Miluška Voborníková – Nevšední kráska s baletní průpravou

Měla nízké sebevědomí a moc si nevěřila, přesto se stala hvězdou sedmdesátých let. Byla krásná a muži jí leželi u nohou, ale ona milovala pouze toho jednoho, se kterým žije dodnes.

Miluška se narodila ve vesničce Krpy u Kropáčovy Vrutice v okrese Mladá Boleslav. Tehdy to byla malá víska odříznutá od světa, takže není ani divu, že její maminku vezli k porodu na žebřiňáku. Její dědeček v obci působil jako řídící učitel, staral se o tamní kulturní život a psal texty k dětským písničkám. Možná právě po něm Miluška zdědila hudební vlohy.

Ještě když byla malá, rodiče se přestěhovali do Prahy. Miluška tam od šesti let chodila do rytmiky a od osmi do klasického baletu. Snila o kariéře baletky. V šestnácti letech ale začala díky kamarádce amatérsky zpívat a času na balet moc nezbývalo. Nakonec zvítězil zpěv. Rodiče si ale přáli, aby šla na střední zdravotnickou školu.

Poslechla je, ale škola ji moc nebavila, proto ještě večerně studovala lidovou konzervatoř. V šestnácti letech dostala první nabídky vystupovat na odpoledních čajích a plesech. Rodičům bylo jasné, že zdravotní sestřička z ní už nebude. Miluščinu závratnou kariéru odstartoval v roce 1968 konkurz do divadla Semafor.

Také vás může zajímat ...

Tehdy hledali zpěvačku k Nadě Urbánkové (78) do hry Večer pro otrlé aneb Pět Pupáků.

Křehká dívka v myším kožíšku

Osmnáctiletá dlouhovlasá kráska se tehdy oblékala nevýrazně, až staromódně a na konkurz se vydala v pletených šedých šatech, nenápadných botách bez podpatků a nenalíčená. Všechny přesto ohromila svým zastřeným hlasem i nevšedním půvabem. A ačkoli si příliš nevěřila, přijali ji.

Jiří Suchý (86), Miloslav Šimek (†64) i Jiří Grossmann (†30) se tehdy shodli na tom, že Miluška bude vystupovat pod svým zdrobnělým jménem. Zdravotní školu nakonec nedokončila, ale rodiče radikální změnu jejího povolání nesli statečně. Po každém představení na ni čekali před divadlem a trabantem ji odváželi domů.

V Semaforu pak Milušce kolegové přezdívali něžný kvítek našeho ústavu s nejdelšíma nohama. Grossmann pro ni složil první duety, které se staly hity – Pupákovu píseň lásky a Gimmi det ding. Následovaly další populární písničky, jako V Čibu je bál, Baletka Lenka nebo Úsměv je lék, které ji vynesly na popový Olymp. Hodiny baletu Miluška nakonec také zúročila, a to na prknech divadla Semafor.

Svůj zpěv sladila s ladnými tanečními kreacemi.

A muži z ní šíleli.

Muži za ní lezli po římsách

Jenže Miluška spíš než muže řešila, jestli obstojí vedle Nadi Urbánkové, která už tehdy byla hvězdou. Měla z ní velký respekt, ale Naďa k ní byla vždy milá a přátelská. Naučila ji, jak se má líčit i oblékat. Dokonce pro ni vymýšlela extravagantní modely, což byl například slaměný klobouk, lýkové kozačky a zelená sukně.

Z Milušky se tak brzy stala femme fatale, která se vkrádala do snů nejednoho muže. Zamiloval se do ní i Jiří Hrzán (†41). Nadbíhal jí v době, kdy natáčel Ženu za pultem. A protože rád lezl po výškách, jednou vyšplhal i k Miluščině oknu. Z obrovské výšky se ale zřítil přímo na beton. Tehdy svůj pád ještě přežil.

