Monika Kvasničková – Nadání bylo i jejím prokletím

Velmi živé, snad až hyperaktivní dítě, taková byla Monika Kvasničková. Jablko ostatně nepadlo daleko od stromu – tatínek byl fotbalista, maminka gymnastka, prateta kabaretní umělkyně. Sama Monika přiznává, že vychovávat a zvládat ji bylo o nervy a že to s ní rodiče neměli jednoduché.

Už v šesti letech vyhrála konkurz a objevila se v televizní inscenaci Kam uhnout očima, později jsme ji viděli ve Žlutém kvítku či Prázdninách pro psa. V seriálu My všichni školou povinní z roku 1984 ztvárnila žákyni osmé třídy Alenu Hajskou. Nepopiratelným talentem okouzlila i zkušební komisi na konzervatoři, kam byla také přijata.

Také vás může zajímat ...

Měla však duši rebelky a problém s dodržováním školního řádu, daleko raději než školní docházku měla světla kamer či divadelní prkna. Se školou se v pátém ročníku rozloučila, hrála pak v Semaforu, v Rokoku, dokonce i v Národním divadle. Byla nejen slavným, hýčkaným dítětem, ale měla i své velké trápení, které se nejspíš odrazilo v celém jejím životě.

Když jí byly tři roky, zemřela jí mladší sestřička.

Rodiče to velmi těžce nesli a snažili se před Monikou toto téma vůbec neprobírat.

Bohémský život

Otec se po nehodě bál být s Monikou sám, aby se jí také něco nestalo. Toto trauma ovlivnilo jejich vzájemné vztahy, odcizili se. Na prahu dospělosti vedla černovláska bohémský život, který už tak nějak ke světu filmu a divadla patří. Rodiče si s ní užili své, protože dospívala skutečně bouřlivě.

Když jí bylo sedmnáct, představila rodině coby svého přítele herce Jiřího Krampola (81), který byl o úctyhodných třicet jedna let starší. „Potkali jsme se v Semaforu, bylo to nádherné stvoření,“ neubránil se herec úsměvu při nedávné vzpomínce na krásnou studentku konzervatoře. „Všichni mi říkali, jestli jsem se nezbláznil. Já že asi jo, ale že je to hezký.

Navíc jsme se nerozešli ve zlém, dodnes jsme přátelé,“ dodává bavič. Moničini rodiče tehdy však nejspíš jeho nadšení nesdíleli, tatínek byl totiž o deset let mladší než Jiří Krampol. A ten všemu ještě nasadil korunu slovy: „Tak Vašku, co dáš mladým do života?“ V „divokých devadesátých“ se Monika, dobrodružka tělem i duší, rozhodla využít možnosti cestovat a poznávat svět.

Odjela do Spojených států, osudnou se jí ovšem stala až cesta do Indie, kde se bláznivě zamilovala.

Samé katastrofy

Její vyvolený, jmenoval se Josef, byl světoběžník o dost starší než ona, zřejmě právě absence otcovské lásky ji k němu přitahovala. Indie jí ovšem přichystala několik trpkých zklamání. Jakmile opustila letiště, v šoku zírala na lidi spící na zemi a bylo jí řečeno, že ti bohatší mají pod sebou deky. Ještě daleko větší otřes ji teprve čekal. V roce 1994 tu porodila partnerovi syna.

Žádná idyla se ovšem nekonala a herečce brzy růžové brýle, které si nasadila, spadly. Jejího manžela, v té době byli už svoji, zavřeli za pašování a držení drog. Ze dne na den přišla o životního druha. V Indii ho zatkli a uvěznili na deset let! „Měla jsem v ruce půlročního syna a vracela jsem se s ním z Indie sama. A nevěděla jsem, co bude dál,“ konstatovala.

A vzápětí přišla další rána. Na rakovinu jí zemřel otec. Bylo mu pouhých čtyřicet pět let. A tehdy se kolotoč opilostí a depresí začal roztáčet na plné obrátky. Když už bylo evidentní, že ji alkohol nejspíš zničí, rozhodla se bojovat.

Dobře však věděla, že to sama nezvládne, proto se rozhodla pro léčení, což znamenalo odloučit se od syna, který zůstal u její maminky.

Z trosky dáma

Protialkoholní léčba byla úspěšná, Monika nad svou závislostí vyhrála, což se nestává často. Vrátila se ke hraní, dokonce i k tak náročným projektům, jakým byl muzikál Pomáda, kam pozvala i doktora z protialkoholní léčebny. „On za mnou potom přišel, gratuloval mi a řekl, že jsem konečně dáma, protože když mě poznal, tak jsem byla troska,“ s pýchou prohlásila.

Snad má tedy její příběh šťastný konec. Potkala toho pravého, za kterého se ale mohla provdat až poté, co se z indického vězení vrátil předchozí manžel. Narodil se druhý syn, tentokrát nikoli v Indii, ale ve Španělsku.

A protože Monika Foris Kvasničková je ženou více talentů, maluje nyní obrazy, které se prodávají třeba i za třináct tisíc korun.

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj kousek štěstí

Každé pondělí se můžete potěšit novým vydáním časopisu MŮJ KOUSEK ŠTĚSTÍ. Najdete v něm aktuální zprávy ze společnosti, přitažlivé příběhy známých českých osobností, dechberoucí zážitky ze života čtenářů, spousty výherních křížovek a samozřejmě nechybí ani různé rady pro zdraví, krásu, zajímavé recepty a tipy pro volný čas.

Komentáře

reklama