Proč můj manžel nedokázal matce odpustit? Bylo za jeho drsným dětstvím nedorozumění a intriky? Jaké překvapení ho čekalo na vlastní svatbě? Ten chlap byl prostě úžasný! Nikdy by mě ani ve snu nenapadlo, že jej získám, vztah se promění v dlouhodobý a ještě si jej nakonec vezmu.
Byl o osm let mladší a vypadal tak skvěle, že se za ním i mladé holky otáčely. Jeho osud byl ale smutný. Matka jej po porodu odložila k prarodičům s tím, že se pro něj vrátí, až si vyřeší své soukromé záležitosti a bude mít zázemí. Nikdy se však tomu tak nestalo. Vděčí můj manžel za své skvělé vlastnosti tomu, že jej vychovali babička s dědečkem? Jak by býval skončil, kdyby si jej nechala jeho matka? Přicházela si totiž pouze půjčit peníze a často v podnapilém stavu.
O usmíření nechtěl slyšet
Po letech se karta obrátila. Manželova matka onemocněla, zestárla, ztloustla a přestala být atraktivní. Přišla o své četné přátele z mokré čtvrti a také ji přestali platit muži v barech. Nastala chvíle, kdy by se se svým tehdy již dospělým synem ráda usmířila. Ten však o její lásku nestál. Zvala jej na dovolenou, na obědy do drahých restaurací, kupovala mu dárky. On vše odmítal, a to i tehdy, když prarodiče zemřeli, a on neměl na světě nikoho. Byl raději sám, než by přijal svou matku na milost. Ani moje pozdější přímluvy nepomáhaly. I když to byl jinak člověk laskavý a nekonfliktní. Jakmile došlo na jeho matku, narazila jsem na tvrdý odpor. Ani naše společná svatba, kterou jsme chystali, ho neobměkčila. Takového jsem ho neviděla ráda, tak jsem přišla s nápadem. Najdeme ztraceného tatínka
O svém otci nic nevěděl.
Pouze to, že se chtěl o rodinu a svého syna postarat. O to více dával svou životní tragedii za vinu matce. Můj nápad najít jeho tátu a pozvat jej na svatbu, přivítal. Měla jsem za spolužáka policistu, tak najít otce mého manžela nebylo až tak těžké. A jak se záhy ukázalo, skutečně jsem se nemýlila. Tatínka jsme našli. Setkání to bylo velkolepé! Otec se synem si měli po tolika letech co vyprávět a nejúžasnější na celém setkání bylo, že se ti dva znali a často v našem malém městečku potkávali. Mému manželovi se udělalo konečně jasno. Tak, jak tomu z pravidla bývá, otce a matkou rozdělilo nedorozumění a hlavně intriky ze strany jeho bývalé přítelkyně. To ona se postarala o to, aby se ti dva nepohodli až tak dalece, že se už nikdy nedokázali usmířit. Nikdy nepřišla příležitost, kdy by si celou záležitost vyříkali. Matka se utápěla v alkoholu a pochybných známostech a otec? Ten si bývalou přítelkyni nikdy nevzal. Zpátky jej nezískala, ale aspoň se jí podařilo vztah rozbít.
Past na zlou tchyni
Konečně se nechal manžel obměkčit a souhlasil s tím, že svou matku na svatbu pozve. Všichni jsme byli zvědaví, jak bude setkání těch dvou po tolika letech probíhat a doufali jsme, že to bude bez dramatických projevů nebo dokonce hysterie. Zvlášť manžel měl velké obavy. Jeho matka nezvládala alkohol, a tak se děsil chvíle, kdy popije. To bývala vždy nevyzpytatelná. Tchyni jsme skutečnost, že jsme nalezli manželova otce a na svatbu jej pozvali, samozřejmě zatajili. Aby se svatbě nevyhnula. Tchyně se na svatbu svého syna velmi těšila a nic nenasvědčovalo tomu, že by na obřad a slavnostní hostinu nedorazila.
Setkání se proměnilo v drama
Konečně nastal náš den. S napětím jsme očekávali, jak se situace vyvine. Nebyli jsme ani tak nervozní z obřadu, jako z toho, jak manželova matka setkání přijme a jak se odpoledne a večer budou vyvíjet. Když ta chvíle konečně přišla, bylo to horší, než jsme i v hodně pesimistických vizích čekali. Mezi oběma vzniklo neskutečné napětí. Po svatební hostině se tchyně zvedla a chystala se odejít. Nic nenasvědčovalo tomu, že by došlo k usmíření. Až se najednou stalo něco, co nikdo nečekal. Když během loučení stanuli ti dva proti sobě jako gladiátoři a jejich oči se setkaly, nastala dramatická pauza. Tchyně zcela nečekaně vyprskla smíchy a smála se tak nakažlivě, že rozesmála svatebčany i obsluhu. Když konečně chytla dech, vyhrkla: „Ty tedy vypadáš, dědku! Pojď se mnou na panáka!“
Honili se kolem stolu
Člověk se nemá ale radovat předčasně. Alkohol rád rozvazuje jazyk a dodává lidem odvahu řešit i velmi staré křivdy. Tchyně s tchánem popili, při tanci si zajuchali, a tím to tehdy mělo skončit. Bohužel se ale tak nestalo. Padla osudová kapka hruškovice, a než se kdo nadál, běhala tchyně za tchánem kolem svatební tabule s příborem v ruce. Tchán byl naštěstí ve formě, tak si držel bezpečný náskok. Běda však každému, kdo se rozvášněné tchyni připletl do cesty. Jednoho bodla vidličkou, druhého nožíkem. Co si ti dva řekli, nemá dodnes nikdo tušení. Podstatné ale je, že si to tentokráte nevzali tak k srdci. Rychle si odpustili a za pár týdnů se u nás sešli na obědě. Chodí spolu na procházky a plánují společné vánoce.
Jana B. (49), Havlíčkův Brod
.
