Vyprávění mojí tety ve mně dodnes probouzí pocity hrůzy.
V každé rodině se vypravují různé historky z minulosti. Většinou bývají zábavné, někdy trochu dramatické a občas se vyskytne i strašidelná. Jako například ta, kterou mi kdysi v minulosti vylíčila moje teta Věra.
Všichni se ho báli!
Věra bydlela se svojí rodinou v jedné větší vesnici na severní Moravě. Život tam byl poklidný, skoro až nudný. Lidé se znali navzájem a každý o každém všechno věděl. Potom se do vesnice přistěhoval záhadný osamělý muž. Jmenoval se Martin Verner.
Pokaždé, když ho Věra viděla, tak se jí zmocňovaly nevysvětlitelné obavy. Prý to bylo, jako by z muže, který neustále chodil v černém obleku a nikdy se neusmál, vyzařovala nějaká negativní energie. Zanedlouho se Vernera báli skoro všichni lidé, vyhýbali se mu i chlapi z hospody.
Ve svém pohledu měl něco ledového, krutého a zničujícího. Jednoho dne se kvůli nějaké hlouposti pohádal s místním mužem, asi padesátiletým; byli u toho i svědci. Podíval se na něho a řekl, že mu dává poslední tři dny. Muž se mu sice vysmál, ale za tři dny ho skolil natolik silný infarkt, že zemřel na místě!
Krutý osud kamarádky
Tímhle způsobem postupně tajemný Verner ohrozil řadu lidí. Některým se podařilo jeho výhrůžky přežít, třeba za cenu zranění. Jeden chlapec z kraje vesnice, který Vernera nechtěně málem srazil na kole, se téměř utopil.
Věru tenkrát nejvíc zasáhlo, když se jednoho dne Verner zadíval na její těhotnou kamarádku, která mu včas neuhnula z cesty. Řekl jí, že zemře při porodu – a skutečně k tomu za tři měsíce došlo!
Nikdo se ale nikdy neodvážil proti tajemnému muži něco udělat nebo někde něco hlásit. Zmizel pak stejně nečekaně, jako se objevil. Prodal svůj dům a už o něm nikdo nikdy neslyšel. Zůstalo jenom to vyprávění, které budí hrůzu i dnes, po mnoha letech!
Radka B. (65), Opava
