Po stopách života Václava Vydry mladšího

Malý Václav Vydra se svými slavnými rodiči

Po svém tatínkovi zdědil herecký talent a stal se výraznou osobností divadelního života své doby. Ztvárnil řadu charakterních i komediálních dramatických rolí v divadle, spolupracoval s rozhlasem, okrajově i s televizí a dabingem.

Narodil se v Roudnici nad Labem jako nejstarší syn slavného českého herce Václava Vydry st. (†76) a herečky Elišky Zöllnerové. Její tatínek Filip Zöllner byl principálem významné kočovné společnosti, a tak malý Václav měl ke kumštu skutečně blízko.

Také vás může zajímat ...

Zpočátku navštěvoval reálku a obchodní akademii, ale víc než studium ho lákalo divadlo, stejně jako kdysi jeho otce. Nakonec studium ukončil a ze sexty odešel ke kočovné společnosti Václava Choděry, který byl nejen majitelem, ale i skvělým režisérem.

Jeho práce si považoval i samotný Václavův otec. Synovi společnost nejen schválil, ale i doporučil slovy, že se jedná o seriózního direktora a kumštýře. Po jedné sezoně u Choděry, kde posbíral první herecké zkušenosti, dostal nabídku stálého angažmá v Českých Budějovicích, které tehdy vedl Karel Dostal.

Tady si Václav sáhl na skutečné herectví. Netrvalo dlouho a mladého talentovaného herce si všimlo vedení Švandova divadla a Václava do svého souboru přetáhlo.

Na pražském Smíchově pak Václav ztvárnil řadu divadelních rolí, mimo jiné měl možnost zahrát si i po boku tehdy začínající herečky Olgy Scheinpflugové (†65).

Bylo mu sotva devatenáct let, když dostal nabídku posílit herecké osazenstvo v Městských divadlech pražských. Tady nejen hrál, ale vyzkoušel si i režii. Zpočátku kariéry byly Václavovi svěřovány role samých milovníků, ke kterým ho předurčovala i jeho vizáž.

Zděděné geny

K charakterním rolím se vypracoval až později. Václav byl vždy velmi galantní, vtipný a úžasný společník. Rád se pěkně oblékal. Potrpěl si na perfektně šité obleky a pokaždé vypadal upraveně, zkrátka jako ze škatulky.

Svou vysokou, statnou postavou, živou mimikou, temperamentními gesty a celkovým kultivovaným projevem hodně připomínal svého otce, kterého bezmezně obdivoval a vážil si ho.

On sám se nikdy nesnažil Vydru st. kopírovat, ale byl mu tak podobný, že se srovnání obou herců přímo nabízelo. Václav tím občas dost trpěl.

Filmový průmysl ho nedocenil

Před kamerou se poprvé objevil díky svému otci krátce po první světové válce. V roce 1920 jeho tatínek dostal roli v melodramatu Magdaléna a Václav si po jeho boku střihl epizodní úlohu chudého mladíka, který přišel do nevěstince zcela bez peněz.

V němé éře si oba zahráli ještě v několika dalších filmech. V roce 1925 se před kamerou už objevil sám a to v roli Karla Máchy v životopisném dramatu Svatopluka Innemanna (†49), Josef Kajetán Tyl.

Od roku 1930 se začal objevovat i ve zvukových filmech, ale jednalo se především o vedlejší a spíš nevýznamné role. V padesátých letech mu některé nevšední úlohy svěřil režisér Václav Krška (†69).

V roce 1953 například v Měsíci nad řekou ztvárnil učitele Brožíka, což byl nesmělý milenec Slávky Hlubinové. Tu tehdy hrála jeho žena Dana Medřická (†62). Václav se ale stejně jako jeho otec u filmu příliš neprosadil.

