Zapomínání je přirozené, mozek se tím chrání. Paměť ale musíte neustále trénovat, abyste si vždy vzpomněli na to, co potřebujete.
Stárnoucí člověk častěji zapomíná a hůř se učí, ale to neznamená, že by měl složit ruce do klína. Bystrý mozek si uchová ten, kdo stále baží po informacích, zdržuje se mezi lidmi, hýbe se a trénuje paměť. Zatímco před maturitou jste dokázali do hlavy dostat učivo za čtyři roky během chvíle, kolem čtyřicítky nenakoupíte bez seznamu, aniž byste něco zapomněli.
STÁRNEME, A PAMĚŤ S NÁMI
Paměť stárne stejně jako jiné tzv. kognitivní funkce, tedy třeba koncentrace nebo rychlost myšlení. Člověk se postupem času stává zapomnětlivějším a hůř si vybavuje některé věci. „Zapomínání je také ochranou před zaplavením mozku informacemi. Nemůžeme si prostě pamatovat vše,“ podotýká lékařka Iva Holmerová, ředitelka gerontologického centra, která se dlouhodobě věnuje pacientům s Alzheimerovou chorobou.
VZPOMÍNKY Z DĚTSTVÍ
Nejlépe zapamatovatelné jsou pro člověka informace, které považuje za důležité, rozumí jim a umí si je představit. A také události, k nimž se přidává nějaký výrazný emoční signál. Proto si vybavíte vzpomínku na dětství, když uslyšíte oblíbenou hudbu z té doby nebo ucítíte vůni, která se váže k nějakému prožitku. Přirozený pokles schopnosti učit se, který nastává s věkem, může člověk kompenzovat tím, že zůstává co nejdéle duševně i fyzicky aktivní.