V Semaforu se její pěvecká dráha ubírala dvěma směry – tou první byla spolupráce se Suchým (86) a Šlitrem (†45), kdy zpívala jejich autorské písně a ta druhá byla ve skupině Šimka a Grossmanna, ve které interpretovala zahraniční melodie obohacené vtipnými Grossmannovými texty. Obě tato semaforská pásma převzala do vysílání i Československá televize. Popularitu jí začátkem 70.

let přinesla i účast na tuzemských festivalech Děčínská kotva a Bratislavská lyra a na festivalu v polských Sopotech v roce 1972 dokonce získala cenu akreditovaných novinářů a fotoreportérů.

U firmy Supraphon pak vydala kromě řady singlů také dvě LP desky Miluška Voborníková, 1972 a Doteky, 1976.

Osudová láska k ženáči

Miluška se v sedmdesátých a osmdesátých letech příležitostně uplatnila i jako filmová herečka. Režisér Jan Kačer (81) ji například obsadil do dnes již zapomenutého psychologického příběhu o prvním milostném zklamání Jsem nebe. Menší úlohy ztvárnila v komediích Ženy v ofsajdu, Hodinářova svatební cesta korálovým mořem nebo Půlnoční kolona.

Zahrála si i po boku Vladimíra Menšíka (†58) v dramatu Lev je v ulicích a k filmu Metráček nazpívala populární píseň Krása skrývaná. V roce 1972 ze Semaforu odešla na volnou nohu a začala vystupovat po boku Petra Spáleného (73) a jeho kapely Apollo. Spolu pak nazpívali duet Mně se zdá a společně vystupovali i v rámci Semaforu.

Jejich pracovní vztah se brzy přerodil ve vztah milostný, ale Spálený byl ženatý s Pavlínou Filipovskou (76), se kterou měl dvě dcery.

Svůj poměr tajili, ale když si o mimomanželském vztahu cvrlikali i vrabci na střeše, Spálený se přiznal a od rodiny odešel.

Znovuzrození

V roce 1976 Milušce vyšlo druhé sólové album Doteky, ale její slibně rozjetou kariéru zabrzdila těžká autonehoda, při které Miluška přežila svou vlastní smrt.Vážně si poranila hlavu, a byla dokonce několik dní v bezvědomí. Proto od svých šestadvaceti nosí stále rozpuštěné vlasy, aby zakryla jizvy v obličeji, které jí po tragické havárii zůstaly.

Miluška sama říká: „Od té doby jsem padlá na hlavu, ale současně se mi rozsvítilo a umím rozlišit podstatné od nepodstatného i dobré od zlého. “V roce 1979 začala znovu v Semaforu vystupovat a rok nato se za Spáleného provdala. V roce 1981 se jim narodila dcera Bára (36). Jejich manželství zůstalo harmonické až dodnes. Miluška manžela bezmezně obdivuje.

Prý je spojuje láska, tolerance a vzájemná úcta. Tvrdí dokonce, že je Spálený i lepší kuchař než ona, neboť při vaření projevuje mnohem více fantazie. A protože Spálený nenávidí spory, ani se nehádají. Poslední léta Miluška veškerou svou energii věnuje právě svému muži. Prodělal komplikovanou operaci bederní páteře, při které mu do těla chirurgové vpravili sedm kovových šroubů.

To ho na dlouhou dobu vyřadilo z uměleckého života a musel se vzdát své největší vášně – zpívání a hraní na koncertech. Podle Milušky to ale nevzdávají a s pokorou čekají, jak se věci vyvinou. Život v ústraní Miluška byla skutečnou hvězdou. V devadesátých letech se ale stáhla do ústraní a začala si užívat rodinného života v domku se zahradou.

Jen občas si zazpívala s manželem ve skupině Apollo. S divadlem Semafor ale nikdy úplně nezpřetrhala vazby.

Stále se vídá s vdovou po Šimkovi či s kolegyněmi Křesadlovou a Klukovou.

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj kousek štěstí

Každé pondělí se můžete potěšit novým vydáním časopisu MŮJ KOUSEK ŠTĚSTÍ. Najdete v něm aktuální zprávy ze společnosti, přitažlivé příběhy známých českých osobností, dechberoucí zážitky ze života čtenářů, spousty výherních křížovek a samozřejmě nechybí ani různé rady pro zdraví, krásu, zajímavé recepty a tipy pro volný čas.

Komentáře

...