Na zařizování druhé svatby měl Jiří Císler jen tři dny, ale zvládl to!

Oženil se málem třikrát, ale jeden obřad zrušil drsným žertem!

Milovník života, komik, herec, šoumen i zpěvák Jiří Císler (+76) prožil poslední roky života pod tíhou Alzheimerovy nemoci. Všechna léta předtím si ale uměl užívat naplno, včetně vztahů se ženami!

Kdyby se sestavoval rodokmen Jiřího Císlera (+76), přišlo by se tam na předky nejrůznějších národností, hlavně ze strany jeho maminky. Ta se narodila na Ukrajině, ale kořeny sahaly až do Maďarska nebo Kyrgyzstánu. Odtud měl nejspíš Jiří svoji divokou krev.

Také vás může zajímat ...

Seriál mu přinesl slávu

Tatínek měl v Jiřího rodných Českých Budějovicích hospodu a přál si, aby jeho syn pokračoval v téhle živnosti. Ten k tomu nejprve skutečně směřoval. Šel studovat na obchodní akademii, ale stejně ho to nejvíce táhlo k umění. Uměl dobře hrát na housle a tak místo za výčepní pult nastoupil do divadelního orchestru.

Měl talent a také štěstí, postupně ho osud zavedl až do pražských divadel, kde dělal i režiséra. Jeden čas byl dokonce ředitelem Hudebního divadla v Nuslích – v budově, kde se dnes nachází Divadlo Na Fidlovačce. Protože si nedával moc pozor na to, co říká, párkrát byl „převelen“ na oblast.

Ať už byl ale Jiří kdekoliv, uměl v divadlech zrežírovat vynikající představení, která bývala pravidelně vyprodaná. Možná by zůstal jen takhle v pozadí, jako režisér a divadelní herec – ale zapracovala náhoda. Jiří dostal roli v seriálu Inženýrská odysea místo nemocného Josefa Somra (85). Díky tomu byl najednou v povědomí diváků a stal se populárním. Od té doby už se vezl na vlně slávy.

Dokázal pobavit i děti, pamětníci určitě vzpomínají na jeho Harryho Šoumena z pořadu Studio kamarád.

Přemluvil jí, ale pak to vzdal!

Oblíbený herec se oženil celkem dvakrát. Málem ovšem došlo i na třetí svatbu. V prvním manželství měl dvě dcery. Rozvedl se a poté se zamiloval do výrazně mladší ženy. Pracoval tehdy na oblasti v šumperském divadle a dotyčná dívka tam nastoupila jako elévka. Bylo jí o třicet roků méně, přesto jí Jiří dokázal postupně přesvědčit o tom, že by pro ni byl vhodným životním partnerem.

Slečna se nejprve bránila. Dobře věděla, jakou má Jiří pověst sukničkáře a svůdce. Krásná blondýnka ale nakonec podlehla a souhlasila s žádostí o ruku. Brala to opravdu vážně, nechala si od garderobiérek v divadle připravit svatební šaty. Jiří ale v poslední chvíli couvl a udělal to dost cynickým způsobem. Do divadla nechal poslat telegram o své smrti.

Došlo mu totiž, že takhle vysoký věkový rozdíl by stejně dříve nebo později vedl k rozpadu vztahu. Možná byste čekali, že takovýto krutý vtípek slečnu hluboce ranil, ale nebylo tomu tak. Pochopila totéž, co Jiří, že třicet let je moc. Oba zůstali v přátelském vztahu.

Netrvalo to ani rok a dívka se provdala, stejně tak jako se Jiří oženil – každý ale s někým jiným!

Za tři dny na radnici

S onou následující druhou svatbou to bylo skoro jako přes kopírák. Jiří působil v kolínském divadle, znovu se jednalo o vysokou krásnou blondýnu. Opět ji musel dobývat a přesvědčovat. Nejprve spolu začali žít v partnerčině malém bytě. Jiří se tam ale cítil dost stísněně. Rozhodli se proto pro výměnu bytu, k tomu ale bylo nutné stát se kvůli lepšímu vyjednávání s úřady manželským párem.

Šlo to hodně rychle, svatbu stihl Jiří zařídit během tří dnů – ve středu šel zjišťovat volné termíny, v sobotu pak došlo k samotnému obřadu. Přítomni byli jen ženich, nevěsta a dva svědci, přičemž známému herci šel za svědka jeho kolega a kamarád Bronislav Poloczek (+72).

Na něm bylo i to, aby zajistil svatební kytici, což se prý moc nepovedlo: sehnal jenom nijak lákavě nevypadající gerbery. Jiří a jeho nastávající neměli dokonce ani prstýnky na výměnu, takže se na ně oddávající úřednice nedívala příliš s pochopením.

Přesto takhle narychlo uzavřené manželství vydrželo až do Jiřího smrti v roce 2004!

Svoje parte si napsal už dlouho předem!

Kvůli Alzheimerově chorobě se stal Jiří Císler postupně nemohoucím. Tušil předem, že nad nemocí nevyhraje a tak si předem napsal parte, ve kterém se nazval „milovníkem života“. Jeho žena Magdalena ho pak našla čistě náhodou v šuplíku. „Nikdy jsem mu do jeho věcí nelezla.

Když jsme ale museli kvůli té jeho nemoci neustále přestavovat nábytek, našla jsem ho.“ Poté, co Jiří skutečně zemřel, rozeslala ho Magdalena všem hercovým přátelům a známým.

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj čas na kafíčko

Ve čtvrtek vycházející Můj čas na kafíčko odhaluje strhující životní story slavných hvězd, jejich lásky, prohry, vítězství, spalující vášně, bolestné rozchody, i usmíření a osudové vzestupy i pády těch největších českých i světových legend. To vše a mnohem více najdete v časopise Můj čas na kafíčko.

Komentáře

...