Odešel tiše. Stejně jako Pan Tau

Maminka už to z nákupu domů nestihla. Narodil se v lékárně.

Pro mnohé byl Otto Šimánek stejně pohádkovou bytostí jako Pan Tau. Možná za to mohla jeho životní láska pantomima, kde nepotřebujete slova. Snad proto, že jej proslavila nemluvná postava elegantního kouzelníka se zázračnou buřinkou.

Na svět se přihrnul jako velká voda. V rodině se vyprávělo, že jeho maminka byla právě na nákupech v Třešti, když ji přepadly porodní bolesti. Azyl rodící ženě poskytli v místní lékárně. Zde se zdroje vyprávějící o příchodu Otto Šimánka (1925–1992) na svět liší. Jedni tvrdí, že synka porodila na prodejním pultu.

Také vás může zajímat ...

Druzí přísahají, že místem narození pozdějšího miláčka dětí se stala pohovka v čekárně.

Elektromechanik, který chtěl být hercem

K divadlu to měl malý Otto vždy hodně blízko. Mezi ochotníky se objevil už jako kluk. A hercem – samoukem vlastně už zůstal. Ve výučním listě z Tesly v Praze-Karlíně měl totiž zapsáno „elektromechanik“. Jenže on tolik toužil po tom postavit se na divadelní prkna. A bez jediného slova okouzlit diváky. Tak, jak to umějí jenom velcí mistři pantomimy.

Díky ní ho miliony dětí pustily do svého světa.

Nebo bychom měli spíš napsat, že do něj vzali Pana Tau?

Stačilo zaklepat na buřinku

Vypadal úplně jinak než hlavní hrdinové tehdejších filmů pro děti. Jako by se sem snesl někdy ze začátku století. Vysoký elegán pán v dobře padnoucím obleku, s deštníkem a bílým karafiátem v klopě. A samozřejmě se zázračnou buřinkou. Stačilo zaklepat a splnil každé dětské přání. Kdo tenkrát netoužil po tom mít podobnou buřinku doma…

Kouzelná buřinka fungovala na poklepání prsty spolehlivě.

Chodily mu balíky dopisů

Magicky vypadal i počet seriálových dílů, v nichž se objevil. Bylo jich nakonec 33. Zažíval slávu, o které se mnohým hvězdám Hollywoodu mohlo jenom zdát. Pošťáci ho neměli moc rádi, protože v době bez mailů a internetu mu chodila pošta z celého světa. Na to, že by třeba do Německa mohl vyrazit inkognito na nákupy, nemohl ani pomyslet. Svého Pana Tau tam poznávali i bez buřinky a obleku.

Dospělí ho zvali na panáka, děti stály frontu na podpis.

Tajně chodil kouřit k sousedům

Všem pak trpělivě vysvětloval, že s kouzelnou buřinkou dokáže udělat kouzla jenom ve filmu. A přitom možná tajně doufal, že v jeho případě bude magické zaklepání prsty fungovat. Že mu pomůže napravit jeho těžce zkoušené zdraví. Pro silného kuřáka si smrt přišla opakovaně. Dvakrát se mu podařilo uniknout. Vylízal se z oboustranného infarktu i z mozkové mrtvice.

I pak doma zatloukal, že tajně chodí kouřit k sousedům.

Ani dvě operace nestačily

Slovo prevence mu nic neříkalo. Lékařským ordinacím se vyhýbal jako čert kříži. Když už tam konečně zašel, přinesl si odtud špatné zprávy. Že se rakovina střev rozšířila natolik, že ho nezachrání ani kouzelná buřinka. Že musí na operaci. Pokud možno hned. Zázrak se nekonal. Nepomohla ani druhá operace.

Život z těla elegána s buřinkou vyprchával nepohádkově rychle.

Do Mnichova už neodjel

Jenže pak u Šimánků zazvonil telefon. Ozval se hercův fanoušek. Měl zprávu, která přinášela naději. Zařídil prý Panu Tau operaci na špičkové klinice v Mnichově. Vše je zaplaceno. Stačí jen jediné. Převézt Ottu Šimánka do bavorské metropole. Jenže osud se obelstít nenechal. Ve stejný den, kdy hercova žena zařizovala převoz svého muže, Otto Šimánek upadl do kómatu.

O sedm dní později odešel. Tiše, bez jediného slůvka.

Tak jak to vždycky dělával Pan Tau.

Časopis, který by vás mohl zajímat

Staré dobré časy

V pestré nabídce měsíčníku STARÉ DOBRÉ ČASY čtenáři najdou vzrušující příběhy ze soukromí českých i zahraničních hereckých a pěveckých legend nedávné minulosti.

Komentáře

...