To, co vysíláte, také dostáváte
Jste-li nešťastná a plná strachu, přitahujete k sobě stejné vibrace. Pak vytváříte vztahy, které nefungují, hledáte lásku a nemůžete ji najít, cítíte se nenaplněná, prázdná či bezmocná.
A tak se ocitáte v bludném kruhu. Snažit se přeměnit druhého k obrazu svému, je to nejhorší, co můžete udělat. Chcete-li se vyléčit z neschopnosti milovat, musíte se nejdříve zbavit strachů, které ovlivňují tělo i mysl a duševně i fyzicky vás vysilují. Nechcete přece, aby strach ovládal celý váš milostný život. Když mluví srdce, ego mlčí Pokud se bojíte milovat, má vás ve své moci ego, které vám šeptá: „Pamatuješ, jak to bylo posledně? Teď to bude stejné!“ Právě ego ve vás budí celou škálu špatných pocitů: žárlivost, vinu, apatii, protože máte strach z opuštění nebo odmítnutí.
Dokud se bojíte, že vám láska přinese smutek, nedovolujete si znovu otevřít své srdce. Mezi láskou a strachem je hotová propast. A cítit obojí najednou dost dobře nejde. Poznáte to na očích Když přichází láska, jde s ní také nový příliv energie.
Září vám oči, můžete celé noci nespat a pustit se do čehokoli, co si zamanete. Jenže když vás ovládá strach, je všechno jinak. Strach spoutá vaše pohyby, aktivitu. Třeba se chystáte na schůzku s novým mužem, chcete, aby vám to slušelo, ale strašidelný hlas hlavě našeptává: „Třeba ani nepřijde a ty tam budeš stát sama takhle vymóděná… To přece nechceš.“ Leckdo touží po lásce, přitom ji od sebe nevědomky odstrkuje, protože v hloubi duše má z lásky strach. Má strach z odmítnutí, zklamání, bolesti, opuštění zrady, z nejistoty, z toho, že sám v lásce neobstojí.
Hrůza z odmítnutí Člověk touží milovat, ale nechce být zranitelný. Nebo se bojíte, že si na vás budoucí partner bude dělat nepřiměřené nároky. Toužíte být milována a milovat, ale přitom lásku od sebe odháníte tím, že se jí bojíte.
A přesně tak vás láska neustále míjí. Strach lásku odpuzuje Pravá láska neklade žádné nároky, nikoho k sobě nepoutá. Pouze chce, abyste jí otevřela srdce dokořán a umožnila jí vstoupit, bez obav o vaši svobodu. Neumíte-li přijmout lásku, podvědomě máte zavřené srdce. Zeptejte se sama sebe: „Kde je příčina toho, že se bojím lásky?“ Jakýkoli strach spouští lavinu různých selhání duševních stavů provázených pocity marnosti nebo beznaděje.
Přibouchnutí dveří Takže abyste nedala najevo, že jste se na rande těšila, navléknete si raději staré kalhoty a před láskou přibouchnete dveře. Radši být nenápadná, aby to pak tolik nebolelo. Místo příjemného rozhovoru se tak muž dočká setkání s nervózní, odmítavou ženou.
Přitažlivost a emoce k sobě zkrátka patří. Pokud žádné neprojevíte, vaše přitažlivost klesá.
