Po mozkové mrtvici zapomněl Václav Neckář texty písní a musel se znovu učit mluvit!

Cesta na koncert málem skončila smrtí – a měla brutální následky!

Zpěvák Václav Neckář (77) zažil raketový start ke slávě v 60. letech. Po roce 1989 měl problémy a vypadalo to, že skončí. Přišel nový restart, jenže brzy nato prožíval další komplikaci s trvalými následky.

Oba rodiče Václava Neckáře (77) byli divadelníky, takže své dětství prožil v zákulisí státní opery v Ústí nad Labem. „Divadlo bylo vlastně naším druhým domovem,“ vzpomínal. Ačkoliv se prosadil v oblasti populární hudby, původně ho to táhlo jiným směrem.

Také vás může zajímat ...

Jeho velkou láskou byla opera. V deseti letech si ho v divadle vybral dirigent, aby zazpíval v opeře Othello. „Potřeboval do druhého jednání dětský sbor, ale v divadle žádný nebyl, tak jsem celý ten sbor zpíval sám,“ prozradil Václav.

Osudná setkání v Plzni

U operního zpěvu by asi zůstal, dostal v divadle ještě pár dalších malých rolí. Naposledy si zazpíval ve 14 letech. „Pak přišla mutace a skončila moje operní kariéra,“ konstatoval Václav. „Ale opera je mojí láskou pořád, rád ji poslouchám.“ Rozhodl se tehdy, že se stane činoherním hercem.

Několikrát se pokusil udělat zkoušky na DAMU, ale nevyšlo to. Poprvé ho nevzali proto, že měl prý příliš výrazné sykavky. Podruhé mu řekli, že nemá dostatek talentu. Potřetí, když už působil jako elév a opravdu hrál, se naopak dozvěděl, že už má zkušeností až moc.

„Čtvrtou zkoušku jsem prošvihnul kvůli žloutence,“ popisoval zpěvák. „Na další jsem se vykašlal, protože jsem získal angažmá v pražském divadle Rokoko.“ Než se ale do Rokoka dostal, prošel si divadly v Mostě a v Plzni. V plzeňském divadle zažil dvě osudová setkání se ženami.

První z nich byla Marta Kubišová (78). Společně s ní a s Helenou Vondráčkovou (73) vytvořili za pár let trio Golden Kids, které mělo našlápnuto k velkému evropskému úspěchu. Druhou pak byla jeho budoucí žena.

Musel si na ni počkat

Na první vystoupení v divadle Alfa v Plzni moc rád Václav nevzpomínal. Musel hned zaskočit za nemocného kolegu a měl za něho zazpívat píseň s názvem Amálka. Odpoledne se píseň naučil, nebo si to alespoň myslel. Jednalo se o zájezdové představení do Klatov. Václav vystoupil na jeviště a zapomněl text.

„Začal jsem zpívat: Amálko, Amálko, Amálko, la la la la. V Klatovech se o Amálce nic jiného nedozvěděli a Marta Kubišová se v portále řehtala a pak mi pogratulovala k prvnímu vystoupení,“ líčil zpěvák v jednom rozhovoru.

Od té doby má prý před každým vystoupením trému, ale nijak ho to nesvazuje. Příjemnější byly pocity při prvním pohledu na Jaroslavu Žlábkovou (+76). City se probudily téměř okamžitě a setrvaly na dlouhá a dlouhá léta, až do partnerčiny smrti v roce 2015. Václavovi nevadilo, že Jaroslava byla o tři roky starší.

Okamžitě mu bylo jasné, že v životě už nechce hledat žádnou jinou ženu. Nebylo ovšem snadné dosáhnout svého. Jaroslava totiž krátce po jejich seznámení přijala nabídku účinkovat v NDR a tam se stala jednou z hlavních představitelek baletního souboru ve Výmaru.

Dělala tam slušnou kariéru, dostala se až do Komické opery v Berlíně. Než došlo za pár let ke svatbě, stal se z Václava mezitím zpěvák, který už měl miliony fanynek a fanoušků.

Malý zpěvák v malém bytě

Své první vystoupení měl Václav v roce 1965. Bylo to na Václavském náměstí, v dnes už neexistující kavárně Luxor. Dva dny poté se mohl poprvé slyšet i v rádiu, díky písničce Tu kytaru jsem koupil kvůli tobě. Původně měl song zpívat Waldemar Matuška, ale ten se písně vzdal a tak ji Václav „zdědil“.

Ačkoliv se stal brzy slavným, neznamenalo to, že mu hned osud ve všem přál. V Praze neměl své bydlení, musel přespávat na ubytovně v Melantrichově ulici. Tam prý kdysi, za první republiky, býval hodinový hotel.

Zpěvák se tím ale netrápil, konstatoval, že je to sice malé, ale on je také malý – narážel na svoji výšku 169 centimetrů. Definitivně svoji bytovou situaci vyřešil Václav až po svatbě, díky jedné náhodě. Jeho tchán měl totiž parcelu, se kterou se nic nedělo.

