Na náhrobní desku nechal Luděk Kopřiva vytesat své jméno dávno před smrtí!

Ještě po sedmdesátce se šíleně zamiloval a znovu se oženil!

Herec Luděk Kopřiva (+80) patřil k těm, kdo si dovedli užívat života. Ačkoliv jeho nejslavnější rolí byl farář, mimo kameru prý hřešil s chutí a často!

Po celý život vystupoval jako Luděk, ale v rodném listu měl maličko odlišné křestní jméno: Ludvík. S rodiči bydlel nejprve v Suchdole, později v Podskalí u železničního mostu. Tam provozovali hospodu pro voraře.

Také vás může zajímat ...

Manželku při nevěře nepřistihl!

Lásku k divadlu zdědil Luděk po otci, který byl nadšeným ochotníkem. Jeho přání stát se hercem ohrozila druhá světová válka. Měl být nasazen na práce v Německu. Naštěstí ho přijali na konzervatoř, takže se tomuto riziku vyhnul. Později studoval ještě na DAMU a s hraním začal v Ostravě. Odtud se přes působení v Plzni nakonec dostal do pražského Divadla E.F.Buriana, kde strávil třicet let.

Ve svých dvou nejznámějších filmových rolích nepůsobil jako muž s vášní pro druhé pohlaví – ani farář ani baletní mistr Hugo nebudili dojem svůdců žen. Ve skutečnosti byl ale Luděk pilným lovcem žen a milenek měl celé zástupy. Dopřával si všech požitků, které mu život nabízel. Oženil se celkem dvakrát.

Jeho první žena pracovala jako redaktorka vysílání vážné hudby v Československém rozhlase. Luděk ji zbožňoval a choval se k ní jako ke královně. Ačkoliv sám věrný nebyl, hodně na ni žárlil. Kolega Miroslav Saic (¨74) vyprávěl, jak za ním jednou před představením přišel a chtěl si na víkend půjčit jeho staré auto, rezavou Škodovku. Na oplátku nabízel svůj pěkný vůz značky Simca.

Miroslav souhlasil. V pondělí brzy ráno mu zoufalý Luděk volal, ať za ním přijede. Vyšlo najevo, že v převleku a v cizím autě herec číhal na to, zda přistihne svoji ženu při nevěře.

A byl naprosto na dně z toho, že se tak nestalo!

Dokázal zaujmout i v malých rolích.

Do půl roku jí postavil dům!

Luděk se ženou bohužel neměli děti a tak se cítil zoufalý a osamělý, když jeho životní partnerka zemřela na rakovinu. Oženil se pak ještě podruhé, a to ve vysokém věku, po sedmdesátce. Jeho druhá žena byla o devět let mladší vdova, manžela jí rovněž zabila rakovina. Luděk do ní byl prý zamilovaný jako student a snesl by jí modré z nebe. Hodně spolu cestovali, například i po Spojených státech.

A když se oblíbený herec rozhodl pro svoji druhou ženu postavit dům, trvalo mu to pouze půl roku! Po listopadu 1989 podstoupil těžkou operaci žlučníku. Když se chtěl vrátit do svého divadla, zjistil, že ho mezitím zrušili. Bolelo to, ale existenčně to herce v důchodovém věku nijak neohrozilo. Měl totiž štěstí, že restituoval dům v centru městu, takže finančně byl zabezpečen.

Ještě během svého života si Luděk nechal udělat náhrobek na Vyšehradě. Nechal tam vytesat své jméno a datum narození. Pohřeb si ale nepřál a závěť v tomto smyslu změnil na poslední chvíli. Nechtěl, aby si ho lidé spojovali s něčím smutným. V poslední fázi života trpěl Luděk Kopřiva zhoršující se Parkinsonovou nemocí.

Když se k ní pak přidal i zápal plic, jeho vyčerpaný organismus bitvu o život prohrál.

Stalo se tak v říjnu roku 2004 v nemocnici v Benešově u Prahy.

V televizním seriálu Křeček v noční košili.

Šokoval stařenky vulgárním výrazem!

Poté, co si zahrál faráře Otíka ve filmu Slunce, seno, jahody a jeho pokračováních, musel si Luděk zvyknout na to, že ho i v civilu oslovovali lidé „vaše Velebnosti“. Režisér Zdeněk Troška (64) vzpomínal, jak Luďka v pauze mezi natáčením zastavili nic netušící lidé na návsi. Jedna stará paní chtěla, aby jim pokřtil dítě.

Luděk odpověděl, že ho pokřtí, ale že jim to nebude nic platné – řekl to ovšem mnohem vulgárněji. Stařenky se zarazily, protože slovo, které použil, rozhodně nepatřilo mezi ty, které by od skutečného faráře čekaly. Luděk jim to naštěstí hned vysvětlil a řekl: „Nezlobte se, to byl žert. Já jsem falešný farář, jsem herec.

“ A poslal je pak za opravdovým sluhou Božím do nedalekého kostela!

Režisér Troška mu dal životní roli.

Jeho baletnímu mistrovi v kině tleskali!

Určitě si pamatujete scénu z filmu Jak svět přichází o básníky, ve které hrál Luděk homosexuálního choreografa. Nijak přitom muže ze čtyřprocentní menšiny nezesměšňoval a stejně tak se nevysmíval ani baleťákům. Všechno měl odpozorované od svých kolegů z divadel, včetně gest a mluvy.

Když pak byla premiéra filmu pro vybrané publikum, tak lidé, kteří celou dobu spořádaně seděli ve svátečních oblecích, po jeho baletní scéně prý vstali a tleskali!

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj čas na kafíčko

Ve čtvrtek vycházející Můj čas na kafíčko odhaluje strhující životní story slavných hvězd, jejich lásky, prohry, vítězství, spalující vášně, bolestné rozchody, i usmíření a osudové vzestupy i pády těch největších českých i světových legend. To vše a mnohem více najdete v časopise Můj čas na kafíčko.

Komentáře

...