Osudovou lásku Hany Maciuchové ukončila smrt milovaného partnera!

Chtěla se s Jiřím definitivně rozejít, ale stačil jediný pohled a vše bylo jinak!

Jedna z našich nejlepších hereček, Hana Maciuchová (74), hrála i ve spoustě romantických příběhů. Ten nejkrásnější ale prožila mimo divadelní scénu a záběry kamer – po boku muže o 19 let staršího, který jí toho dal v životě nejvíc!

Lásku k divadlu zdědila Hana Maciuchová (74) po rodičích. Její tatínek byl skvělým zpěvákem, hercem, tanečníkem i režisérem, to vše na nadšené ochotnické úrovni. Jinak pracoval v olomouckých Moravských železárnách, kde vedl i výuku cizích jazyků. „Pocházel ze Sudet, uměl německy jako česky, pak se na obchodní akademii naučil anglicky a sám francouzsky.

Také vás může zajímat ...

Kromě toho byl pilotem bezmotorových i motorových letadel a instruktorem žáků, kteří měli stejnou touhu jako on.

Nás děti to samozřejmě lákalo, já jsem směla do letadla jako první,“ vzpomínala herečka v jednom rozhovoru.

Kytici předávala s pláčem

Od svých rodičů získala Hana lásku, vychování, touhu poznávat, odpovědnost a důvěru v sebe samu – právě takto to po letech vyhodnotila. Nebyli přísní, ale když bylo třeba, uměli vzbudit respekt. „Když nám otec něco řekl, tak to byl fakt. Nediskutovali jsme o tom a neměli pocit, že o něco přicházíme,“ konstatovala. Ve čtrnácti letech se Hana poprvé postavila na jeviště.

První roli si ale zahrála už dávno předtím, ještě v předškolním věku. Jednalo se o pohádku Sněhurka a sedm trpaslíků. Hana, která byla hezká už jako malá holčička, měla samozřejmě hrát Sněhurku. Ona ale tuhle roli odmítla. Nelíbilo se jí, že by měla umřít a že by jí pak nějaký princ měl dát „pusinku“. Zašlo to tak daleko, že donutila maminku, aby to vysvětlila paní učitelce.

Dopadlo to pro Hanu dobře, nakonec hrála trpaslíka Šmudlu a byla šťastná. V těch čtrnácti letech to už ale bylo něco jiného. Tehdy její tatínek inscenoval hru Lucerna od Antonína Jiráska (+78). Bylo třeba obsadit i družičku. Snadnou roli se Hana rychle naučila. Premiéra jí ale citově zasáhla. Když vešla na jeviště s kyticí a podívala se na diváky, dostala trému.

„Začala jsem kněžnu vítat tak, že jsem plakala, strčila jí kytku a vypadla,“ vzpomínala.

„Všichni koukali jako blázni a pak říkali rodičům, že ta Hana má snad talent.“

Dostávala rady od diváků!

Svoji první lásku prožila Hana v patnácti letech. Vzpomíná na ni jako na podmanivou, objímající a vzrušující a utajenou před tatínkem. Jejího prvního kluka ale prý nezajímalo divadlo a herectví se spíš smál. „Mě můj koníček bavil, proto zvítězil,“ konstatovala Hana. Po maturitě na gymnáziu v Olomouci odjela do Prahy, kde vystudovala DAMU.

Do svého osudového angažmá v Divadle na Vinohradech pak nastoupila v roce 1971. Velkou popularitu jí přinesla hlavně televize, zejména některé seriály. Nejprve to byla role „lahůdkové Olinky“ v Ženě za pultem. „Bylo to vtipná, lehce střelená holčička,“ charakterizovala jí herečka. Od stejného režiséra pak dostala nabídku zahrát si v Nemocnici na kraji města.

Tady už se jednalo o mnohem vážnější roli manželky doktora Blažeje, představovaného Josefem Abrhámem (80). Jak známo, její seriálový muž si na věrnost nepotrpěl. Diváci tehdy všechno hodně prožívali a tak Hana dostávala spoustu dopisů jako reakci na vývoj děje. „Byly velmi vyhrocené,“ uvedla. „Někdo mi například napsal: seberte své děti, kufr a odejděte od něho.

Jiní mi psali: jak můžeš komplikovat život takovému úžasnému lékaři, vypadni!“

Všechny podoby lásky

V reálném životě na Hanu čekal jiný typ lásky, velmi osudové a hluboké. S Jiřím Adamírou (+67), který byl od 19 let starší a ženatý, se potkali při práci. „Někdo hledá lásku a netuší, jak marná je to snaha,“ konstatovala Hana.

„My jsme se nehledali, láska našla nás.“ Rozhodně to ale nebyly na začátku žádné růžové obláčky, dvojice si prožila i dva velmi složité roky, kdy se spolu střídavě rozcházeli a znovu dávali dohromady.

„Náš vztah nebyl jednoduchý, prožili jsme všechny podoby lásky,“ přiznala Hana, „okouzlení, slast, že jste středem pozornosti milovaného člověka, ale vedle bezmezné krásy existují také útrapy a hrůzy lásky. “ V jednu chvíli dospěla Hana k rozhodnutí, že takhle to už dál nechce. Zatímco Jiří byl se svojí rodinou na zahraniční dovolené, ona odjela s maminkou na dva týdny do Nízkých Tater.

