Marek Brodský – Trémista, skeptik a miláček žen

Rozdíl mezi mnou a tátou je jenom ten, že já jsem se ještě nezabil. Tak tohle je Markův výrok. Marek Brodský (61) se narodil herecké legendě Vlastimilu Brodskému (†81) a Boženě Brodské rozené Křepelkové (97), které se říkalo Bíba, ženě mnoha talentů. Odmala se věnovala tenisu a byla v něm dobrá.

Vystudovala hudební vědu na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, absolvovala rovněž teorii tance na pražské AMU. V mládí hrála divadlo, od roku 1955 působila jako pedagožka na Katedře tance AMU, v roce 1982 byla jmenována profesorkou.

Také vás může zajímat ...

Zbaštila mu to

Vlastimil Brodský se stal jejím druhým manželem. Poznali se v podnájmu, který mladý herec zdědil po tanečnici Soně, ta odjela do Paříže a už se nevrátila. Psal se rok 1948. Božena Křepelková si k Soně přišla půjčit skripta. Kamarádku nenašla, knihy ano. „Bohužel jsme je našli moc brzy a ona odešla. To mě štvalo, protože se mi líbila a doufal jsem, že budeme hledat trochu déle.

Ale naštěstí je po pár dnech přišla vrátit,“ tak vzpomíná Vlastimil Brodský na seznámení s Bíbou. Pozval ji do divadla, ona jeho na oplátku na Dvořákův cellový koncert. Herec chtěl vzdělané dívce imponovat, poslouchal Dvořákovy koncerty stále dokola.

„Na jedné schůzce jsem ji ohromil tím, že jsem zapískal jeden motiv, ona mi to zbaštila a omylem si mě vzala,“ s obvyklou dávkou sebeironie podotkl Brodský. A tady už hezká pohádka končí. Jen několik měsíců po narození syna Marka nalézá umělec svoje kufry za zamčenými dveřmi bytu.

Byl konec.

Pořád schovaný

Herec říkával: „Většina žen se mnou navázala kontakt, protože se jim mě zželelo. Věděly, že jsem neschopnej samostatnýho života.“ Jenomže těch, kterým se Brodského zželelo, nebylo málo. Proto tohle manželství skončilo hned na začátku. Marek otce zaměstnaného neustálým natáčením filmů vídal sporadicky.

Co však v sobě objevil spolehlivě, byly otcovy noční můry, paradoxně i extrémní plachost, k níž se Vlastimil Brodský rovněž přiznal. Hoch se slavným příjmením vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Praze na Žižkově. Stal se animátorem, vystudoval animaci i na FAMU. „Animátorství je herectví pro plachý,“ říká s typickým humorem.

Herectví však zpočátku neunikl, poprvé stál před kamerou ve svých dvaadvaceti letech ve filmu Vladimíra Drhy (†73) Dneska přišel nový kluk. Hercem však nikdy nechtěl být a nic pro to nedělal. Trpěl hrůzou, aby ho lidé nepodezřívali, že hraje z protekce, a přepadala ho nezvladatelná tréma.

Na rozdíl od slavného otce ji zkrotit nedokázal, přitom talentu měl na rozdávání, jak předvedl ve filmu Rozpuštěný a vypuštěný, kde ztvárnil nezkušeného policejního praktikanta Hlaváčka. V roce 1983 stál u zrodu kapely Nahoru po schodišti dolů band, byl bubeníkem a textařem. Neobyčejná ostýchavost však vedla k tomu, že během koncertů bubnoval schovaný za plentou.

„Po tátovi jsem trémista a skeptik, s tím rozdílem, že jsem se ještě nezastřelil,“ poznamenává se svým drsným humorem.

Když se ho zeptáte, proč se třikrát oženil, odpoví se smíchem: „Když ony se ty holky tolik chtěly vdávat… a já jim chtěl udělat radost…“

Dělá holkám radost

Z druhého svazku má dceru Barboru, a dokonce už i sedmiletého vnuka. „Táta ty vztahy prostě neumí,“ říká Markova dcera. Nejšťastnější v životě byl v období, kdy se jeho otec rozešel s Janou Brejchovou (80). Tehdy se k němu nastěhoval. Hodně si povídali, aby dohonili, co zameškali. Vydal knihu vlastních písňových textů, příznačně nazvanou Zdrhám zdrhám, kterou si sám ilustroval.

Už dlouho se věnuje malování obrazů, na nichž jsou hřbitovy, často plné koček. Deprese, během nichž se nemůže ani hýbat a nedojde si ani pro rohlík, zahání mimo jiné i alkoholem.

Psychoterapie mu nepomáhají, říká o nich: „Terapie, kdy sedí parta v kroužku a povídá si, kdo je větší alkáč a kdo to v životě nejvíc zvoral, na mě nefungovaly.“ Poté, co jeho otec spáchal sebevraždu zastřelením, šokoval Marek prohlášením, že on sám by zvolil lepší způsob: „Teď je moje favoritní řešení vylézt někam hodně vysoko do hor, vzít si s sebou hodně rumu a zmrznout.“ Jeho nevlastní sestra Tereza (52) s ním pak delší dobu nemluvila, vyčítala mu cynismus.

Možná se jím ale jen brání svým depresím.

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj kousek štěstí

Každé pondělí se můžete potěšit novým vydáním časopisu MŮJ KOUSEK ŠTĚSTÍ. Najdete v něm aktuální zprávy ze společnosti, přitažlivé příběhy známých českých osobností, dechberoucí zážitky ze života čtenářů, spousty výherních křížovek a samozřejmě nechybí ani různé rady pro zdraví, krásu, zajímavé recepty a tipy pro volný čas.

Komentáře

reklama