Pana šéfa jsem totálně znemožnila

Namyšlený mladíček mi začal dělat šéfa tak trochu nedobrovolně. Zdědil mě po svém předchůdci a neuplynul den, kdy by mi to nevyčítal!

Perfektní oblek a boty šité na míru. Ovocný koktejl a místo oběda posilovna. To byl můj šéf. Obal a v něm prázdno. Všechno, co potřeboval, jsem mu připravila na stříbrném podnose. On jen podepisoval. Jenže kdybych se rozkrájela, nikdy se mnou nebyl spokojený.

Neuplynul den, kdy bych nemyslela na svého starého pana ředitele, který sice chodil v rozšmajdaných polobotkách, ale lidí si uměl, na rozdíl od tohohle Kašpárka, vážit.

Také vás může zajímat ...

Posmíval se mému nosu

„Heleno, co to zase máte na sobě? A nepřibrala jste náhodou?“ vyslechla jsem si hned v pondělí místo pozdravu na uvítanou. Štvalo mě to, ale co jsem mohla dělat? Na těch posledních let, kdy jsem ještě musela chodit do práce, mi nestálo za to, hledat si něco jiného.

A taky zdraví mi moc nesloužilo. Tak jsem se snažila všechny urážky statečně snášet. Ale jednou můj pohár trpělivosti přetekl. Nesla jsem zase šéfovi něco k podpisu, když jsem ho pootevřenými dveřmi slyšela, jak do telefonu říká: „Počkej, nechoď za mnou tak brzy, ta stará bréca mi sem pořád leze a strká do všeho ten svůj obrovský nos!“ Nemusela jsem dlouho přemýšlet, o kom je řeč.

Můj nos byl svojí velikostí vyhlášený široko daleko! Urazilo mě to a umínila jsem si, že se tomu nezdvořákovi pomstím.

Pomohl mi fotograf

A pořádně. Přemýšlela jsem několik dní a stále dokola si v hlavě přehrávala ten jeho rozhovor. Nakonec jsem dospěla k závěru, že mluvil s milenkou, to bylo jasné. Jenže, co si s touto informací počít? Nakonec bude ještě za hvězdu, že si vydržuje nějakou atraktivní kočičku! A potom mě to napadlo.

Zašla jsem za kamarádem fotografem a poprosila ho o pomoc. Během několika hodin mi vyrobil pár falešných fotek. Byl na nich můj šéf, kterého jsem tajně vyfotila u jeho auta. A taky taková hodně zaoblená starší baculka asi velikosti XXXL.

V zástěře a nemoderních botách, s umaštěnými vlasy a nákupní taškou. Trochu jako z ruského filmu. Přesně ten typ, nad kterým můj milý šéf ohrnoval nos!

Šéf se vzteky málem zbláznil

Tu boubelku fotograf vystřihnul někde z časopisu. Zobrazené pozice nenechaly nikoho na pochybách. Šéf, ten namachrovaný chlapák, má milenku! A starou! A dokonce ne moc reprezentativní… Fotky jsem vyvěsila hned u vrátnice na firemní nástěnku.

Lidé cestou do práce je nemohli minout. A také neminuli. Chechtali se, jen ty fotky uviděli! Šéf mohl vzteky puknout a nebylo mu nic platné, že ze zdi strhnul rovnou celou nástěnku. O co víc zuřil, o to víc měl ostudy. A já? Jen jsem si radostně pudrovala svůj velký nos.

Dana P. (58), Brno

Časopis, který by vás mohl zajímat

Moje chvilka pohody

Moje chvilka pohody je týdeník určený čtenářkám „pohodářkám“, které berou život s nadhledem, shovívavostí, humorem i pochopením. Na své si přijdou všechny, které zajímají osudy jiných žen i známých osobností. Na nové číslo se můžete těšit každý čtvrtek.

Komentáře

...