. Já jsem si nemohla na nic stěžovat. Možná by to tak i zůstalo a já bych dál žila v blažené nevědomosti, ale jednoho dne mě při pohledu na inzerát v časopise napadlo, že bych si mohla jen tak pro zábavu dojít ke kartářce a nechat si vyložit svůj osud. Předtím mě nic podobného nenapadlo, protože o výklad karet či snů, nebo čtení z ruky jsem se nikdy nezajímala. Ta myšlenka přišla spontánně a já se ji rozhodla zrealizovat. Bohužel.
Výraz její tváře se změnil
Návštěvu u kartářky jsem nebrala moc vážně, šla jsem tam opravdu jen tak pro pobavení. Kartářka byla žena v důchodovém věku. Působila velmi přátelsky a důvěryhodně. Překvapilo mě, kolik toho o mně ví. Moje dobré pocity se ale vytratily poté, co tvář té paní zvážněla. Bylo vidět, že váhá, jestli mi má něco sdělit. Také se v tomto smyslu vzápětí zeptala – jestli prý chci znát nějakou nepříjemnou skutečnost.
Nechtěla jsem tomu věřit
V první chvíli jsem chtěla odpovědět, že nechci, ale pak zvítězila zvědavost a dala jsem najevo souhlas. Kartářka se zhluboka nadechla, podívala se mi zpříma do očí, a pak mi sdělila, že můj manžel je mi už dlouhou dobu nevěrný. První reakcí na tuhle zprávu byl můj smích. Odmítala jsem tomu uvěřit. S Jaromírem jsme přece žádné problémy neměli! Naše manželství bylo spokojené. Kartářka následně upřesnila své odhalení: prý se jedná o manželovu spolupracovnici. Zamyslela jsem se. Manžel skutečně pracoval jako hlavní ekonom jedné firmy a byl obklopený mladšími ženami. Já jsem na něho ale nikdy nežárlila. Poprosila jsem, zda by bylo možné upřesnit, o jakou z Jaromírových kolegyň se jedná.
Za svůj výklad nechtěla peníze
Paní mi znovu vyložila karty a popsala mi ženu, kterou jsem hned poznala. A uvědomila jsem si, že o ní Jaromír často doma mluvil, když mi líčil, co zažil během dne v práci. Zachovala jsem si chladnou hlavu a vzala rozum do hrsti. Nemůžu přece jen tak na manžela vyrukovat s obviněním, které mám zatím potvrzené jen z karet. Možná by se mi vysmál do očí a já bych se pak musela stydět. Kartářka mi navíc sama řekla, že bych se měla zdržet zbytečných scén a spíš se snažit manželovu lásku a vášeň znovu získat zpátky. Přesvědčila mě, když za své rady odmítla dohodnutou finanční odměnu. V tu chvíli jsem její slova začala brát vážně.
Vloudily se pochybnosti
Od toho dne jsem si začala Jaromíra více všímat. Předtím by mě bývalo nikdy nenapadlo pochybovat o tom, jestli mi to, co říká, je pravda, ale teď jsem se musela přesvědčit, jestli má opravdu tolik práce, kolik říká. Často zůstával v kanceláři až do večera, nebo to alespoň tvrdil. Nikdy jsem mu nevolala na mobil, ale ten mohl vzít kdekoliv, třeba zrovna v ložnici u své milenky.
V práci jsem ho hledala marně
Rozhodla jsem se proto, že jednoho odpoledne po pracovní době za ním zajdu do firmy. Vymyslela jsem si historku o kolegyni, která rychle potřebuje nějaké finanční poradenství, nic jiného mě v tu chvíli nenapadlo. Bylo to stejně jedno. Jaromír v práci přesčas nebyl, na rozdíl od toho, co mi ráno oznámil. Rozhodla jsem se rychle jednat. Zavolala jsem manželovi na mobil. Vzal to. Řekla jsem mu historku o té kolegyni a jen tak mimochodem se zeptala, jak dlouho se ještě v práci zdrží.
Ztropila jsem žárlivou scénu
Jaromír měl tu drzost, že mi do telefonu lhal, jak zůstal dnes v kanceláři sám a že toho má opravdu hodně. Dělala jsem, jakoby nic. Večer, když přišel domů, neudržela jsem se a protože se ve mně mezitím nahromadil vztek i ponížení, hned jsem na manžela udeřila. Nezapíral. Přiznal všechno a ani se neptal, odkud to vím. Udělala jsem mu takovou scénu, že se nakonec sebral a odešel. Noc strávil jinde.
Měla jsem kartářku poslechnout
Nakonec to pro mě všechno dopadlo nejhůř, jak mohlo. Jaromír dal nakonec přednost své kolegyni z práce a požádal o rozvod. Byl to pro mě opravdový šok. Z konce našeho manželství jsem se dlouho vzpamatovávala a trvalo roky, než jsem byla schopná navázat vztah s jiným mužem. Vím, že jsem udělala chybu, protože jsem nedala na doporučení kartářky, abych manžela znovu zkusila k sobě připoutat a získat si ho svou láskou a péčí. Ale vím také jednu věc, kterou si budu pamatovat až do své smrti, a sice, že karty nikdy nelžou!
Veronika O. (61), Mělnicko
