Oldřich Vízner – Prostě Saturnin

Autogramiada Saturnina

Neúspěšný medik Bobo, který kokrhal na kohouta. Nebo blond princ Vilibald. Tím vším byl Oldřich Vízner, v civilu svůdce žen.

Přestál několik rodinných tragédií. Měl tři bratry. Ten starší v osmdesátých letech uhořel při manipulaci s plynovým ohřívačem, nejmladší zemřel ještě jako dítě na záškrt. Svým způsobem přišel Oldřich Vízner také o nejstaršího bratra Jaroslava (83), herce a režiséra, který v roce 1968 emigroval do Švýcarska.

Také vás může zajímat ...

Rodina žila ve Vokovicích, což byl tehdy pražský venkov. Proto se také Oldřich odmalička věnoval sportu. Herecký talent zdědil po tatínkovi, s nímž byla legrace, rád bavíval třeba i velkou společnost. Budoucí herec absolvoval jedenáctiletou střední školu se stavařským zaměřením, uvažoval o tom, že by se mohl stát architektem.

Cítil však, že mu v žilách koluje komediantská krev.

Léto s Bobem

Zkoušky na DAMU se skládaly v únoru, tedy daleko dříve než na ostatní vysoké školy, a mladík je udělal, takže bylo o jeho osudu rozhodnuto. Čas od času svého rozhodnutí litoval. „I když se to tak nezdá, naše profese je velmi náročná. Proces, kdy se postava rodí, je někdy doslova k nepřežití,“ stýská si.

„Zkoušení mě z celého herectví trápí vůbec nejvíc, musíte sám sebe hodně rozebrat a všelijak se v sobě vrtat, a to nemám rád.“

Do roku 1977 působil v kladenském Divadle Jaroslava Průchy, poté v pražském Činoherním klubu, na přelomu tisíciletí se odvážil na takzvanou volnou nohu, často jej můžeme vídat v Městských divadlech pražských. Do paměti filmových diváků se nesmazatelně zapsal hned v mládí, a to jako nezapomenutelný Bobo v komedii Léto s kovbojem.

Coby zoufalý a zmatený student lékařské fakulty byl Vízner neodolatelný. Ale zdaleka ne každý ví, že si původně brousil zuby na roli kovboje. „Jenže mi pak oznámili, že na kovboje nevypadám, a schramstnul ji Hanzlík. Byl jsem z toho zklamaný a trošku jsem na něj tehdy žárlil,“ vzpomíná herec.

Avšak i jako nešťastník Bobo, který hltá promočené zákusky i s vlhkým papírem, si získal srdce diváků. „Jen toho jména jsem se pak nemohl pár let zbavit, skoro všichni mě tak oslovovali,“ stěžuje si. „Vysvobodila mě z toho až jedna pohádka, kde jsem hrál Žabžu.“ Oslnil i jako princ Vilibald v pohádkovém seriálu Arabela, kterého hrál v blond paruce.

„Dodnes si pamatuji tu šílenou větu: Jsem čestný muž a šlechtic!“ směje se. „Ale zhostil jsem se jí se vší vážností. Ostatně jak jinak, když to bylo ve scénáři.“ Jednou v paruce přijel rovnou domů a měl s sebou pohádkový prsten, aby ho ukázal dcerám.

A najednou vidí, jak s ním mladší Róza otáčí pod stolem na prstu ve chvíli, kdy ji matka hubovala, a marně se ji snaží proměnit v havrana.

Zákaz úsměvu

Navždy též zůstane legendárním Saturninem. „Saturnina jsme točili dva měsíce každý den, kromě jedné jediné neděle, a já se za celou tu dobu vlastně nezasmál, abych nevypadl z role. Byl jsem v ní vlastně tehdy pořád. Po natáčení jsem se hned šel učit text na druhý den, takže pro cokoli jiného vůbec nebyl prostor,“ říká talentovaný umělec.

Když se ho ptali, co by dělal, kdyby měl kouzelný prsten princezny Arabely, odpověděl, že by leckoho změnil v havrana a nechal ho odletět. Pestrý je Víznerův nejen pracovní, ale i soukromý život. Ve dvaadvaceti se oženil se stejně starou kolegyní Janou Šulcovou (73). Byli ukázkový pár, oba pohlední, úspěšní, zamilovaní, narodily se jim dvě dcery, Tereza (48) a Rozálie (45).

„Všechno to klapalo.

My jsme byli dvacet let s Oldou nejšťastnější lidi na světě.

Měli jsme se strašně rádi a neměla jsem pocit, že by ten vztah léty ochaboval,“ vzpomíná herečka na nejhezčí roky svého života. Pak se to stalo. Oldřich se zamiloval do překrásné Evelyny Steimarové (75). „Pro mě to bylo takové ponížení, že jsem to nemohla odpustit,“ říká Šulcová, která by se dnes už zachovala jinak.

Nicméně tehdy se s manželem rozvedla a propadla alkoholu do té míry, že ji to málem stálo život. Zato Vízner se ze života naopak těšil. Po krátkém románku s Evelynou se oženil se skriptkou Zuzanou, narodila se dcera Viktorie (24), ani toto manželství nevydrželo. Koncem devadesátých let se sblížil s herečkou Vendulkou Křížovou (48), tu si však za manželku nevzal, žili na psí knížku.

Narodily se jim děti Anežka (20), Albert (18) a Ferdinand (13).

Ale ani zde čilý Vízner nezapustil kořeny.

Další přestup

Po dvaceti letech dal životní družce sbohem. Coby sedmdesátiletý rodinu opustil, údajně zahořel pro mladou kolegyni z divadla. Životní energie nadaného herce je zjevně nevyčerpatelná. A klobouk dolů i před vztahy v rodině: Vendulka Křížová a první Víznerova žena Jana Šulcová jsou kamarádky.

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj kousek štěstí

Každé pondělí se můžete potěšit novým vydáním časopisu MŮJ KOUSEK ŠTĚSTÍ. Najdete v něm aktuální zprávy ze společnosti, přitažlivé příběhy známých českých osobností, dechberoucí zážitky ze života čtenářů, spousty výherních křížovek a samozřejmě nechybí ani různé rady pro zdraví, krásu, zajímavé recepty a tipy pro volný čas.

Komentáře

reklama