Moje druhé manželství bohužel zničila těžká nemoc!

Svého životního partnera jsem ztratila dvakrát.

Je strašně těžké být svědkem toho, když vám partner odchází před očima!

Můj první manžel zemřel v pouhých šestačtyřiceti letech. Sváděl dlouhý a statečný boj s rakovinou, ale poslední týdny už jen krutě trpěl. Smrt byla pro něho vysvobozením. Protože nepřišla jako blesk z čistého nebe, nezhroutila jsem se a neuzavřela se do sebe.

Tím spíš, že mi můj muž v době, kdy byl ještě při plné vědomí, výslovně řekl, abych nezůstala sama.

Začalo to na chatě

Také vás může zajímat ...

Jaroslava jsem poznala tři roky nato. To mi bylo pětačtyřicet. On byl o šestnáct let starší. Nevadilo mi to. Našla jsem v něm spolehlivého, upřímného partnera i zábavného společníka. Dobře ho přijal i můj dospělý syn Tomáš. Po třech letech jsem se rozhodla a vzala si Jaroslava za manžela. Prožili jsme spolu krásných deset let.

Toho, že se s Jaroslavem něco děje, si jako první všiml můj syn. Odjeli spolu na chatu, kam jsem měla kvůli práci přijet až druhý den. Jaroslav se ale ztratil v lese. Když ho konečně Tomáš našel, vypadalo to, že je můj muž naprosto dezorientovaný a neví, co se s ním děje. Podobné situace se postupně stávaly čím dál častějšími.

Syn jako první vyslovil podezření na Alzheimerovu chorobu.

Musel mít stálý dohled

Dlouho jsem bojovala s tím, abych Jaroslava dostala na lékařskou prohlídku. Tam se bohužel podezření potvrdilo. Výsledky jsem oplakala. Bylo mi jasné, že to je konec pohádky a že teď už budou jen přibývat problémy. Nemoc se rychle zhoršovala. Dnů, kdy byl Jaroslav v pořádku a věděl, kým je a co se s ním děje, ubývalo. Několikrát se ztratil, dvakrát odešel z bytu v pyžamu.

On sám si jen částečně uvědomoval, že není v pořádku – to když měl dny, kdy bylo jeho vědomí jasné. Pak už musel mít skoro stálý dohled. Nakonec to ale bohužel nebylo nic platné a všechno dopadlo tragicky. Jednoho dne opět odešel z bytu a na ulici vběhl přímo před jedoucí auto. Druhý den v nemocnici zemřel.

Neumíte si představit, jaké to je, když musíte sledovat, jak den po dni ztrácíte životního partnera.

Mně se to stalo dvakrát!

Vladimíra B. (56), Plzeň

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj čas na kafíčko

Ve čtvrtek vycházející Můj čas na kafíčko odhaluje strhující životní story slavných hvězd, jejich lásky, prohry, vítězství, spalující vášně, bolestné rozchody, i usmíření a osudové vzestupy i pády těch největších českých i světových legend. To vše a mnohem více najdete v časopise Můj čas na kafíčko.

Komentáře

...