Po rozchodu se slavným režisérem už Hana Hegerová nenašla muže, který by měl jeho úroveň!

Když se vrátila z půlročního vězení, mohla zpívat jen v hotelových barech.

Legendární šansoniérka Hana Hegerová (85) si v životě užila hodně dobrého i špatného. Do té druhé kategorie patřila například tvrdá práce v továrně, vězení nebo v poslední době vážné zdravotní problémy.

Vždycky zdůrazňovala, že důležitější než melodie písničky je pro ní text. Musí být o něčem. Šansony, kterými nás více než půl století obdarovávala, než definitivně ukončila svoji kariéru, byly vyprávěním o životě, o trampotách s láskou, o bolesti i o naději.

Pro Hanu Hegerovou nebyl problém podat je přesvědčivě a z hloubi duše – protože sama měla spoustu různých životních zkušeností.

V 80. letech se ocitla na půl roku ve vězení.

Kurzy pro ni byly záchranou

Také vás může zajímat ...

Své skutečné křestní jméno Carmen dostala slavná zpěvačka díky babičce, která milovala operu. U Farkašů (jak zní původní rodné příjmení Hany Hegerové) se hodně poslouchala klasická hudba. Později si oblíbila i swingové písničky. Hudba pro ni každopádně hodně znamenala. „Celý život jsem doprovázená hudbou. Pro mě by byl nejvyšší trest, kdybych nemohla poslouchat hudbu,“ prohlásila.

Jako neposedná malá holka ale mohla mít namířeno i jiným směrem, tanečním. Maminka Carmen totiž svoji dcerku přihlásila do baletu, protože doufala, že tam vybije svoji přebytečnou energii a po třech hodinách cvičení už ji pak doma lépe zvládne. Možná by to i vyšlo, ale při jednom lékařském vyšetření našli malé Carmen srdeční nedomykavost chlopní a bylo po baletu.

Nešlo o jedinou změnu, která jí potkala. Dokud byli rodiče spolu, měla pohodový život v Bratislavě, kde byl tatínek ředitelem banky. Jakmile se rozvedli, přestěhovala se s maminkou do Hurbanova nedaleko Komárna. Tam vystudovala gymnázium, ale nedostala se na vysokou školu. „To proto, že moje rodina jaksi nevyhovovala,“ upřesnila zpěvačka poměry, které nastaly po roce 1948.

Musela jít pracovat do loděnice. Prostředí těžkého průmyslu vnímavou dívku deptalo a tak hledala možnosti nějakého dalšího studia. „Absolvovala jsem kurz rentgenu, laborantský, dietetický, zubotechnický a divadelní,“ vypočítávala. „A pak jsem se musela rozhodnout.

Pro divadlo jsem se rozhodla jenom proto, že jsem věděla, že budu dva roky v Bratislavě a vypadnu z Komárna, kde mi skutečně nebylo dobře.

Takže jsem vyškolená herečka, dramatická umělkyně.“

Svého syna bohužel Hana přežila.

Manželství vydrželo tři roky

V Bratislavě ji šťastnou náhodou ji potkal režisér Jiří Krejčík (+85), aniž tušil, že Hana studuje herectví. ,,Zastavil mě na ulici a řekl, že by ho zajímalo, jak vypadám na plátně,“ vzpomínala. Dostala hlavní roli ve filmu Frona, kterou perfektně zvládla. Pokud byste ale hledali její jméno v titulcích, museli byste pátrat po příjmení Čelková. Vybrala si ho podle rodného jména své maminky.

Současně s tím došlo ke změně v jejím osobním životě. Vzala si divadelního dramaturga Dalibora Hegera (+80), který se později stal ředitelem Slovenského národního divadla – jeho příjmení nosí dodnes. Narodil se jim syn. „Byla to nelehká situace, šlo o neplánované dítě,“ přiznala zpěvačka. „Nebyli jsme připraveni, ani já, ani jeho otec.

Když odešel na vojnu, zůstala jsem na všechno sama.“ Později, po rozvodu, když zpěvačka dostala práci v Praze, nechala syna na Slovensku s jeho otcem. Jiná možnost nebyla. „Já jsem ho nemohla mít u sebe, bydlela jsem v podnájmu, měla spoustu práce a peněz nebylo nazbyt,“ vysvětlovala. Než se ale do Prahy dostala, prožila si krušné chvíle.

Nastoupila do angažmá v Žilině, zatímco syna měla u sebe babička. Jako chudá mladá žena neměla Hana ani peníze na uhlí.

Rozhodla se proto o prázdninách si přivydělat zpíváním v Bratislavě, v místní Tatra Revui.

Ján Roháč byl její největší láskou.

Špunt ze šampaňského má dodnes

Její vystoupení měla úspěch a následovala nabídka z Prahy. Nejprve nastoupila do Rokoka, což bylo jedno legendární divadlo a potom na ještě slavnější scénu, do Semaforu, kterému v té době vládli Jiří Suchý (86) a Jiří Šlitr (+45). Ten na příchod slavné hvězdy vzpomínal: „Měli jsme se Šlitrem jedno dilema – ona zpívala šansony, a my jsme nějak na šansony nebyli.

