Nápis na stěně dal znamení

Tenhle příběh se nestal mně, ale mojí tetě Marušce. Došlo k tomu před mnoha lety, když zdědila po svém dědovi starý opuštěný dům, který kdysi sloužil jako mlýn.

Nejprve s manželem uvažovali o tom, že ho prodají. Nakonec ale změnili názor a rozhodli se celý objekt zrekonstruovat a mlýn uvést opět do provozu. Počítali s tím, že to bude trvat několik let, protože přestavba vyžadovala mnoho peněz. Pak ale došlo k něčemu nečekanému, co celý proces urychlilo.

Noc na statku

Byl konec léta a teta se strýcem se rozhodli, že ve stavení poprvé přenocují. K delšímu bydlení to zatím uzpůsobené nebylo, ale v jedné místnosti byla postel s matrací, na které se dalo přespat.

Také vás může zajímat ...

Toho, že byl mlýn vzdálen od nejbližší vesnice několik kilometrů, se nebáli. Ani ve snu je nenapadlo, že by se jim tam mohlo něco zlého přihodit. Krátce před večerem přišla jako naschvál prudká letní bouřka. Naštěstí do místnosti, kde teta se strýcem spali, nezatékalo.

Záhadný nápis

Teta, na rozdíl od strýce, dlouho nemohla usnout. Převalovala se z boku na bok, zírala do stropu a když bylo krátce před půlnocí, tak místnost náhle ozářilo matné světlo. Tetu to vyděsilo, ale pak ji napadlo, že to byl nejspíš jenom blesk.

Zavřela oči a když je po chvilce opět otevřela, na stěně naproti ní byl nápis. Stálo tam „pod starou vrbou“. Teta poplašeně vykřikla, což vzbudilo i strýce. Chtěla mu nápis ukázat, ale ten jakoby se rozplynul.

Stěna byla opět bílá. Nakonec teta připustila, že se jí to možná jen zdálo a pak oba usnuli. Příhoda s nápisem však tetě vrtala hlavou. Byla si jistá, i když to strýci nepřiznala, že to žádné vidiny nebyly.

Ten nápis viděla docela jasně. Přemýšlela, co mohl znamenat, ale na nic nepřišla. Aby strýci nepřidělávala starosti, tak už se o tom znovu nezmiňovala a společně pokračovali v rekonstrukci objektu. Celá přestavba šla hodně pomalu, protože jim chyběli peníze.

Vrba u potoka

Jednou v podvečer se vydali na procházku. Kolem mlýna tekl široký potok a v jednom jeho zákrutu stál starý rozložitý keř. Byla to vrba. V tu chvíli to prý tetě došlo. Ten tajemný nápis na stěně určitě označoval nějaké místo.

A slovo „pod“ znamenalo, že je pod tím stromem možná něco zakopané. Okamžitě svoji myšlenku nastínila strýci. Ten se kupodivu jejímu nápadu nevysmál, ale řekl, že za pokus nic nedají. Hned se vrátili do mlýna pro rýč a lopatu.

Vzácný nález

Dlouho kolem stromu marně kopali, teprve až po hodině narazili na něco tvrdého. Hnáni zvědavostí zapojili všechny svoje síly a o několik desítek minut později ze země skutečně něco vytáhli.

Jednalo se o starou truhlu. Odnesli ji do mlýna a vylomili zámek. Když ji otevřeli, nevěřili vlastním očím. V truhle se skrývaly různé zlaté a stříbrné šperky, i staré peníze. Teta se strýcem je postupně rozprodali a získali tak značnou finanční částku, a mohli tak starý mlýn opravit.

A ten nápis? Teta byla vždy přesvědčená o tom, že to byl vzkaz některého z bývalých mlynářů, který si přál, aby byl mlýn zachován.

Vendula M., (63), Prostějov

Časopis, který by vás mohl zajímat

Moje chvilka pohody

Moje chvilka pohody je týdeník určený čtenářkám „pohodářkám“, které berou život s nadhledem, shovívavostí, humorem i pochopením. Na své si přijdou všechny, které zajímají osudy jiných žen i známých osobností. Na nové číslo se můžete těšit každý čtvrtek.

Komentáře

...