Jeho skvělý herecký talent využilo převážně jeviště. Do konce sedmdesátých let se objevil už jen v několika snímcích. Za zmínku stojí drama Malá Dorritka z roku 1967 a sci-fi komedie Zabil jsem Einsteina, pánové, která se natáčela dva roky poté.

Jeho poslední vystoupení před kamerou se odehrálo v roce 1971, kdy v kriminální komedii Touha Sherlocka Holmese ztvárnil ministra. Václav, díky své nezaměnitelné dikci, byl kromě jiného skvělým a vyhledávaným recitátorem v rozhlase a částečně i v dabingu. Divadelnímu herectví a režii se v Městských divadlech pražských věnoval naplno až do vysokého věku.

Žena na celý život

V roce 1945 se Václav oženil s osudovou ženou svého života. Vzal si hereckou kolegyni z Městských divadel pražských, skvělou herečku Danu Medřickou.

Jemu bylo čtyřicet tři, jí pouhých pětadvacet. Rok po uvedení úspěšného Krškova filmu Měsíc nad řekou Václav pod svým režijním vedením uvedl původní divadelní hru Fráni Šrámka na prknech Komorního divadla. Role Slávky Hlubinové se opět ujala jeho manželka Dana.

Představení mělo obrovský úspěch a oba umělce zaplavil pocit nezměrné radosti. Nedlouho poté ale přišla tragédie. Manželům zemřelo jejich milované dítě, roční chlapeček jménem Václav.

Další potomek byl vymodlený. Druhý syn se narodil v roce 1956 a převzal jméno svého zemřelého bratra. Není proto divu, že se Dana o Václava velmi bála a opatrovala ho jako oko v hlavě. S tím jí pomáhala její maminka. Když ovdověla, přestěhovala se k dceři natrvalo.

Pokračovatel rodu

Vedla oběma zaneprázdněným umělcům domácnost, pomáhala s výchovou malého Václava a všem vařila. S rodinou Vydrů žila až do své smrti. Zemřela, když Václavovi nejmladšímu bylo deset let.

Ten si na slávu rodičů už zvykl. Když byl například malý a šel s maminkou a tatínkem po ulici, jeho rodiče každou chvíli zastavovali cizí lidé a chtěli se svými hereckými oblíbenci prohodit alespoň pár slov, zatímco Vašek stával opodál a musel na ně čekat.

Václav od roku 1949 do roku 1951 rovněž působil jako vysokoškolský pedagog na DAMU. Ve šlépějích svého otce šel i v politické sféře. I on byl přesvědčeným komunistou a angažoval se v různých funkcích a svazech, například v Klubu sólistů vinohradského divadla nebo také v Klubu umělců.

V únoru 1948 dokonce podepsal výzvu prokomunistické inteligence Kupředu, zpátky ni krok, která podporovala komunistický převrat. V roce 1957 obdržel ocenění zasloužilý umělec.

Koncem sedmdesátých let ale težce onemocněl. Měl roztroušenou sklerózu, hrozně sešel a moc toho dělat už nezvládl. Měl takové chvíle, kdy se třeba o půlnoci rozhodl, že půjde celá rodina na oběd.

Dana Medřická se oblékla a šla s ním. Jenže bylo zavřeno a tak šli zpátky. Svých sedmasedmdesátých narozenin se už nedožil. Jeho žena, ačkoli byla mnohem mladší, navždy odešla zcela náhle čtyři roky po něm. Jeho syn Václav Vydra nejmladší (62), dál pokračuje v rodinné herecké tradici.

.

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj kousek štěstí

Každé pondělí se můžete potěšit novým vydáním časopisu MŮJ KOUSEK ŠTĚSTÍ. Najdete v něm aktuální zprávy ze společnosti, přitažlivé příběhy známých českých osobností, dechberoucí zážitky ze života čtenářů, spousty výherních křížovek a samozřejmě nechybí ani různé rady pro zdraví, krásu, zajímavé recepty a tipy pro volný čas.

Komentáře

...