Šlitr byl odchovaný dixielandem a potom přišel dokonce rokenrol, swing a tyhle věci. A to na nás působilo. A šansony byly tak trošičku opomíjeny. Ale když jsme tam měli Hegerovou, tak jsme říkali, musíme pro ni psát šansony. A napsali jsme pár šansonů, které má v repertoáru dodnes.“ Ještě důležitější bylo pro Hanu seznámení s režisérem Jánem Roháčem (+48).

Došlo k němu po jednom představení, kdy šla s kamarády do pražské vinárny Balkán. Tenkrát se pilo šampaňské a špunt z oné lahve si zpěvačka schovala na památku dodnes. V Jánovi našla skvělého partnera, o kterém prohlašovala, že je pro ni ideálem. Měli společné zájmy: hudbu, film, divadlo, zábavu, jídlo a pití. Nikdy se spolu nenudili.

Nakonec se Hana s Jánem rozešla – bylo to proto, že nedokázala unést jeho permanentní zájem o jiné ženy.

Od té doby už neměla žádný dlouhodobý vztah.

V Dobře placené procházce vypadala skoro k nepoznání.

Váží si kliky na dveřích

Úspěšná kariéra slavné šansoniérky dostala vážný zásah na počátku osmdesátých let. Dostala se totiž do vězení za zpronevěru. Kvůli omylu v účtárně jí přišly peníze, které byly určeny Karlu Gottovi. Nebyla to malá částka, šlo o téměř milión korun československých, což byla v té době závratná suma.

Hana bohužel peníze včas nevrátila a tak se dostala před soud a pak i za mříže do pankrácké věznice. Ani tam ale nepřestala být dámou. „ Často se mě lidi ptají na to, jak jsem přežívala v kriminále, ve kterém jsem byla půl roku,“ líčila v jednom rozhovoru. „Měly jsme tam jediný lavór, v tom jsme se myly a vytírala se z toho i podlaha.

Zavřeli mě, když jsem to netušila a měla dost peněz, takže jsem si mohla objednat hygienické prostředky. Naše cela jako jediná pak nepáchla.“ Ve vězení si zpěvačka uvědomila cenu svobody. Později si vždy vážila toho, že má své čtyři zdi, teplou a studenou vodu a také kliku. „Mít kliku, otevřít dveře, odejít a vejít, to je ohromné štěstí. Tam to nebylo,“ konstatovala.

Po návratu z vězení pak mohla zpívat jedině po barech, například v hotelu Intercontinental. Bylo to nedůstojné tak velké hvězdy, když vystupovala před hosty, kteří byli většinou opilí a písničky je vlastně ani nezajímaly.

Naštěstí jí ještě čekal návrat před milované publikum a spousta krásných nových písniček.

Muzikál Kdyby tisíc klarinetů byl plný hudebních hvězd.

Po operaci skončila kariéra

Dnes už bohužel Hana Hegerová nevystupuje, zdraví a vysoký věk jí to neumožňují. Každý koncert pro ni znamenal velký stres. „Věděla jsem, že lidi zaplatili, aby mohli se mnou moje písně prožít, a už jsem se potřebovala tři hodiny před vystoupením plně soustředit a být v klidu,“ uvedla. „No a pak mi také našli tři bulky na krku, jedna musela ven.

No a já po té operaci nemohla zpívat.“ Prodělala vážný kolaps, kdy jí postihla srdeční i mozková mrtvice. Dokázala se z toho dostat, ale chodí už jen s berlemi. V létě se svěřila médiím, že kvůli svému vážnému stavu už nechodí ani na balkón, který jí nahrazoval přírodu. Nezbývá než jí přát sílu v boji s problémy stáří.

Písničky, které ve svém životě nazpívala, jsou ale působivé dál a zůstanou nadčasové!

Sportovní fanynka? To byste nečekali.

Fandí fotbalu, ale nerozezná ofsajd

Možná to bude znít pro mnohé fanoušky Hany Hegerové překvapivě, ale oblíbená zpěvačka měla vždy ráda sport. S oblibou sledovala fotbalová nebo hokejová utkání a prý je vždy docela prožívala. Říkala, že je to pro ni dobrá relaxace. Dokonce si u toho i zakřičela, i když prý často nesprávně.

„Já jenom vím, kam musím jít balón, ale ofsajd jsem nikdy neodhalila a vždycky se rozčiluji, když ho najednou zapískají,“ prozradila.

„Pak mě vždycky uklidňují sousedé, že to bylo správně.“

Dokázala být rázná i na pódiu.

Na své publikum si uměla pořádně posvítit!

Při svých vystoupeních Hana vždy vnímala vyladění publika. A občas se prý dokonce stalo, že lidem v hledišti vynadala. Jako třeba když v Divadle Na zábradlí zpívala písničku o duši a nikdo nereagoval. V tu chvíli zpěvačka zavolala na svého osvětlovače, aby rozsvítil v sále. Prý když není cítit nálada publika, ať ty lidi alespoň vidí.

Oznámila divákům, že vynechá působivou a známou písničku Rozvod. „Hned jsem je potrestala,“ líčila. „Nakonec jsem ho samozřejmě zazpívala.

A diváci, když jsem jim vynadala, tak se chytli.“

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj čas na kafíčko

Ve čtvrtek vycházející Můj čas na kafíčko odhaluje strhující životní story slavných hvězd, jejich lásky, prohry, vítězství, spalující vášně, bolestné rozchody, i usmíření a osudové vzestupy i pády těch největších českých i světových legend. To vše a mnohem více najdete v časopise Můj čas na kafíčko.

Komentáře

...