Tam jí neustále předkládala své důvody, proč vztah s Jiřím ukončí. Maminka jí to odkývala, ale nakonec bylo stejně všechno jinak. Hana natáčela jednu pohádku. „Poslední natáčecí den se rozrazily dveře ateliéru a v nich stál Jiří. Všechna rozhodnutí byla v troskách,“ vzpomínala na zásadní okamžik.

Vztah jim oběma vydržel dvacet let až do smrti legendárního herce.

Po operaci přišel šok!

Věkový rozdíl mezi ní a Jiřím nikdy Haně nevadil, vlastně ho prý ani nevnímala. Prožívala krásné splynutí duší. „Pokud jsem měla problém a svěřila se mu, s humorem nabídl řešení, které mě okamžitě osvobodilo,“ uvedla. „Jeho optikou jsem pak nahlížela na všechny věci, co se zdály být zpočátku tíživé a stresující.“ Haně nevadilo ani to, že Jiří byl idolem pro mnoho žen.

Neexistoval prý žádný věkový limit jeho ctitelek, od dívenek až po babičky. „Já jsem ho poznala, když mu bylo čtyřicet pět,“ popisovala.

„Mladické eskapády si odžil ve Zlíně a Ostravě, už získal určitý přehled, nadhled, selektoval.“ Jiří podržel Hanu i v osudových chvílích, kdy prodělala těžkou operaci – a po ní se od lékařů dozvěděla, že už nikdy nemůže mít děti.“ Zpočátku byla tato situace pro herečku šokem. Vědomí, že se nestane matkou, mělo negativní vliv na její zdraví.

Dostala silné horečky, bylo to prý, jako kdyby se jí zapálil mozek. „Nebyly tam žádné komplikace, jen mě prostě takhle zničila ta zpráva,“ vzpomínala. Pomohl jí Jiří i její povaha Střelce.

„Pokud nemohu věci ovlivnit, nechávám je plynout, naopak, když je šance, udělám první poslední, abych našla řešení,“ charakterizovala se.

Smiřovala se s tím dlouho

Velkou životní lásku bohužel předčasně ukončila Jiřího těžká nemoc, rakovina páteře, se kterou bojoval, ale které nakonec podlehl. V roce 1993 zemřel na pooperační komplikace. Pro Hanu se tehdy zhroutil celý svět. Nedokázala unést, že už tady její milovaný partner není. „Byla jsem nezralá a pořád tiskla jeho duši.

Utíkala jsem domů a vedla fatální úvahy, zda ho osud chtěl ušetřit a nedovolil mu zestárnout,“ svěřila se v jednom rozhovoru. „Trvalo léta, než jsem na fakt, že odešel, dokázala přistoupit.“ Jiřího už v jejím životě nikdo nenahradil, další lásku se už nesnažila prožít. Také ona sama se později ocitla v ohrožení. Jedno lékařské vyšetření odhalilo, že má rakovinu prsu.

Kdysi stejnou nemoc prodělala úspěšně i její maminka, což Haně dodalo sílu do boje o život. Podstoupila operaci a za pět týdnů po ní se mohla vrátit zpátky na jeviště.

Dál se drží v té nejvyšší lize českého herectví, a když se ohlédne za svojí dlouhou kariérou, může mít oprávněný pocit naplnění!

Svatbu s Jiřím odmítala kvůli pověrčivosti!

Vztah s Jiřím Adamírou byl plný romantiky a překvapení. Často jí nechával doma veršované vzkazy, jako třeba: „Na chvíli spočinout ve stínu tvých řas a měl bych zas sílu pracovat pro rozhlas.“ Jiří si přál vzít Hanu za manželku a jejich vztah potvrdit oficiálně, ale ona odmítala.

Bylo v tom trochu pověrčivosti, protože by se bývalo jednalo už o třetí Jiřího svatbu – a říká se nejen do třetice všeho dobrého, ale i všeho zlého.

Později, když byl její partner nemocný, tak své neústupnosti litovala.

Režisérka držela při natáčení stopky v ruce!

Jednou ze slavných rolí Hany Maciuchové byla i Anče z Krkonošských pohádek. Večerníčky, které jsou populární dodnes, se natáčely většinou v pozdních nočních hodinách. „Tři týdny jsme zajížděli po desáté hodině večer na Barrandov,“ vzpomínala herečka. Zpětně také děkuje režisérce pořadu, která věděla, že finální verze musí mít nanejvýš patnáct minut.

Držela prý stopky v ruce, a když byl výsledek časově delší, muselo se přetáčet.

Proto díky tomu tempu baví pohádky i dnešní děti.

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj čas na kafíčko

Ve čtvrtek vycházející Můj čas na kafíčko odhaluje strhující životní story slavných hvězd, jejich lásky, prohry, vítězství, spalující vášně, bolestné rozchody, i usmíření a osudové vzestupy i pády těch největších českých i světových legend. To vše a mnohem více najdete v časopise Můj čas na kafíčko.

Komentáře

...