Hrála dámy z lepší společnosti, femme fatale či luxusní mrchy. Marii Drahokoupilovou (75) nazývali českou Sophii Loren. Byla krásná a slavná, muži o ní snili, přesto v jejich náručí štěstí nenašla.
Slavní a úspěšní osudoví muži
K jejím životním partnerům patřili významní a úspěšní muži. Krásné dívky si ještě při studiích na DAMU všiml spisovatel Pavel Kohout. Napsal pro absolventy slavného ročníku hru Dvanáct, kde Marie excelovala. Hrála zde samu sebe po boku mj. Ivy Janžurové. Osudové spojení úspěšného spisovatele a mladé krásné herečky přineslo své ovoce a Marie, které nikdo neřekl jinak než Madla, šla z role do role. Poté krásné herečce vstoupil do života populární sexuolog Miroslav Plzák a zůstali spolu několik dlouhých let.
Pehavy Max a strašidla_Slovenska filmova tvorba Koliba01300DPI
Měla jsem štěstí
„V mládí máme pocit, že se nám vše povede, bude to skvělé a nic zlého se nemůže stát. Ale ono to tak není. Herectví je to jedno z nejsložitějších povolání na světě, jaké znám. Herec je závislý na všem. Na módě, na době, na režisérovi, repertoáru. Měla jsem štěstí. Byla jsem obsazována lehce.“ Komentovala herečka později svou hereckou kariéru.
Ctitelé na ni po představení nečekali
Ženy na ní žárlily, muži o ní snili, ona však vždy vyvracela zažité představy o zástupech obdivovatelů a nápadníků. Naopak, zdá se, že si na krásnou a slavnou herečku muži netroufli. „To můj spolužák z DAMU Karel Hábl dostával květiny, když jsme spolu hráli v Kolíně, ne já,“ směje se dnes. Mezititulek: Sňatek vše změnil Své „ano“ nakonec řekla rakouskému obchodníkovi Ervinu Neuhartovi, se kterým se seznámila na karlovarském festivalu. Bylo jí 39 let. Ze slavné a obletované herečky se ve Vídni přes noc stala žena v domácnosti. O okolnostech svého manželství později vyprávěla: „V roce 1980 nebylo mé manželství pro tehdejší režim zrovna vhodné. Před svatbou mě do Vídně nepustili a tak jsem nevěděla, do čeho jdu. Až později jsem pochopila, kam jsem se přivdala a až tam jsem zjistila, že Ervina vlastně velmi málo znám.“
Věra nevěra
Návrat na výsluní se nekonal
Bezdětné a podle všeho nešťastné manželství nevydrželo a po 13 letech přišel rozvod a návrat do Prahy do vinohradského bytu po rodičích. Na Rakousko ale nezanevřela. „Do Vídně ještě občas jezdím za přáteli, ale o bývalém manželovi nic nevím, kapitola se uzavřela,“ dodává Drahokoupilová. Navíc po návratu domů ji lékaři zjistili svalovou atrofii. Herečka musela odmítat pracovní nabídky a tak až na několik málo výjimek se před kameru již nepostavila. Díky štědrému rozvodovému vyrovnání sice neměla existenční nouzi, ovšem návrat na výsluní se nekonal.
Zločin lorda_ Česká televize_Přiba Mrázová300DPI
Herečkou chtěla být od dětství
Marie Drahokoupilová se narodila 12. června 1941 v Praze a už od dětství ji to táhlo k herectví. Rodiče se nemohli dohodnout na jméně, jeden si přál Marii, druhý Magdalenu. Kompromisem byl jméno Marie na rodném listě, ale od dětství jí říkali Madla. Cílevědomě šla za svým snem. Recitovala a sama se přihlásila do Dismanova dětského rozhlasového souboru,. Otec z ní chtěl mít lékařku, ale ona si prosadila svou. Vystudovala DAMU a nastoupila své první angažmá v Městském divadle v Kolíně, odkud po dvou letech přešla do Prahy. Od rolí mladých dívek se dostala k charakterním, komediálně a romanticky laděným rolím a brzy přišly i filmové a televizní nabídky. Populární se stala díky filmům Bylo čtvrt a bude půl, Flirt se slečnou Stříbrnou, nebo například Svatby pana Voka. K nejúspěšnějším televizním fimům patří komedie Kam slunce nechodí.
Věří ve štěstí
Úspěšná herečka často mluví o štěstí a jeho roli v životě. Na otázky, zda ona sama štěstí měla a zda je šťastná odpovídá: „Snažím se, abych nepřestala být šťastná. A nepřestala se těšit z maličkostí. A jsem šťastná, že mi osud dopřál poznat úžasné osobnosti v soukromí i v práci.
