Návštěva dcery na dětském táboře se změnila v noční můru. Nachytala jsem pedofila přímo při činu a málem ho zabila!
Vzpomínky jsou zrádné. Člověk časem na to zlé zapomene a zůstane mu jen to dobré, které si časem ještě natře na růžovo, aby ta nostalgie stála za to. Jedna vzpomínka, hodně nepříjemná, mi ale zůstane vraty do duše až do smrti, tím jsem si jistá.
Když byly moje dvě dcery ve školním věku, největším problémem naší rodiny byly prázdniny. Ostatně, asi jako u všech, co mají malé děti a nevědí, co s nimi celé dva měsíce dělat. Dovolená tak dlouhá není a jediným řešením byl tábor, aby holky nebyly doma samotné a něco se jim nestalo.
No, nastaly prázdniny a dcery nám radostně zamávaly z autobusu. Bylo vidět, že jsou docela rády, že se svých starostlivých rodičů na dva týdny zbaví. Já ale měla pořád nějaké temné myšlenky.
Tábor vypadal jako opuštěný
„Co když se jim něco stane? Nic o těch lidech nevíme, co to pořádají…Neměli bychom se jet za nimi podívat? A co když na tom vodáckém táboře nastydnou?“ mrmlala jsem stále dokola.
Manžel byl naštvaný a o nějaké návštěvě nechtěl ani slyšet. „Bude to jen chvilka! Jako že jedeme náhodou kolem…“ konejšila jsem ho, ale nebylo to moc platné. Mlčel až do konce cesty, která naštěstí rychle utekla.
Dle plánu měl být oddíl někde utábořený a mít odpoledne plné her. Na místě nás přivítalo pár opuštěných stanů a jedna dřevěná bouda, která sloužila jako umývárna. Všude bylo ticho, nikde nikdo. „Asi jsou někde v lese nebo na výletě!“ promluvil poprvé od rána manžel a posadil se na břeh řeky.
Já vykročila k té dřevěné boudě, abych se podívala, jak to v ní vypadá. Doufala jsem, že se v klidu upravím a omyju obličej, řeka se mi zdála dost špinavá. Otevřela jsem dveře a strnula.
Pedofila jsem přistihla přímo při činu
Přímo proti mně se odehrávala scéna, na kterou do smrti nezapomenu. Malá holka, asi tak dvanáctiletá seděla přitisknutá ke zdi. Nad ní stál chlap, měl spuštěné kalhoty u kolen.
Ona měla vykulené oči a v nich slzy. Bylo to něco tak nečekaného a otřesného, že jsem v první chvíli úplně strnula. Potom, aniž bych o tom přemýšlela, jsem se rozběhla a skočila mu na záda. Zakousla jsem se mu přes jeho tričko do ramena, a co nejvíc zařvala, abych na sebe upozornila manžela.
Opatrnosti není nazbyt nikdy
Chlap se leknul, pustil tu dívku a ohnal se po mně. Nastala rvačka. Dívka jen seděla, polykala slzy a nehýbala se. V tom už přiběhnul manžel a začal se s tím chlapem rvát. Nepřepral by ho, ale já mu pomohla.
Trhala jsem mu vlasy, drápala ho a znovu kousala. Nakonec jsme ho společně udolali. Policie byla na místě ve chviličce. Z chlapa se vyklubal kuchař, kterého si táborníci najali. Nikdo o něm nic nevěděl, nikdo ho neprověřil.
A to už prý za něco podobného dvakrát seděl… Moje předtucha se bohužel naplnila, i když se týkala jiné holčičky, a ne té naší. Od té doby říkám všem, aby byli opatrní! Nebezpečí číhá asi úplně všude…
Jana P. (48), Hradec Králové
