Pohanský bůh podsvětí chtěl oběť

To malé městečko na jihu Čech je podle legend sídlem slovanského boha podsvětí. Touží tam bůh Veles stále po smrti nevinných duší?

Nikdy bych tomu nevěřila, kdybych to neprožila spolu s dobrou známou.V malém městečku na jihu Čech na skále nad řekou měla moje kamarádka kosmetický salón. Chodívala jsem k ní nejen na údržbu svého zevnějšku, ale často jen tak na kus řeči. Za léta, co jsme se znaly, se z nás staly kamarádky. Na ten den, kdy jsem zavítala opět na kus řeči, nikdy nezapomenu.

Také vás může zajímat ...

Daniela mě přivítala nešťastná a zdrcená.

Byla se projít se svým psem na vyhlídku, ze které je krásně vidět rameno řeky a starý hrad – postávali tam na samém okraji skály, a on se najednou z neznámého důvodu rozběhl a skočil…

Nemohl odolat pokušení

V náručí jej donesla k nejbližšímu veterináři.Ten ale hned věděl, která uhodila. Znal přesně místo, ze kterého pes vrhnul. Těch pejsků, kteří z neznámého důvodu spáchali sebevraždu na stejném místě, měl už za svou praxi prý několik. A jeho předchůdce, který zde měl kliniku, jej na tuto skutečnost také upozornil.Tehdy tomu nevěřil, ale teď už ví, že to je pravda. Důvod ovšem nezná.

Začaly jsme s kamarádkou pátrat po historii místa a dozvěděly se zajímavou souvislost. Přesně v místě, kde čtyřnozí miláčkové páchali své psí sebevraždy, se v dobách pohanských shazovali nejen živé kozlíky, ale také lidi – jako oběť bohům.V hlavě se nám usadila myšlenka: Co když se něco takového může stát i lidem?

Co když jsou na místě starého obětiště duchové, kteří touží po oběti?

Vycítili strach a zaútočili

Oblíbené místo mých procházek najednou potemnělo. Nahánělo mi hrůzu a já se mu začala vyhýbat. Známí se mi smáli a já sama se přesvědčovala, že to je všechno jen sugesce. Vždyť se mi v těch místech nikdy nic zlého nestalo, ba dokonce jsem si zde s oblibou dávala různé schůzky a milostná dostaveníčka.A tak jsem se po čase nechala přesvědčit a na hradby zase vyrazila. Byl příjemný podvečer.

Postávala jsem tu s dětmi a manželem a najednou se to stalo – slepou skvrnou jsem spatřila temný stín. Vznesl se a přistál kdesi za mými zády.Srdce se mi zachvělo. Naprosto zřetelně jsem uslyšela temný hlas, který mi poručil: „Skoč!“ Zatmělo se mi před očima.

Kdyby mě manžel a děti nechytili, skončila jsem v propasti pod skalou tak, jako pes mé nejlepší kamarádky.

Renata (43), České Budějovice .

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj kousek štěstí

Každé pondělí se můžete potěšit novým vydáním časopisu MŮJ KOUSEK ŠTĚSTÍ. Najdete v něm aktuální zprávy ze společnosti, přitažlivé příběhy známých českých osobností, dechberoucí zážitky ze života čtenářů, spousty výherních křížovek a samozřejmě nechybí ani různé rady pro zdraví, krásu, zajímavé recepty a tipy pro volný čas.

Komentáře

...