Muž bez domova zachránil naši babičku

Loni se nám během vánočních svátků ztratila naše milovaná babička Její zachránce za odměnu zažil po osmi letech zase svátky takové, jaké mají být.

Bývala to úžasná, energická a starostlivá žena. Všichni jsme ji milovali za její laskavou duši a trpělivost.Nikdy jsme si nepřipouštěli, že by se nám začala vzdalovat. Přesto se tak stalo ještě za jejího života. Jak čas šel, začala se u ní projevovat zapomnětlivost.

Také vás může zajímat ...

Zpočátku jsme si nikdo nepřipouštěli, že by se mohlo jednat o něco vážného.Jak se ale postupně ukázalo, naplnily se ty nejhorší představy. Naše babička se začala potýkat s Alzheimerovou chorobou a rychle přišly chvíle, kdy jsme naší bábi vůbec nepoznávali.

Jako by tady ani nebyla s námi a žila svůj život na míle daleko.Vytratila se po špičkách Byly vánoční svátky a my se rozhodli jít na procházku na hřbitov, abychom tam zapálili svíčky. S babičkou zůstal doma děda, aby ji pohlídal. Bylo odpoledne, a děda byl zvyklý si po dobrém jídle na chvíli zdřímnout.A tak se stalo i tento den.

Usnul u pohádky a babička se nejspíš rozhodla, že se vypraví za námi. A nebo možná někam jinam. Když jsme s ní o tom posléze mluvili, důvod svého odchodu z domova zapomněla.

Když jsme se vrátili domů, děda ještě stále spal, a naše bábí byla fuč.Její kabát a boty byly taky pryč, tak bylo jasné, že vyrazila do světa…

Všechny nás to vyděsilo.

Nejvíce dědu, který si to dával za vinu. Vyrazili jsme do ulic, a místo smažení kapra a zdobení stromečku jsme babičku usilovně hledali.Obvolávali jsme známé, ptali se, ale nikdo si ničeho nevšiml, nikdo o ničem nevěděl. Jako hromádky neštěstí Zoufalí a promrzlí na kost jsme se vraceli domů, kde před brankou čekaly dvě postavy.

Srdce mi zaplesalo radostí.V jedné z nich jsem i na tu dálku poznala babičku a tím druhým byl bezdomovec Berta, kterého tu a tam něčím podarujeme. Býval to dobrý chlap, který se prostě dostal do existenčních potíží a dluhů. Přespával ve starém válečném bunkru u lesa s němým souhlasem všech, včetně policie.Byla to taková místní dobrá duše.

Za naši vlídnost a občas nějaké ty obnošené šaty a jídlo se nám odvděčil mnohanásobně. Vrátil nám naši babičku v pořádku. Jak jsme ho tam tak viděli, napadlo to zároveň mě i manžela.Jako poděkování za vrácení babičky jsme mu nabídli nejenom sprchu a čisté oblečení, ale i místo u svátečního stolu. A dokonce i nějaký ten drobný dárek mu pod stromečkem Ježíšek nadělil.

Ustlala jsem mu na gauči v kuchyni a ráno si s námi dal ještě kávičku s vánočkou.

Odcházel s výslužkou a my mu mávali s krásným pocitem, že si po osmi letech užil Štědrého dne tak, jak má být.

Jana (52), Ústecko .

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj kousek štěstí

Každé pondělí se můžete potěšit novým vydáním časopisu MŮJ KOUSEK ŠTĚSTÍ. Najdete v něm aktuální zprávy ze společnosti, přitažlivé příběhy známých českých osobností, dechberoucí zážitky ze života čtenářů, spousty výherních křížovek a samozřejmě nechybí ani různé rady pro zdraví, krásu, zajímavé recepty a tipy pro volný čas.

Komentáře

...