To se nelíbilo stavebnímu úřadu, který nařídil, aby se parcela prodala nebo se na ní začalo stavět. Vyrostl tam tedy tehdejší typický rodinný dům typu Okál, ve kterém pak Václav a jeho žena dlouho bydleli.

Zastal se Marty Kubišové

Václav si splnil i své sny o herectví. Podařilo se mu dokonce zahrát si hlavní roli v oscarovém filmu Ostře sledované vlaky. Dodnes diváci milují také pohádku Šíleně smutná princezna, která byla jemu a Heleně Vondráčkové psaná přímo na tělo.

S Helenou a s Martou Kubišovou už tehdy tvořili slavné trio Golden Kids, o němž se říkalo, že prý inspirovalo vznik švédské skupiny ABBA. Měli velký úspěch i na Západě, vystupovali dokonce ve věhlasné pařížské Olympii.

Kdyby se tehdy neodehrávaly tak dramatické politické události, možná by tohle trio zářilo dlouho po celém světě. Bohužel přišla dramatická změna režimu, okupace cizími vojsky a zákaz pro Martu Kubišovou. Sláva hvězdné trojice tak trvala pouhých patnáct měsíců. Po Martě režim tvrdě šel a neváhal ji například falešně obvinit z focení pornografie.

Jednalo se o hloupou fotomontáž a Václav byl jedním z těch, kdo se za svoji kamarádku postavili. Kvůli tomu se pak už sám nikdy na Západ nedostal. Pustil se do sólové dráhy a pomáhal mu přitom jeho mladší bratr Jan (71).

Společně založili skupinu Bacily a Václav úspěšně pokračoval ve své kariéře i v 70. letech. Vždycky zpíval písničky s hezkými, smysluplnými texty, kterým uměl dodat svým projevem působivost.

S milovanou ženou se nestačil rozloučit

Stejně jako ostatní kolegové a kolegyně měl i Václav po roce 1989 problémy. Musel čelit všelijakým pomluvám a také nové konkurenci. Smůla postihla i jeho kapelu, která sice při demonstracích na pražské Letné pomáhala ozvučit projevy, ale do drahé aparatury napadal sníh a ta vyhořela.

Zemřel také manažer, který se o Bacily staral už od počátku 70. let. Vypadalo to, že s koncerty i s novými písničkami je konec. Pak se objevila naděje v podobě výše uvedené písničky Tu kytaru jsem koupil kvůli tobě, která byla použita ve filmu Pelíšky.

Osud ale drsně zasáhl do zpěvákova života, když ho postihla mozková mrtvice. Měl přitom štěstí v neštěstí, protože se to stalo v autě během řízení. Přežil, ale nezůstalo to bez následků. Nejen, že zapomněl texty všech svých písní, ale musel se prakticky znovu naučit mluvit!

S tímhle se dalo pracovat, ale s další těžkou ranou, kterou utrpěl před časem, bohužel ne.

Po krásném a dlouhém společném životě totiž zemřela jeho milovaná žena. Měla dlouhodobější zdravotní problémy, léčila se s ledvinami i se srdcem. Nakonec musela zůstat v nemocnici. Václav se s ní nestačil rozloučit.

O tom, že Jaroslava zemřela, se dozvěděl před koncertním vystoupením ve Zlíně. Jako správný profesionál své publikum ani v nejtěžší chvíli svého života nezradil. Věděl, že jeho životní láska by si to takhle přála!

Z písničky k filmu se stal nečekaný vánoční hit

Nečekaný úspěch, se kterým nepočítali ani tvůrci, měla Václavova písnička Půlnoční. Napsali ji mladí autoři a on nejprve váhal, jestli se toho má ujmout. Jednalo se o song, který krátce zazněl v animovaném filmu Alois Nebel.

Václav se nechal přemluvit a určitě nelitoval, protože nazpíval jeden z nejúspěšnějších vánočních českých hitů. Díky videoklipu, který k písni vznikl, si Půlnoční zamilovaly miliony lidí. Václav potom s písničkami od stejných autorů vydal album Dobrý časy.

Bratr měl být vojákem z povolání, ale Václav ho vykoupil!

S bratrem Janem spojuje Václava celoživotní silné pouto. Vždy si rozuměli, i když je dělil věkový rozdíl šesti let. Nepřebírali si navzájem dívky. „Na každého přišla puberta jindy, a tím i myšlenky na ženy,“ uvedl Jan.

Mladší zpěvákův bratr měl původně nosit vojenskou uniformu a stát se armádním muzikantem. Tuhle cestu si nakonec rozmyslel, ale dostat se z vojny nebylo snadné. Dalo se to ale řešit tím, že někdo dotyčného „vykoupil“ – a Václav od uniformy Jana opravdu osvobodil. Přišlo ho to na 15 tisíc korun.

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj čas na kafíčko

Ve čtvrtek vycházející Můj čas na kafíčko odhaluje strhující životní story slavných hvězd, jejich lásky, prohry, vítězství, spalující vášně, bolestné rozchody, i usmíření a osudové vzestupy i pády těch největších českých i světových legend. To vše a mnohem více najdete v časopise Můj čas na kafíčko.

Komentáře

reklama