Michal Malátný – Tak trochu rozervaný umělec

Občas se bál, že si něco udělá. Měl ze sebe strach. Prášky mu zachránily život.

malatny

To byste do talentovaného hudebníka, kterému tleskají beznadějně vyprodané koncertní sály, nejspíš neřekli. Populární, úspěšný, pohledný muž trpí tak hlubokými stavy zoufalství, že by si s nimi bez antidepresiv neporadil. Užívá je asi patnáct let. Michal Malátný pochází z Jičína, býval uzavřené, tiché, zamlklé dítě a stavy úzkosti trpěl ještě dřív, než vkročil do první třídy.

Také vás může zajímat ...

Zároveň ho odjakživa cosi neodolatelně táhlo k hudbě. „Rodiče mě k hudbě vedli odmala. Kamkoli jsme jeli, zpívali jsme si v autě lidové písničky,“ vzpomíná.

Ač je jeho matka učitelkou matematiky, on přírodní vědy nemiluje.

Novotný končí

Když mu bylo šestnáct, psal básničky, každý den jednu, ten sešit má dodnes schovaný. Míval stavy, kdy na něho padl smutek a nemohl ani mluvit. Tehdy neměl tušení, co to vlastně je, nevěděl, že se jedná o poruchu, na niž existují léky. A tak jen mlčky trpěl a myslel si o sobě, že je prostě nějaký divný. Vlastně takový malátný – proto si sám zvolil tohle příjmení.

Ve skutečnosti se jmenuje Novotný, ale když v roce 1993 nastoupil do Východočeského divadla v Pardubicích, zjistil, že Novotní jsou tam tři, a tak se na místě přejmenoval.Ač hudebník tělem i duší, vystudoval na DAMU herectví. „Herectví a muzika šly v mém případě od začátku ruku v ruce,“ vysvětluje frontman kapely Chinaski.

„V osmé třídě na základce jsem si koupil první elektrickou kytaru a zároveň jsem začal hrát i divadlo. Když jsem nebyl v divadle, byl jsem s kapelou a naopak.

Až v roce 1999 jsem dal přednost muzice, protože jsem to už nestíhal.“

Veliká krize

Dodnes si rád zahraje v divadle, ale je to složité, tréma ho většinou úplně pohltí. Dřív to řešil alkoholem, dnes udělá třicet kliků. „Když mi bylo asi třicet pět let, prošel jsem si velkou krizí. Vážil jsem o patnáct kilo víc, pil jsem a nevěděl, co se sebou. Až rodina a děti mi zachránily život. Dnes si užívám čirou radost z tvoření a z práce, která mě už zase těší,“ svěřuje se.

Kapela Chinaski vznikla v roce 1987, nejdřív se jmenovala Starý hrady, poté Starý hadry, v roce 1994 přišel definitivní název: Chinaski.

Zázračné tabletky

Starosti s personálním obsazením jedné z nejúspěšnějších tuzemských hudebních skupin mu postupem času přerůstaly přes hlavu, což jen přiživilo jeho sílící psychické problémy. Těm nepomohla ani nadměrná konzumace alkoholu, pro život hudebníků zpravidla typická.

Malátného kolaps pak odstartovala věta kolegy bubeníka Pavla Grohmana (†38) přezdívaného Hroch: „Ty to nezvládneš, ty tu kapelu neutáhneš.“ Malátný to zasmušile komentuje: „Byl to můj nejlepší kamarád a řekl, že to nezvládnu.“ Přitom to zvládl. V roce 2004 kapela Chinaski zvítězila v anketě Zlatý slavík. Michala Malátného jeho vnitřní běsi přesto dohonili a dovedli až na psychiatrii.

„Doktor mi předepsal tabletky proti depresi,“ říká muzikant. „Myslím, že mi zachránily život. Ne, že bych rovnou skákal pod vlak, ale kolikrát jsem byl v takovém mizerném a bídném stavu, že jsem měl strach sám ze sebe. Někdy mi bylo tak zle, že konec by byl řešením.“ Domníval se, že věci jako manželství a otcovství se ho netýkají.

Postupem času však změnil názor, v roce 2006 se oženil s výtvarnicí Petrou Novotnou Stránskou (44). Narodily se holčičky Kateřina (10) a Frida (5). „Moje žena si vždy přála holčičku Kačenku, tak ji máme. A Frida? Tehdy v létě jsme byli na zámku Lednice, seděli jsme tam pod meruňkou a řešili, jak se naše druhé miminko bude jmenovat.

Rozhodovali jsme se mezi třemi jmény a nakonec vyhrála Frida.

Přišlo nám to jméno takové silné, dobré do života,“ vypráví hudebník, kterého rodinný život učinil konečně šťastným.

Ať žije nuda!

Manželka občas chodí na koncerty Chinaski a Michalovi vždy otevřeně poví, co se jí nelíbilo. Muzikant zpívá i doma dcerkám. „Příchodem dětí jsem začal znovu žít,“ libuje si. „Dřív jsem řešil jen svoje problémy, teď mi přijdou úplně malicherné. A dělat písničky je taková větší radost.“ Radoval se i z letošního stavu nouze během pandemie koronaviru.

Samota a nuda nařízená státem, to bylo něco pro něho.

Vychutnával si klid a na chalupě udělal spoustu práce.

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj kousek štěstí

Každé pondělí se můžete potěšit novým vydáním časopisu MŮJ KOUSEK ŠTĚSTÍ. Najdete v něm aktuální zprávy ze společnosti, přitažlivé příběhy známých českých osobností, dechberoucí zážitky ze života čtenářů, spousty výherních křížovek a samozřejmě nechybí ani různé rady pro zdraví, krásu, zajímavé recepty a tipy pro volný čas.

Komentáře

...